„Na místě byla tma. Přední část dvoupodlažního osobního vlaku byla po nárazu zaklíněná do zadního vagonu nákladní soupravy. Navíc setrvačnost ji nadzvedla mimo koleje. Byla pod třímetrovým srázem, který nám komplikoval přístup a později i transport raněných ven,“ popsal jedno z mnoha úskalí na místě neštěstí mluvčí středočeských hasičů Petr Svoboda.
Kolik bylo hodin?
Když jsem přijel, mohlo být krátce po desáté večer. Začínal právě transport prvních zraněných ven. Cestující, kteří mohli, odcházeli sami. Měli snahu pomáhat ostatním. Byli velmi solidární. A spolupracovali s námi hasiči i se zdravotníky.
Kdo se dostal jako první ke zraněným ve vlaku?
Podle všeho hasiči z Českého Brodu (rozhovor vznikl ve středu, později se ukázalo, že úplně první byli na místě českobrodští strážníci, kteří kolem v okamžiku srážky projížděli, pozn. red.) Pak přijely další jednotky z Kladna, Kolína, Kutné Hory, Nymburku, Říčan a Staré Boleslavi. A také jednotky Správy železnic z Nymburka a Prahy a dobrovolní hasiči z Poříčan, Škvorce a Úval. Museli jsme nejdřív zabezpečit první vagon. Hrozilo, že se převrátí. Kolegové ze stanice Praha-Smíchov přivezli speciální vyprošťovací kontejner. Používá se na stabilizaci budov a těžkých objektů. Potom jsme teprve mohli dovnitř.
Byli v prvním vagonu cestující?
Ano. Začali jsme je třídit a zdravotníci hned na místě ošetřovali ty, kteří byli velmi vážně zranění. My jsme je pak transportovali na třídicí stanoviště, kde byli doošetřeni.
15. července 2020 |
Jak jste zraněné třídili?
Podle metody START (S – snadná, T – terapie, A – a, R – rychlé, T – třídění). Je to laická metoda třídění. Nepotřebujete k tomu žádné přístrojové vybavení. Používá se pro třídění osob postižených mimořádnou událostí v nebezpečné zóně. Tedy tam, kde nemůžeme vytvořit podmínky pro bezpečný zásah zdravotnických pracovníků. Nebo v případě více než deseti postižených osob jako to bylo u Českého Brodu. Při metodě START určíme třídicí skupinu nejlépe o minimálním počtu 1+2. To je jeden vedoucí plus dva členové.
Třídicí skupina bývá součástí vyhledávací skupiny. Ideální je, když je členem třídicí skupiny zdravotník. Její vedoucí pouze třídí a kontroluje stav raněného – dýchání, prokrvení a zda je při vědomí. Ostatní členové podle jeho pokynů poskytují první pomoc.
Jak probíhá samotné třídění zraněných?
Třídí se do čtyř skupin a označují se barevnými pásky – zeleným, černým, červeným a žlutým. Nejprve na místě nehody vyzveme hlasitě: „Všichni, kdo mě slyší a mohou chodit, ke mně!“ Kdo přijde, toho označíme zeleným páskem. Transportní skupina ho vyvede na třídicí stanoviště, kde ho případně ošetříme. Pak označíme černou páskou mrtvé nebo ty, jejichž zranění se neslučuje se životem a prozatím je necháme na místě.
Pak přichází na řadu lidé v kritickém stavu?
Ano. Jako třetí označíme červenou páskou zraněné v kritickém stavu, kteří potřebují rychle první pomoc a nepřežili by bez ní. Zkontrolujeme dýchání, prokrvení a vědomí. Zastavíme případné masivní krvácení, zprůchodníme dýchací cesty záklonem a přednostně je transportujeme. Poté přijdou na řadu zranění, kteří nejsou v kritickém stavu – dýchaní i krevní oběh mají stabilní, ale potřebují neodkladně první pomoc. Zároveň je reálně, že přežijí, pokud budou ošetřeni do hodiny od vzniku poranění. Ty označíme žlutou páskou.
Neměli někteří z evakuovaných snahu vracet se zpět do vlaku? Pro příbuzné, známé? Pro svoje věci?
Nemám o ničem takovém informace. Vím, že se to někdy stává. Ale při nehodě u Českého Brodu ne. Cestující s námi poměrně dobře spolupracovali.
Kdo rozhoduje o pořadí transportu raněných do nemocnic?
Lékař na třídicím stanovišti. Rozhoduje, kdo potřebuje okamžitý transport vrtulníkem a kdo pojede sanitkou. A také pořadí, v jakém budou zranění odváženi. Se dvěma těžce zraněnými odletěly vrtulníky do Prahy a Českých Budějovic. Osm středně těžce a dvacet pět lehce zraněných rozvezly sanitky do nemocnic v Kolíně, Nymburku a Praze.
Jak dlouho vám trvala evakuace a vyproštění všech cestujících z vlaku?
Zhruba do hodiny jsme je měli na třídicím stanovišti. Zelené, kteří nepotřebovali ošetření, jsme usadili do evakuačních autobusů, které přivezli hasiči z Mladé Boleslavi a Slaného. Někteří cestující potřebovali pomoc naší psycholožky a členů týmů posttraumatické intenzivní péče (PIP).
Část hasičů s policisty pročesávala také okolí nehody...
Ano. To je standardní postup. Pro případ, kdyby někdo z cestujících v šoku odešel z vlaku a zůstal ležet zraněný nebo v bezvědomí na poli. V pátrání nám pomáhal vrtulník s termovizí. Kvůli tmě jsme si místo srážky i třídicí stanoviště nasvítili osvětlovacími balony a reflektory. Museli jsme najít také pohřešovaného strojvůdce osobního vlaku. Byl ve zdemolované kabině. Už bez známek života. Při vyprošťování jeho těla jsme museli nejprve zajistit vykolejený vůz. Kolem třetí hodiny ráno nám přijel pomoct vyprošťovací tank drážních hasičů z pražské Michle. Stabilizoval osobní soupravu, když se podařilo oba vlaky od sebe odtrhnout, aby se nepřevrátila.
Byl někdo ze zasahujících hasičů zraněn?
Nemám o tom informace. Byl to velmi náročný zásah. I po psychické stránce. V případě potřeby dokážeme nabídnout kolegům i posttraumatickou intervenční péči. Musí se ale přihlásit.
