Stanice ARD například zjistila, že někdejší důstojník SS Werner Scheu, kterého soud po válce poslal za mříže za podíl na vraždě 220 litevských Židů v roce 1941, po odpykání trestu provozoval na německém ostrově Borkum v Severním moři dětskou ozdravovnu s názvem Racčí hnízdo.
Jedna z žen, která středisko jako dítě navštívila, uvedla, že musela stát přes noc bosá na studené podlaze nebo že byla několik hodin zamčená v sauně.
Další ozdravovnu vedl Albert Viethen, lékař a člen několika nacistických organizací, jenž čelil obvinění, že za třetí říše usmrtil dvacet dětí. Soud se však případem nezabýval pro nedostatek důkazů. Viethen stál v čele „lázeňského domu“ v Berchtesgadenu, kde mělo rovněž docházet k týrání.
Zjištění vrhají nové světlo na osud dětí, jež úředníci v letech 1950 až 1980 poslali do ozdravoven a vzdělávacích domů v Západním Německu.
Nově založená iniciativa se domnívá, že v těchto zařízeních skončilo během zmíněného období osm až dvanáct milionů dětí, často na doporučení lékařů, škol a úřadů péče o mládež. Pobyt „v ozdravovně“ byl podle obětí prezentován jako „lázeňská léčba“ hrazená zdravotními pojišťovnami.
Die Verschickungskinder von 1950 - 1980 haben grade eine neues Forum bekommen. Meine Mutter ist im Alter von 7 Jahren verschickt worden. Sie war aber nur Zeuge von den Kindesmisshandlungen, die dort an der Tagesordnung waren.
https://t.co/cnTGZUAPx3 https://t.co/BjpVPxVL6O
Potrestali nás i za to, že jsme promluvili
Podle stanice Deutsche Welle se svědectví o zneužívání a týrání začala v médiích objevovat až v posledních letech. Částečně proto, že místní úředníci tato tvrzení popírali s tím, že jsou „pouhými vzpomínkami a nikoli důkazy“.
Většina materiálu pro nové vyšetřování vychází z bádání Anji Röhlové, která sama prošla podobnou ozdravovnou v Hamburku. V posledních deseti letech shromáždila 250 svědectví dalších dětí. Její iniciativa Verschickungskinder založená v roce 2018 na pomoc obětem má nyní přes tři tisíce členů.
Další kostlivec NDR. Sexuální zneužívání dětí v dokonalé zemi neexistovalo |
„Bylo mi pět let, když mě tam poslali. První den děti přivázali k postelím. Byla jsem šokovaná. Potrestali nás jen za to, že jsme promluvili,“ uvedla Röhlová. Svědectví, která shromáždila, jsou podložená dobovou dokumentací, zejména stížnostmi rodičů a úřadů péče o mládež.
„Děti se domů vrátily nemocnější, než předtím. Byly podvyživené, některé musely po návratu do nemocnice. Řada dětí byla tak rozrušená, že ani nepoznala své rodiče,“ líčí Röhlová. Zaslané stížnosti vedoucí ozdravoven ignorovali, podle Röhlové byli chráněni, nejspíš kvůli politickým zájmům.
Harte, nicht leicht zu ertragende Schicksale. Und auch wenn es lange her ist - unfassbar. Und traurig. Gute, wichtige Aufarbeitung. ➡️ Gequält und erniedrigt - Reportage & Dokumentation - ARD | Das Erste #Verschickungskinder https://t.co/ZaJrV8Utu5
— Patrick Figaj (@der_figaj) August 10, 2020
Děti se o svých zážitcích bály rodičům říct
Ze svědectví vyplývá, že většina děti byla pobytem traumatizovaná či zahanbená a bála se o svých zkušenostech promluvit. Jeden z mužů popsal, že ho pečovatelé donutili sníst rukáv od pyžama. Matce se to ale styděl povědět. V některých případech rodiče podle Röhlové dětem nevěřili.
Německo roky svěřovalo děti pedofilům, obětem experimentu teď zaplatí |
Röhlová se domnívá, že spojení mezi zařízeními a nacistickým režimem bylo silné i proto, že systém letních ozdravoven pro děti byl původně založen ve 30. letech.
„Věříme, že pro zaměstnankyně koncentračních táborů byla tato střediska místem, kam mohly uprchnout a najít práci. Ale s jistotou to nevíme,“ říká Röhlová.
Řada příběhů sdílí mnoho společného. Děti musely čelit extrémní disciplíně, tělesným trestům a oddělení od sourozenců. Pečovatelé je zavírali na samotku nebo je nechávali spát v místnostech se staršími dětmi, které je šikanovaly.
V ozdravovnách se také podávalo nechutné jídlo. Pečovatelé proto měli děti krmit násilím nebo je nutit jíst vlastní zvratky.
„Vrátili jsme se jiní, než když jsme odjížděli. Vrátili jsme se zranění, a to na duši i na těle,“ zavírá Röhlová, jejíž iniciativa vyzvala německou vládu k vytvoření archivů dokumentace vztahující se k těmto ozdravovnám. Doporučila také zřízení telefonní linky, kde se budou moci další oběti podělit o svůj příběh.
