Zákaz potratů vládě neodpustíme. Některé ženy myslí na sebevraždu, říká Polka |
Blatný Kopřivovi podle týdeníku Respekt, který o kauze před týdnem informoval, v listopadu loňského roku napsal, že podle trestního zákoníku je interrupce provedená „jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství“ trestným činem.
Upozornil, že za něj hrozí zákaz činnosti nebo trest odnětí svobody na jeden rok až pět let, v případě pacientek pod 18 let nebo pokud by se tak dělo opakovaně dokonce na dva až osm let.
Ve čtvrtek ministerstvo tento výklad popřelo a za nedopatření se omluvilo. „Uvedená odpověď obsahuje závěry, které nejsou v souladu s platným právem,“ uvedl resort.
Ministerstvo v tiskové zprávě ujistilo, že nadále platí stanovisko z roku 2016. Podle něj se zákaz provedení umělého přerušení těhotenství nevztahuje na cizinky, které mají povolení k pobytu na území České republiky podle některé z mezistátních dohod. Takovou dohodou je i Smlouva o fungování Evropské unie a z ní vyplývá jasné povolení pro její občany pobývat na území Česka.
Podle posledních dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky za rok 2016 bylo v Česku evidováno 1 773 potratů cizinek, což představovalo pět procent všech potratů v Česku.
Proti zákazu potratů se v Polsku demonstruje od října
V Polsku začalo platit zpřísnění potratů, lidé znovu protestují v ulicích |
V Polsku koncem ledna začal platit téměř naprostý zákaz potratů. Zpřísnily se tím už beztak velmi restriktivní předpisy. Nově jsou interrupce zakázány v případě závažného poškození plodu.
Na vady plodu přitom připadalo asi 98 procent legálních potratů. Ženy v Polsku tak mohou nyní potrat podstoupit jedině tehdy, když těhotenství ohrožuje jejich život či zdraví, anebo pokud otěhotní v důsledku znásilnění nebo incestu.
Většina členů Evropského parlamentu Polsko za zákaz odsoudilo. Podle několika konzervativců, mezi nimiž jsou zástupci polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), však nová pravidla zaručují obranu křesťanských hodnot a lidského života.
Polský ústavní soud ke svému nálezu ohledně potratů dospěl už loni v říjnu, na protest proti němu tehdy navzdory pandemii covidu-19 vyšly do ulic desetitisíce lidí. Když začaly nové předpisy v lednu platit, protesty se konaly znovu.
