„Když jím velrybí maso, připomíná mi to dětství a mám s ním spojeno mnoho vzpomínek,” říká Nor Frode Revke pro BBC. Pro Revkeho, který vlastní malé bistro, které centru Osla prodává tradiční norská jídla, byl rok 2020 přelomový. Kvůli pandemii totiž přišel o zahraniční turisty, kteří se u něj během své návštěvy hlavního města zastavovali.
„Tento rok se tu zastavovali v podstatě jen Norové. Tím pádem se i změnila poptávka a změnil sortiment,” vysvětluje Revke. Po mnoha letech tak vzrostla poptávka po velrybím masem, které si Norové nejen v podniku u Revkeho přáli.
Norové, pro které pro letošní rok skončilo zahraniční cestování, často zamířili například na sever k ostrovům Lofoty, kde si kromě překrásných fjordů a nikdy nekončících dnů mohli užívat právě i velrybí maso. Lov kytovců je ve většině států zakázán.
V polovině 20. století, kdy velké množství druhů velryb téměř vymřelo, Mezinárodní velrybářská komise v roce 1986 lov velryb zakázala. Ve větším měřítku v něm ale pokračují pouze v Norsku, na Islandu a v Japonsku. V malém počtu pak velryby loví domorodé komunity na Aljašce, v Kanadě, v Grónsku, v Rusku a na karibských ostrovech Svatý Vincenc a Grenadiny.
Norsko hájí lov velryb i přes zákaz svými kulturními tradicemi, ale zároveň tvrdí, že jde o udržitelnou formu. Podle poradce norského ministerstva obchodu Alessandra Astroza je záhadou, proč je velrybí maso takovým tématem, jelikož se podle něj jedná o lov zvířat, které jsou ve volné přírodě a nejsou drženy ve velkochovech, navíc mořští savci nevypouští do ovzduší obrovské množství metanu, jako například dobytek.
Velrybáři nestačí dodávat na trh
I přesto v Norsku v posledních 20 letech poptávka po velrybím mase rapidně klesala, loni bylo odchyceno 429 malých plejtváků z více než stovky tisíc, kteří se vyskytují v norských vodách.
V letošním roce už jich bylo odloveno téměř 500, podle místních rybářů poptávka stoupá a po mnoha letech překračuje dodávku. Podle Oyvinda Harama z Norwegian Seafood Federation se poptávka zvedala už začátkem roku, kdy konzumenty neovlivňoval koronavirus, ale vzrůstající propagace velrybího masa i skrz sociální sítě, velrybí maso je totiž zdraví prospěšné a jedná se o lokální produkt.
Velrybářství je v Norsku tradičním povoláním a často se dědí z generace na generaci. V posledních letech kvůli nízké poptávce mnoho nových lidí do oboru nepřicházelo, a to i přesto, že roční plat velrybáře se pohybuje okolo 1,6 milionů norských korun, tedy téměř čtyř milionů korun.
Velrybí maso a pochoutky z něj jsou velmi oblíbené také v Japonsku:
1. července 2019 |
