Na výstavišti v Budějovicích chtějí postavit také dvě restaurace a předělat pavilony R1, R2 a R3. Náklady budou zhruba 200 milionů korun.
„Pokusem o znovuotevření budou podzimní trhy, které chystáme na 4. až 6. září. Jejich sortiment se bude blížit Hobby, které se také bohužel letos neuskutečnilo. A podzim ukáže, jak se situace vyvine,“ říká ředitel českobudějovického výstaviště Mojmír Severin.
Srpen je na výstavišti běžně nejhektičtějším měsícem kvůli Zemi živitelce. A jaký je letos?
Kvůli opatřením spojeným s onemocněním covid-19 jsme museli agrosalon přesunout na příští rok. Co se týče hektičnosti, musím říct, že ta tady panuje i nadále. Čas, který jsme nechtěně získali, se snažíme co nejvíce využít pro přípravu projektů, které chceme letos nebo v letech dalších uskutečnit. To nám zabírá čas, který bychom tomu nemohli věnovat během standardního veletržního roku.
Jaká měla být letos Živitelka?
Zájem byl velký. A to nejen proto, že v dubnu došlo ke zrušení Techagra v Brně, ale vystavovatelé se hlásili už po loňské úspěšné Zemi živitelce a měli jsme znovu hostit i velkou skupinu chovatelů jako předloni. Návštěvnost by snad také byla velmi zajímavá, ale bohužel kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví jsme neměli vůbec šanci, aby se taková akce uskutečnila. Mířili jsme na desetiprocentní nárůst oproti minulému roku, reálné číslo bylo 660 vystavovatelů. Už během loňského roku a začátkem letošního, ještě před obdobím koronaviru, jsme investovali do nových výstavních ploch a měli jsme naplánováno je zaplnit.
Proč chystáte na příští rok navazující ročník agrosalonu, proč chybějící ročník nepřeskočíte?
Tak velkou akci, jako je Země živitelka, připravujeme déle než rok. A už loni na podzim jsme vyhlásili témata, která nás měla provázet celým agrosalonem. Třeba z populárního tématu 60. let výstavnictví v Českých Budějovicích, protože v roce 1960 se tu uskutečnila první zemědělská výstava a o několik let později na ni navázaly slavné Země živitelky. V odborném programu jsme se chtěli zaměřit na dopady zemědělství na krajinu, ve které žijeme. A aby o to vystavovatelé ani návštěvníci nepřišli, přesunuli jsme celý agrosalon na příští rok.
Živitelka je také tradičním místem, kde zemědělci z celé republiky slaví konec žní, Národní dožínky. Budete se na nich nějak podílet i letos?
Letos nepočítáme ani s nějakou dožínkovou oslavou, spíš budeme spolupracovat s lokálními dožínkami, které se na jihu Čech tradičně v některých oblastech uskuteční. Budeme se je snažit podpořit tak, abychom tradici udrželi. Nicméně opatření, která jsou teď z pohledu ministerstva zdravotnictví platná, nám neumožňují udělat v našem areálu žádnou větší akci.
A kdy pustíte na výstaviště návštěvníky?
Pokusem o otevření výstaviště návštěvníkům jsou podzimní trhy, které připravujeme na 4. až 6. září. Ale z pohledu akcí, na které jsme tu zvyklí, je to velmi malá akce, abychom dodrželi mimořádná opatření. A podzim ukáže, jak se situace vyvine. Pokud by měla mimořádná opatření dál trvat, bude podzim i konec roku z našeho pohledu velmi strohý. Pokud dojde k nějakému rozvolnění, připravujeme Vzdělání a řemeslo. Musíme se na případné rozvolnění spolehnout natolik, abychom akci nepřipravili, neinvestovali do ní, a pak ji na poslední chvíli nemuseli ukončit. Na tuto prezentaci středního a učňovského školství běžně chodí přes 15 tisíc návštěvníků během tří dnů, což je akce, kterou za současných podmínek nemůžeme udělat.
Jaké akce do konce roku ještě připravujete?
Kromě Vzdělání a řemesla, které zatím chystáme interně, se začátkem října uskuteční Mezinárodní výstava psů, ale šampionát se odehraje bez diváků. Na začátek prosince připravujeme veletrh pro rybáře. Doufám, že tam už by mohl nastat zlom a mohli bychom ho udělat bez jakýchkoli omezení. Mezitím budeme hostit řadu externích akcí, ať je to Gastrofest, nebo různé koncerty, které byly přesunuty z jarních termínů.
Využili jste šanci vylidněného areálu pro přípravu nových pavilonů a služeb?
Ano. Na stole máme deset projektů, řadu z nich chceme už letos otevřít. Během měsíce začneme kompletní rekonstrukcí páteřní sítě kanalizace a připravujeme už dalších pět výběrových řízení na zahájení dalších investic. Budou jim předcházet demoliční práce, ať už jsou to pavilony J, nebo Rybářská bašta a Klas. A pokud vše půjde dobře, na podzim bychom měli otevřít stěžejní rekonstrukci, a to je pavilon Z, který by měl dostat jak úplně nový kabát zvenku, tak by se měl změnit i jeho interiér, abychom v něm mohli hostit i prestižní kongresy a konference.
Které další budou následovat?
Určitě budeme dál pokračovat projektem rekonstrukce tří pavilonů R, což je zázemí protokolu a částečně i pro vystavovatele. Pak je to stavba nové výstavní plochy po zbouraných pavilonech E a F, kde by mělo vzniknout na tři tisíce metrů čtverečních nových ploch zainvestovaných tak, abychom mohli výstavu rozšířit. Pokud jde o gastrozázemí, zboříme Klas a baštu a zjara bychom chtěli tyto objekty nahradit novými. Nevím, zda se nám to podaří do Hobby, ale u všech rekonstrukcí, případně nových staveb, o nichž jsem mluvil, je pro nás hraniční termín Země živitelky 2021.
Co chystáte v delším horizontu?
Chtěli bychom se určitě věnovat rekonstrukcím vybraných pavilonů. Je to například pavilon B4, který teď slouží pro badminton. Má velmi atypickou konstrukci, dlouho jsme přemýšleli, jestli ho bude lépe zbořit, nebo opravit. Má kazetový strop, a protože takových staveb v republice není moc, přikláníme se po mírném nátlaku architektů a památkářů k rekonstrukci, byť to nebude jednoduché. Ale už máme první statické i mykologické posudky a ty vyšly velmi dobře.
Jak pokračujete v otevření výstaviště pro veřejnost celoročně?
My jsme znovu přistoupili k otevření celého areálu, to znamená od hlavní brány z Husovy ulice po Tesco. V době covidu jsme asi na dva měsíce bránu od Teska uzavřeli, ale teď je areál standardně přístupný veřejnosti. Funguje tu sportovní využití, jak badminton, tak centrum bojových sportů, které je hned za hlavní bránou. Jednáme o pronájmu i s dalšími zájemci, kteří tu chtějí působit. Ale musíme se na to dívat vždycky z pohledu výstaviště – během roku dochází několikrát k zavření celého 26hektarového areálu, a ne vždy to všem zájemcům při jejich podnikání vyhovuje.
Rýsuje se už místo pro nějaké gastronomické zařízení, které by tu bylo otevřené celoročně?
Nové gastroprovozy budou v Rybářské baště, Klasu a pavilonu R2. Přitom bašta a Klas jsou koncipované jako sezonní. Ale po rekonstrukci pavilonů R by tam mohlo vzniknout nějaké celoroční gastrozařízení. Nebude ho však provozovat výstaviště, ale musíme najít nějakého privátního nájemce.
Připravujete ve výstavním kalendáři příští rok novinky?
Pokud nám to opatření dovolí, veletržní kalendář bude standardní, jak jsou naši návštěvníci zvyklí. Začínáme Hobby přes spoustu dalších akcí, upínáme se k Zemi živitelce a přes Vzdělání a řemeslo končíme rok 2021 Rybářským veletrhem. Posílit chceme pořádání konferencí a kongresů. Naše obchodní oddělení už pracuje na nalákání pořadatelů a agentur do Českých Budějovic, protože výstavní areál uprostřed města skýtá velké možnosti. Ohlas máme velmi dobrý, a když se nám podaří zrekonstruovat pavilon Z a případně pavilony R, získáme jedinečné zázemí pro konference a kongresy, které v jižních Čechách nebude mít vůbec alternativu.
Jak ovlivní koronakrize sektor veletržnictví a výstavnictví?
Českobudějovické výstaviště, Veletrhy Brno a spousta dalších menších výstavišť stojí a všichni bojujeme o přežití. Co se týká blízké budoucnosti, je těžké říct, zda vůbec dokážeme navázat na úspěšné roky před koronakrizí. Odhadujeme, že nejlepší z nás se dostanou možná na třicetiprocentní poklesy. Teď nemluvím o výstavách, jako je třeba Hobby, ale míním hlavně kongresovou turistiku a třeba i agrosalon Země živitelka, který je v posledních letech už spíš odbornou akcí. Proto je třeba si říct, jak změnit celkově tento sektor.
Co uděláte pro bezpečnost lidí v areálu?
Uděláme maximum, co se týče posílení hygienických opatření. Stěžejní je teď pro nás i počítat návštěvníky, abychom vyhověli opatřením ministerstva zdravotnictví. Instalujeme turnikety, aby nám dokázaly v reálném čase sdělit, kolik je v dané oblasti lidí, a my dokázali jejich počet limitovat. U konferencí si dokážeme představit ovlivnění počtu účastníků přes online systémy, ale u akcí pro veřejnost bychom omezili některé skupiny návštěvníků, kteří nejsou zvyklí si vstupenky kupovat v online režimu, i když ho posilujeme.
