„Ti tvoří zhruba pětinu naší církevní obce. Ale rozhodně si nechceme stěžovat, je pro nás důležité, že chrámy mohly zůstat otevřené, byť s velmi omezenou kapacitou,“ konstatoval Vít Metoděj Kout.
„Oslavy Narození probíhají v naší církevní obci podle nového i starého kalendáře, a tak bych řekl, že každý, kdo chtěl zažít sváteční atmosféru, měl příležitost se některé z bohoslužeb účastnit bez velkého rizika,“ uvedl otec Metoděj.
Podle jeho slov mají farníci radost i z tradičních vánočních betlémů, které zdobí interiér chrámu. „Zprvu jsme zvažovali, zda má cenu je letos instalovat. Pak jsme si ale řekli, že možná právě proto, že je vše jinak, budou vystavené vánoční betlémy o to větším pohlazením pro duši a zároveň symbolem naděje, kterou svátky Narození představují,“ řekl otec Metoděj.
Dnem Narození Páně, 7. lednem, také končí přísný čtyřicetidenní předvánoční půst.
„Samotný svátek Narození Páně končí 13. ledna, ovšem již následující den začíná svátek Obřezání Páně a zanedlouho poté, 19. ledna, následuje svátek Zjevení Páně neboli Křest Páně v Jordáně, kdy z chrámů mizí vánoční výzdoba. Křest Páně je hned po vánočních svátcích jedním z nejvíce oblíbených svátků církevního roku, a to především díky takzvanému velkému svěcení vody, která se světí jak v chrámech, tak i v přírodě. Věříme, že posvěcená voda má léčivou moc, uchovává se proto v chrámech a domácnostech po celý rok,“ dodává otec Metoděj.
