Nahrávací zařízení skryté ve dveřích ložnice, maličká kamera ukrytá v ptačí budce nebo shromažďování předmětů s pachem těla, které se daly později využít při sledování lidí za pomoci vycvičeného psa. To jsou některé z praktik, které měla mezi lety 1950 a 1990 v oblibě německá tajná služba Stasi, aby mohla špehovat civilní obyvatelstvo.
Fotogalerie |
Ačkoli jsou některá z těchto důmyslných zařízení nyní vystavená v muzeu Stasi v Berlíně, jejich schopnosti blednou ve srovnání s chytrými telefony, které denně sbírají data o vašich návycích.
Německá státní policie, společně s dalšími orgány činnými v trestním řízení, by totiž chtěla mít přístup nejen k datům z telefonů, ale také k informacím shromážděným virtuálními asistenty jako je Google Home nebo Amazon Alexa.
Německo se bude tématem kybernetické bezpečnosti zabývat příští týden v Kielu ve Šlesvicko-Holštýnsku, kde se setkají ministři vnitra jednotlivých spolkových států. „Abychom mohli účinně bojovat proti trestné činnosti, je velmi důležité, aby federální a státní orgány měly přístup k údajům shromážděným těmito zařízeními,“ uvedl minulý týden mluvčí německého ministerstva vnitra.
Návrh zákona však pobouřil ochránce práv na digitální soukromí, podle kterých jde jednoznačně o nevhodný zásah do soukromí lidí. „Jsou si plně vědomi toho, že to, co plánují udělat, je protiústavní. Očekávám, že společnosti zabývající se ochranou dat zasáhnou,“ tvrdila stanici CNN profesorka internetové politiky Jeanette Hofmannová z univerzity v Berlíně.
Germany wants access to citizens’ data. That’s sparked fears of a sinister past https://t.co/kh1FpgN3dC https://t.co/qIXLKYLnKY
„Domov považujeme za svaté místo ve srovnáním s tím, co děláme na veřejnosti. Možnost, že státní orgány budou moci pouze na základě soudního příkazu sledovat, co všechno děláme doma, je děsivá,“ dodala Hofmannová.
Německo není jedinou zemí, která se v současnosti snaží vypořádat s otázkou, kde je hranice digitálního soukromí. Vzhledem ke své historii, za které museli obyvatelé čelit nacistické perzekuci a posléze komunistické totalitě, má Německo jedny z nejsilnějších zákonů na ochranu soukromí na světě.
Proti možnosti změny zákona, který by zavazoval společnosti jako je Apple, Google nebo Amazon ke sdílení soukromých dat svých uživatelů, se však odmítavě postavilo právě šlesvicko-holštýnské ministerstvo vnitra.
Také spolkové ministerstvo vnitro začalo couvat a tento týden přiznalo, že konkrétní změnu legislativy zatím neplánuje, avšak prověřuje další možnosti, jak se k datům v případě naléhavé potřeby dostat.
Soukromá data jsou uložena v zahraničí, nejčastěji v USA
V případě zmíněných virtuálních asistentů se většina dat nenachází v Německu, ale v zahraničí – zejména ve Spojených státech. Evropská komise proto minulý týden řešila, jak každému členovi umožnit, aby měl přístup k digitálním důkazům shromážděným v jiné zemi.
OBRAZEM: Originální výstava ukazuje život v NDR |
Podle ní jsou totiž digitální důkazy zapotřebí v 85 procent případů vyšetřování trestných činů a ve dvou třetinách musí být získány od externích poskytovatelů služeb. „Zločinci a teroristé příliš dlouho zneužívají moderní technologie k páchání svých činů,“ uvedl komisař pro bezpečnostní unii Julian King.
Podle Výboru na ochranu novinářů (CJP) existuje také možnost, že by změny v kybernetické bezpečnosti Německa umožnili zpravodajským službám kontrolovat také počítače a telefony novinářů, a to během vyšetřování teroristických činů.
Vyšetřovatelé by tedy mohli bez tušení uživatele nainstalovat do počítače či telefonu program, který by jim za účelem vyšetřování předával informace o jeho činnosti.
„Německo by mělo nadále zaručit maximální ochranu svobody tisku, včetně důvěrnosti kontaktů a zdrojů novinářů. Vyzýváme německé ministerstvo vnitra, aby upustilo od svých plánů a nepředkládalo legislativu, která by podkopala základní žurnalistická práva,“ uvedl Gulnoza Said z CJP.
Německý nejvyšší soud v červenci 2018 rozhodl, že Facebook musí umožnit rodičům přístup k účtu jejich mladistvé dcery, která zemřela:
13. července 2018 |
