Vztahy mezi oběma stranami se výrazně zhoršily poté, co Kurdská demokratická strana (KDP), hlavní politická síla v KRG, obvinila PKK na začátku října z likvidace Ghaziho Saliha, šéfa bezpečnosti dohlížejícího na hraniční přechod mezi Irákem a Tureckem u města Dahúk. PKK odmítá, že by se zastřelením Saliha v jeho domě měla cokoliv společného.
PKK ustanovila neformální základnu svých vojenských akcí proti pozicím turecké armády v horské příhraniční oblasti mezi Kurdistánem a Tureckem. Ankara, která považuje PKK za teroristickou organizaci, ale vytlačuje její vojenské křídlo Lidové obranné síly (HPG) stále víc na území Iráckého Kurdistánu, k Dahúku a dalším baštám KDP.
Dochází tím k napětí mezi kurdskými frakcemi, které se dlouhodobě rozcházejí v politické orientaci. Zatímco KDP se prostřednictvím populistické a nacionalistické rétoriky snaží získat co největší spektrum přívrženců, PKK je krajně levicová.
Kurdská regionální bezpečnostní rada oznámila později v říjnu, že zabránila plánovaným útokům na zahraniční diplomaty a kurdské představitele včetně místního guvernéra. Zadržela několik podezřelých s údajnými „vazbami na PKK“. Podle stanice Kurdistan24 není jasné, o jaké diplomaty se mělo jednat, již dříve se v oblasti stali terči útoku členové turecké diplomatické mise.
KRG též odsoudila „teroristický útok“ na turecký ropovod, který prochází kurdským územím. HPG se přiznaly k sabotáži. KRG varovala, že „nikdy neumožní ohrožení zájmů a živobytí lidí v Iráckém Kurdistánu.“
Jeden voják pešmergy, iráckých kurdských bojových jednotek, zemřel v listopadu po výbuchu dvou min, dva další byli těžce zraněni. Miny odpálili členové HPG poté, co vojáci navzdory varování vstoupili na jejich základnu, uvedla na HPG napojená zpravodajská agentura Roj News.
KOMENTÁŘ: Nekonečná válka a syrský happy end? Pokud nejste z Kurdistánu |
„Jakýkoliv útok na síly pešmergy představuje útok na Irácký Kurdistán, jeho instituce a jeho lid,“ komentoval incident mluvčí KRG. Podle serveru Hawar, spojovaného se syrsko-kurdskou Stranou demokratické unie, jež je s PKK ideologicky spřízněna, je „nepřátelské stanovisko“ „vyhlášením války kurdskému osvobozeneckému hnutí“ a „dláždí cestu k vzplanutí bojů mezi Kurdy“.
Bývalý prezident Iráckého Kurdistánu Masúd Barzání obvinil PKK, že infiltruje kurdské vesnice a vyžaduje po místních daně. „My považujeme kurdsko-kurdskou válku za haram (arabský termín pro zakázaný). Nicméně, tento postoj by neměl být dezinterpretován a využit k zpochybňování právní autority Iráckého Kurdistánu a k pokusům uvalit na lidi Kurdistánu nelegální ozbrojenou vůli,“ cituje jej stanice Al-Džazíra.
Hrozba války
PKK všechna nařčení odmítá. Přiznává však, že se s obavami dívá na přesuny kurdských vojsk na území v blízkosti základen hnutí v Iráku. „Vážné vojenské aktivity“ nesou riziko „provokací, z nichž vyvstane konflikt“, varoval vysoce Murat Karayilan, spoluzakladatel PKK a vůdce HPG. Podle něj ale PKK o žádný válečný konflikt nestojí.
Vojenský poradce KRG generál Bakhtiar Muhammed popřel, že by se vojáci pešmergy připravovali na boj se silami HPG. „Pešmerga se nepřemisťuje do (severního) Kurdistánu (k boji) proti jakékoliv síle, s výjimkou bojovníků Daeše,“ řekl kurdské stanici NRT s odkazem na arabský název pro teroristickou organizaci Islámský stát.
Expert: Kurdy pojí společné utrpení, nezávislý Kurdistán by byl totalita |
KRG nicméně v oblasti, kde působí PKK, ustanovila kontrolní stanoviště, jejichž smyslem je omezit přísun zdrojů vojákům HPG. Místní obyvatelé si stěžují, že zpřísněná bezpečnostní opatření omezují jejich práva a ohrožují jejich živobytí, píše server Al-Monitor.
Mnozí vesničané jsou vůči PKK ještě kritičtější. Obviňují hnutí, že kvůli němu na jejich hlavy dopadají turecké bomby. „Turecko by nikdy nepřešlo stovky kilometrů do našeho regionu, aby nás bombardovalo, kdyby zde nebyla PKK,“ řekl stanici Al-Džazíra Khidir, jenž ztratil při náletu tureckých letadel na jeho vesnici Zargali v provincii Irbíl matku, bratra a tři bratrance.
Khidir je rád, že se v oblasti objevují síly KRG. „Nepřejeme si vnitřní kurdský konflikt. Jsme unaveni válkou,“ dodává.
Současné napětí mezi KDP a PKK vyvolává vzpomínky na bratrovražednou občanskou válku mezi KDP a druhou hlavní politickou silou v Iráckém Kurdistánu, levicovou Vlasteneckou unií Kurdistánu (PUK), která proběhla v devadesátých letech. Někteří odborníci si ale nemyslí, že by spory mezi tureckou a iráckou frakcí Kurdů dospěly tak daleko.
„Obě strany mají více co ztratit, než získat,“ v případě vypuknutí války, domnívá se Lahib Higel, analytik Mezinárodní krizové skupiny. „Pokud by vypukla válka podobná té, kterou jsme viděli na počátku 90. let, bylo by to pravděpodobně zničující pro PKK, protože prostřednictvím podpory KDP by se do oblasti více dostalo Turecko.“
Kurdové jsou největším národem bez vlastního státu:
