Jste ambasadorkou soutěže krásy. Jak se cítíte mezi finalistkami?
Já se cítím hezky, protože jsem si touto soutěží prošla před pár lety a dokážu se do nich vcítit. Zároveň jim po té době dokážu být už i rádkyní, takže je to prostředí, které je mi blízké, které mám ráda a užívám si to.
Kdyby to bylo možné a bez omezení například věku, přihlásila byste se do Miss znovu?
Asi ano. Tedy ne že bych si teď fandila, že vypadám super, ale asi na základě toho, že už mám nějaké zkušenosti. Třeba bych věděla, jak reagovat, odpovídat, nebyla bych tak vystresovaná a asi bych to ustála mnohem pevnější v kramflecích.
Vzpomínáte na mediální výstupy, kde jste se opravdu ztrapnila?
Vzpomínám. (smích) To bylo ještě předtím, než jsem vyhrála korunku na samotné soutěži. My jsme byly na soustředění v Thajsku a tam se mnou místní novinář dělal rozhovor v angličtině. Já jsem se tehdy učila němčinu a anglicky jsem uměla opravdu jenom základní fráze. Tam jsem řekla místo toho, že je to úžasné, že je to překvapení. Má to hodně shlédnutí na YouTube, můžete se podívat! Bylo to opravdu hezký, jsou momenty, na které nejsem úplně pyšná.
Naučila jste se díky uplynulému roku šetřit?
Tady toto mám v sobě odmalička, protože jsem z pěti dětí a my jsme nikdy neměli nějak extra moc peněz. Ale vždycky jsme od našich dostali to, co jsme potřebovali a byli jsme spokojení. Mám zafixováno, že tím, že nás bylo hodně, tak se prostě člověk musel trošku uskromnit, šetřit. Mám to dodneška.
Eliška Bučková
Modelky loni a také letos prožívají opravdový baby boom. Vás to zatím nepostihlo?
Je pravda, že když se vidím, nebo si voláme s jakoukoliv kamarádkou, tak to vždycky začíná větou: „Eli, mám novinu!“ A já na to: „Jsi těhotná!“ Všechny moje kamarádky z okolí jsou v očekávání a moje dvě sestry, které už mají skoro dvouleté děti, tak by měly během čtrnácti dnů rodit. Takže budu vypadat asi jako chobotnice, až půjdu se všemi našimi dětmi na procházku. Mě to ještě nepostihlo. Ale když přijedu k našim, tak tam těch dětí máme dost. Pak s dětmi pracuji v létě na táboře. A k tomu, aby člověk mohl mít miminko, potřebuje taky kvalitního a milujícího tatínka, že jo. (smích)
Asi máte tu výhodu, že díky tolika sourozencům na vás nikdo doma kvůli vnoučatům nemůže tlačit.
No nemůže. Ani to nezkoušejí. Ale i kdyby doma nebylo tolik dětí, tak na mě to neplatí.
Jste mateřský typ? Protože spousta lidí se v dnešní době na děti ani necítí.
Já miluju děti, práce s nimi mě nabíjí, má to přidanou hodnotu. Tato práce, co se týče fashion světa a modelingu, je samozřejmě také moje srdeční záležitost. Ale je to spíše otázka ega, prestiže, pozlátka a povrchu.
Práce s dětmi je něco, co dělám opravdu ráda. Mám to vlastně i po rodičích v genech. Takže děti miluju a vím, že jednou budu skvělá maminka, ale momentálně to ještě nemám v plánu.
Eliška Bučková a Veronika Farářová a finalistky soutěže Česká Miss pro roky 2020 a 2021
Dokážete u finalistek soutěže krásy odhadnout, kdo by se mohl vyhrát, kdo prorazit v modelingu a kdo by nás mohl reprezentovat ve světě?
Nedokážu. Když byli první castingy, tak jsem měla určité favoritky. Teď během focení a celé doby, kdy se s nimi pracuje, tak se mi to malinko mění. Holky se rozvíjejí jak poupátka a asi to bude velké překvapení do samotného finále.
Když koukáte na záznamy z dob vaší Miss, jaké pocity vám běží hlavou?
(smích) Že jsem byla mláďátko. Mně bylo osmnáct let. Kdybych měla dceru a ta mi v osmnácti řekla, že půjde do Miss, tak bych omdlela. Nechápu, že jsem to jako osmnáctiletá holka z malého městečka na Moravě mohla ustát.
První vicemiss Hana Svobodová, Česká Miss 2008 Eliška Bučková a druhá vicemiss Elisavet Charalambidu (2. února 2008)
V devadesátých letech byla Miss opravdu prestižní záležitost. Toužila jste se stát se královnou krásy už jako malá holka?
Netoužila. Nikdy jsem nechtěla být Miss ani princezna. Byla jsem spíše takové terénní dítě, měla jsem ráda hru na indiány. Ale i díky tomu, že jsem vyhrála soutěž krásy, jsem se dostala k různým lidem, známým partnerům, expartnerům a měla jsem možnost cestovat a dokonce si vyzkoušet i roli té indiánky. Jsem hrozně vděčná, že jsem do toho tehdy šla, že mě maminka a sestra přesvědčily, abych se přihlásila. Dodneška ten titul zužitkovávám a na základě toho pracuji.
Je závěr ledna, dávala jste si nějaká předsevzetí? Jak to s nimi vypadá?
Dala jsem si jediné předsevzetí a to proto, že jsme všichni nuceni držet se co nejvíce doma a být obezřetní kvůli té době, jaká teď je. Tak jsem si řekla, že chci investovat hlavně do zážitků. Takže bych chtěla v následujících měsících a letech hodně cestovat. Proto jsem trošku odklonila i ty svoje děti. Ještě bych si chtěla splnit nějaké svoje zážitky. Teď na to mám čas i prostor, takže se na to těším.
A první tři destinace?
Nemůžu prozradit, protože ono to trošku souvisí s projektem, do kterého jsem vstoupila a nějakou dobu natáčím. Ale myslím si, že se budou mít diváci na co těšit a je to rozhodně vykročení z komfortní zóny.
Tak jen závěrem řekněte svou nejmilovanější zemi, která s tím ani nemusí souviset.
Moje nejmilovanější země, řekla bych oblast, je Morava. (smích) Česká republika samozřejmě. Já jsem patriot, ale srdcovka je Morava. Folklor a konkrétně tam naše Slovácko.
