1. Dotace
Příspěvek na nájem
Do 21. ledna mohou firmy žádat o 50procentní příspěvek na nájemné komerčních prostor v rámci programu COVID-Nájemné II. Stát v rámci druhé výzvy dotačního programu přispívá na nájmy za červenec, srpen a září. Na podporu mají nárok všichni podnikatelé, kterým vláda uzavřela či omezila provozovny v rámci protiepidemických opatření. Netýká se pouze těch, kteří dostali výjimku, jako jsou například prodejci základního zboží, léků či květin.
Firmy mohou žádat až o 10 milionů korun a na rozdíl od první výzvy na jaře odpadla podmínka 30procentní slevy od pronajímatele. Peníze od státu však dostanou až poté, co pronajímatelům uhradí aspoň polovinu nájmu.
Pro třetí výzvu kompenzací nájemného budou podle ministra Karla Havlíčka postižení podnikatelé moci žádat až 100 % náhrad.
Kompenzační bonus
Podobně jako na jaře stát vyplácí živnostníkům, společníkům malých firem a „dohodářům“ (lidé pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce) kompenzační bonus ve výši 500 Kč denně. Příspěvek je určen lidem, kteří působí v omezených nebo uzavřených oblastech ekonomiky. Podmínkou je, že mezi letošním červnem a zářím byla tato činnost pro žadatele hlavním zdrojem obživy.
|
Vyplácení příspěvku je rozděleno do čtyř bonusových období, žádosti je možné podávat ještě dva měsíce po skončení příslušného období. Kromě přímo zasažených podnikatelů mohou o tuto podporu žádat i ti, kteří jsou na uzavřené provozovny navázáni.
Kultura slíbila pomoc všem, nejenom umělcům, říká promotér. Zatím nic nepřišlo |
Posléze přibylo i páté bonusové období od 25. prosince do 23. ledna. Finanční správa v pondělí na twitteru informovala, že tomu přizpůsobila svou internetovou aplikaci. Žádosti i pokyny k vyplnění se nacházejí na jejím webu.
Podpora cestovního ruchu
Letošní vládní restrikce výrazně omezily turismus a cestování, ministerstvo pro místní rozvoj proto přišlo se speciálními podpůrnými programy pro toto odvětví. Cestovní kanceláře mohou do 11. ledna žádat o dotaci v rámci programu COVID-Cestovní kanceláře na provoz nebo úhradu nároků zákazníků za zrušené zájezdy v období od 20. února do 10. října.
Stejné termíny platí i pro dotační program COVID-Cestovní agentury, který agenturám nabízí 500 Kč za zrušený zájezd či lázeňský pobyt nebo kompenzaci podle příjmů v loňském roce. Spojení těchto dvou podpor ale není možné, na kompenzaci mají nárok agentury, které se zaměřují na zahraniční návštěvníky a letos zaznamenaly více než 50procentní propad.
O dotaci mohou žádat i turističtí průvodci, v rámci programu COVID-Průvodci v cestovním ruchu. Na příspěvek 50 tisíc korun mají nárok v případě, že poskytnou školskému zařízení minimálně deset vyučovacích hodin výchovně vzdělávacích služeb (nejpozději do 31. 7. 2021) nebo absolvují další vzdělávání či rekvalifikační kurz akreditovaný ministerstvem školství (nejpozději do 31. 1. 2022). Jinak mají nárok na 40 tisíc korun.
Zemědělci a potravináři
Pro podnikatele z oblasti výroby potravin, které zasáhlo letošní několikanásobné uzavření restaurací, připravilo ministerstvo zemědělství dotační program Agricovid potravinářství. Potravináři a zemědělci mohou získat 200 tisíc korun na jednoho příjemce a dalších 20 tisíc za každou spolupracující osobu nebo zaměstnance.
Třetina pokoronavirové podpory může jít do dopravy, říká Havlíček |
Musejí však doložit, že jim v období mezi 1. březnem a 30. listopadem 2020 klesly příjmy o více než 25 procent. Resort zemědělství přijímá žádosti o dotaci do 15. ledna, návod k podání je k dispozici na jeho webovém portálu.
2. Antivirus a ošetřovné
Antivirus bude platit minimálně do konce února. Program, kterým stát hradí zaměstnavatelům mzdové náklady, měl původně skončit na konci roku. Minulý týden ale ministryně práce Jana Maláčová oznámila, že vláda schválila jak prodloužení režimu A, tak režimu B.
Příspěvkem typu A stát proplácí celé mzdy s odvody do 50 tisíc korun ve zcela zavřených provozech. Poskytuje také 80procentní mzdové náhrady pro lidi v karanténě, a to do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Příspěvkem B pak úřady práce zaměstnavatelům dorovnávají 60 procent mzdových nákladů při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin. Maximum je 29 tisíc na zaměstnance a měsíc (superhrubé mzdy). Podrobnosti k programu jsou k dispozici na webu ministerstva práce.
Ošetřovné pro OSVČ
Živnostníci, kteří pečují o člena rodiny či domácnosti, mohou čerpat ošetřovné ve výši 400 korun denně. Nemohou však tuto dávku kombinovat s kompenzačním bonusem (viz výše). Dotace se také nevztahuje na situaci, kdy si žadatel nechal dítě nebo ošetřovaného člověka v domácí péči dobrovolně.
Žádosti se podávají přes formulář na webu ministerstva průmyslu a obchodu, za každý kalendářní měsíc zvlášť. Podle resortu budou nejrychleji zpracovány a proplaceny žádosti zaslané přes datovou schránku, lze je však odeslat i e-mailem s elektronickým podpisem nebo poštou.
Příspěvek se vyplácí zpětně, od začátku minulého týdne ministerstvo přijímá žádosti za listopad, které je možné podávat do 21. ledna.
O ošetřovné může žádat živnostník, který nemůže plnohodnotně vykonávat svoji podnikatelskou činnost z důvodu péče o:
|
3. Daně
Daň z přidané hodnoty
Všichni podnikatelé, jejichž činnost na podzim zasáhly vládní nařízení, mají odloženy všechny úhrady DPH do konce roku. Ministerstvo financí jim prominulo úrok z prodlení, u měsíčních plátců se to týká zdaňovacího období září, říjen a listopad 2020, u čtvrtletních plátců pak třetího letošního kvartálu. K úhradě daně ale musí dojít nejpozději 31. prosince. V zákonné lhůtě je nadále potřebné podat daňové přiznání i kontrolní hlášení.
Spočítejte si, o kolik si od ledna polepšíte díky nižším daním |
Daň z příjmu
Došlo také k prominutí zálohy na dani z příjmu fyzických a právnických osob splatných v období od 15. října do 15. prosince. Nicméně samotnou daň z příjmu resort neprominul, lze však využít ostatních institutů daňového řádu jako například posečkání, individuální prominutí příslušenství daně, žádost o stanovení záloh a další.
Silniční daň
Stejně jako u DPH i u silniční daně došlo k odložení úhrad, které měly být splatné v období nouzového stavu. Týká se to podnikatelů, které zasáhly vládní restrikce. Ti mohou daň za zdaňovací období 2020 uhradit do konce ledna 2021 v rámci řádně podaného daňového přiznání. Podmínkou je, aby nadpoloviční část jejich příjmů pocházela z činností, které vláda omezila či zakázala v rámci protiepidemických opatření. Toto musí podnikatelé oznámit příslušnému úřadu Finanční správy, vzor oznámení je k dispozici na jejím webu.
4. Úvěry
COVID III
Do konce června příštího roku mohou živnostníci a firmy žádat o úvěry z programu COVID III s kapacitou 500 miliard korun. Státní Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která program zastřešuje, takto ručí firmám postiženým pandemií za úvěry u komerčních bank.
Podnikům do 250 zaměstnanců poskytuje záruky až do výše 90 procent jistiny zaručovaného úvěru, podnikům s 250 až 500 zaměstnanci do výše 80 procent jistiny. Maximální výše jednoho úvěru ale nesmí přesáhnout 50 milionů korun a doba ručení je maximálně tříletá. Úvěr mohou firmy využít k úhradě provozních výdajů.
Ministryně Schillerová navrhuje prodloužit záruky z programu COVID III o rok |
COVID Plus
Do poloviny příštího roku bude fungovat i podobný záručný program pro velké firmy zaměřené na export. V rámci COVIDU Plus mohou společnosti s alespoň 250 zaměstnanci a 20procentním podílem vývozu na celkových tržbách získat úvěr v rozmezí pět milionů až dvě miliardy korun. Maximální výše úvěru nesmí přesáhnout čtvrtinu ročního obratu firmy.
Za úvěr v tomto případě z 80 procent ručí státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Žadatelem o záruku ale není firma, ale komerční banka.
Pojišťovna EGAP rovněž exportérům zasaženým pandemií nabízí balíček opatření, která jim mají ulevit od dopadů koronavirové krize. Mezi opatřeními je přednostní vyřizování žádostí o pojištění, snížené poplatky pro vývozce či zkrácení doby potřebné pro uznání nároku na pojistné plnění.