Bejrútský guvernér Marván Abúd už odhadl škody po výbuchu na tři až pět miliard dolarů, tedy v přepočtu až 110 miliard korun.
Země už na první pomoc vyčlenila 100 miliard libanonských liber (zhruba 66 milionů dolarů, téměř 1,5 miliardy korun), další peníze bude ovšem sbírat obtížně.
„Důsledky pro ekonomiku jsou obrovské,“ uvedl libanonský ministrhospodářství Raúl Nehme pro kanál CNBC Arabia. Podle něj je v současnostin nemožné vyčíslit škody.
Země v problémech
Poté, co Libanon nezvládl uhradit březnovou splátku svých dluhopisů, začal vyjednávat s Mezinárodním měnovým fondem o půjčkách v celkovém objemu 10 miliard dolarů, píše CNN. Rozhovory ale zamrzly kvůli neochotě libanonské strany přistoupit na ekonomické reformy.
Země je závislá na dovozu řady klíčových surovin, potravin i léků. Během posledního roku libanonská měna ztratila 80 procent své hodnoty, což dovozy extrémně podražilo a prudce zvýšilo inflaci. Ta letos v červnu dosáhla 89 procent. V otřeseném hospodářství krachuje řada firem a stoupá nezaměstnanost. Na chleba se stojí fronty, pohonných hmot je nedostatek.
Exploze navíc zničila hlavní skladiště obilí a zemi tak zbývají zásoby na méně než měsíc, řekl agentuře Reuters ministr hospodářství Raoul Nehme. Pro okamžitou potřebu podle tamního kabinetu země zásoby má, další hodlá dovézt.
„Hledáme nové skladovací prostory,“ řekl Nehme s tím, že je potřeba zajistit zásoby alespoň na tři měsíce dopředu. Ve zničeném přístavním silu je uskladněno 85 procent tamního obilí. Zdevastován byl i sklad se zdravotnickým materiálem.
Bejrútský guvernér Abboud navíc odhaduje, že bez přístřeší po výbuchu zůstane ve městě zůstane přes 300 tisíc lidí. Premiér Hasan Dijáb v televizním projevu požádal další země a přátele Libanonu o pomoc. Přislíbila ji i Česká republika.
