Distanční výuka je pro rodiny s více dětmi někdy velkou zkouškou nervů. Zvlášť...

Distanční výuka je pro rodiny s více dětmi někdy velkou zkouškou nervů. Zvlášť u těch, kterým chybí vybavení. Pomoci se jim snaží Oblastní charita Znojmo svou službou Rodinný sociální asistent. | foto: Oblastní charita Znojmo

Rodiče školním úkolům pro děti často nerozumí, říká sociální asistentka

  • 44
V koronavirové době musejí rodiny školáků do určité míry suplovat práci učitelů. Jenže v rodinách, kde chybí vybavení a internetové připojení, nebo kde je hodně potomků a málo peněz, to může působit problémy. A nejen s tím radí Rodinný sociální asistent, služba Oblastní charity Znojmo.

„Nedílnou součástí naší sociální práce je sdílení potíží, naslouchání a pochopení klientů. Podporujeme je, aby našli vnitřní sílu k získání sebejistoty při řešení nejrůznějších situací, které život přináší,“ vysvětluje vedoucí služby Radka Růžičková.

Co je při distanční výuce největší problém? 
Děti se samy neumí učit, neznají postupy, nemají motivaci. Rodiče jim nejsou podporou, protože nevědí, jak k výuce přistupovat, jak si nastavit režim, jak zvládnout množství úkolů, kterým děti ani rodiče často nerozumí.

Jak často děti nemají notebook nebo připojení k internetu? 
Větší problém je připojení, v mnohých rodinách není běžné. Teď oproti jaru má víc rodin vypůjčené tablety či počítače ze školy nebo si je sehnaly samy, ale samozřejmě jsou i rodiny, kde žádné počítačové vybavení není

Jak se to řeší v rodinách, kde mají třeba tři nebo pět dětí?
„Rvou“ se o to, kdo bude online. Třeba v jedné rodině je nejstarší syn na mobilu, dvě děvčata se dělí o tablet a střídají se po hodině nebo dle důležitosti, a nejmladší prvňačka čte s paní učitelkou přes tátův mobil. Opravdu náročná distanční výuka. Pro tuto rodinu se snažíme získat notebook.

Proti jaru už prý někteří učitelé dávají neomluvené hodiny dětem, co se nepřipojí k online výuce. Zaznamenala jste to také? 
Nemáme tu zkušenost, učitelé jsou spíš tolerantní vzhledem k podmínkám v rodině, chápou to, ale vyžadují nějakou kompenzaci – například spojení přes mobil v jinou hodinu, odeslání vypracovaného úkolu na Messenger, zpracování úkolů na papír. Děti, které nemají notebook, telefon a přístup k internetu, mají od učitelů úkoly zadané dopředu anebo rodiče dvakrát týdně chodí do školy pro úkoly a na výměnu nosí hotové. Ale ono i to samotné doručení není jednoduché, když je škola v jiné obci, než rodina žije. Jsou to další náklady za dopravu.

Vysvětlujete, že nejde o doučovací službu – v čem tedy spočívá vaše pomoc? 
Na začátku spolupráce s rodinou zjišťujeme, jak školní příprava v rodině probíhá, kde se dítě učí, s kým, jaký je jeho režim. Pak společně naplánujeme jiný vhodný model domácí přípravy. Zvažujeme právě počet sourozenců, bytové podmínky, technické vybavení, ale i individuální schopnosti rodičů a dětí se učit. Následně při pravidelných schůzkách postupy zavádíme do praxe, ukazujeme, jak zpracovat konkrétní úkol, kde vyhledat zdroje nebo pomoc, jak se co nejefektivněji naučit na test, jak může rodič pomoci s anglickými slovíčky, když angličtině nerozumí, jak si rozplánovat více úkolů, jak zvládat stres. Ale taky třeba to, jak spolu komunikovat, aby se učení obešlo bez křiku a slziček, i jak příjemně strávit společný volný čas. 

Ostýchají se rodiče přiznat, že nezvládají svoje děti učit? 
Většina ne a je ráda, že pomůžeme. Říkají, že škole nerozumí, neumí počítat, nemají trpělivost, nevědí, jak k dítěti přistupovat. Někteří rodiče však občas spoléhají, že budeme přebírat zodpovědnost za jejich děti a jejich školní přípravu, ale naše služba se je snaží nasměrovat k tomu, aby své problémy řešili samostatně, sami přijali odpovědnost a naučili se pracovat se svými dětmi.

Takže vlastně učíte nejen děti ale i rodiče… 
Odlišnost od doučování je hlavně v přítomnosti rodiče při každé práci s dítětem, v neustálé motivaci ze strany rodinné asistentky, aby se rodič zapojil. Ukazovat, jak motivovat dítě, jak postupovat, když je unavené, když se nedaří, když úkolům nerozumí. Učíme vlastně i rodiče, jak se s dítětem učit, což má velký význam do budoucna, aby byli rodiče i děti schopni zvládnout domácí přípravu bez naší pomoci. Přítomnost rodiče vede sekundárně k pochopení potřeb dítěte, proč mu třeba nejde počítání nebo čtení, k pochopení, jak dítěti nejlépe pomoct. 

Jaký má distanční výuka vliv na psychiku dětí? 
Záleží na osobnosti dítěte a přístupu rodiče. Kontaktním dětem chybí kamarádi, introverti jsou spokojení. Pokud rodič dítě při výuce podporuje a pomáhá mu, dítě je spokojenější doma, má více času, ale pokud rodič vše nechá jen na dítěti, jsou děti nespokojené kvůli tlaku z jejich strany a následným neshodám pro nezvládání učiva a úkolů.

S jakými dalšími nepříznivými situacemi v této době pomáháte?
Hodně s porozuměním vládních usnesení – výkladem, co je vůbec zakázané a co dovolené, obecnými informacemi o zdravotních rizicích a hygienických zásadách v souvislosti s covidem-19. Dále s vyřízením dávek přes mobil nebo online, s komunikací s úřady. Rodiny se potýkají s nevyhovujícím bydlením, třeba v ubytovnách, stále řeší nedostatek peněz na základní potřeby, protože jak jsou děti doma, tak přece jenom toho víc snědí, a pokud rodič samoživitel nemůže do práce z důvodu uzavření škol, je to problém.