Majitelé chalup si desítky let pochvalovali, jaký klid jim hory poskytují. Jenže na začátku 90. let se situace měnila, když kolem kostela vzniklo Sdružení Neratov a budovalo chráněné bydlení, dílny i další provozy, kde mohou lidé s hendikepem pracovat. Rozvoj poutního místa akceleroval v posledních letech, kdy se Neratov stále častěji objevoval v médiích a přitahoval další a další turisty.
Nyní se hráz emocí u části chalupářů protrhla. Spouštěčem je příprava nového územního plánu Bartošovic v Orlických horách, pod které Neratov spadá. Při veřejném projednání v předminulém týdnu emoce v sále neratovské hospody jiskřily a atmosféra se málem dala krájet. Příčinou je záměr obce umožnit v Neratově novou výstavbu.
„V Neratově dlouhodobě nebyly žádné funkce (objekty jiné než pro bydlení, pozn. red.), dokud se tady v 90. letech nezačalo stavět. Krajinný ráz je založen na střídání zelených a obytných ploch. Zelené jsou relativně velké. Vaším návrhem tu budou stavby na zelených loukách jako někde v satelitu. Zásadně nesouhlasím s návrhem, který totálně poškozuje krajinný ráz Neratova, a myslím si, že musí být zásadně přehodnocen,“ vmetla zpracovatelům územního plánu jedna z přítomných.
S tím však obec ani architekti, kteří územní plán zpracovávají, nesouhlasí. Podle nich mají změny v Neratově umožnit výstavbu maximálně sedmi domů, z toho pouze čtyři by mohly stát v centrální části osady.
„Zelených ploch tam je dostatek, jsou mnohdy i v červených barvách (plochy pro bydlení, pozn. red.). Tady je jedna červená plocha, kde může být jedna stavba a 70 procent pozemku bude zeleň. To není nepřiměřené zahuštění lokality,“ oponovala hlavní autorka územního plánu architektka Jana Šejvlová.
„My jsme tam naplánovali čtyři chalupy na celou střední část Neratova, to je velice střídmé. Každá obec usiluje o rozvoj, územní plán se dělá na mnoho let dopředu a definují se tam rozvojové plochy. V Bartošovicích se proti tomu nikdo až tak nebouří. Řekl bych, že neratovští chalupáři reagují nejen na územní plán, ale i na celkový vývoj v Neratově, kde oni měli svůj klid a nikdo jim tam nechodil,“ míní starosta Bartošovic Luboš Tylš.
Majitelé neratovských nemovitostí, z nichž velká část má bydliště v Praze či Středočeském kraji, poukazují hlavně na ochranu přírody nebo na současné urbanistické řešení obce.
„Argumentace je účelová. Ten samý člověk, který odmítá výstavbu dole, prosazuje výstavbu nahoře. My však potřebujeme, aby tady někdo žil, aby tu nebylo jen chalupaření. Neratov se nyní drží nad vodou, je tam obchod, hospoda,“ říká starosta.
Chalupáři se odvolávají, že v lokalitě údajně léta platilo, že se může stavět jen na základech zaniklých domů.
„Byly tady dané nějaké zásady, že se bude stavět na základech. Vy teď přijdete a vyměříte nějakou plochu. Víme všichni, že obec směnila s někým pozemek a řekli mu: tady budeš stavět,“ přednesl na veřejném zasedání další ze sousedů.
„K územnímu plánu bylo asi 60 požadavků. Něco měla obec, ale velká část byla soukromých. My jsme se každým zabývali, zda tam není urbanistický problém nebo v rozporu s hodnotami. Některé zapracovány byly a některé ne. Obec má třeba pozemky nad kostelem, ale vzhledem k pohledové ose na tuto dominantu jsme to neakceptovali,“ odmítla kritiku Šejvlová.
Cenná území dostanou podmínky
Proti stavbám na místech původních domů se staví ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Orlické hory. Ti ve stanovisku k územnímu plánu uvedli, že zbořeniště jsou biologicky cennější než zelené louky.
„Snažili jsme se všude tam, kde šlo o zásah do kvalitnějších luk, navrhnout buďto územní regulaci nebo redukci koeficientem zastavění. Plochy západně od kostela byly původně krásné dvousečné louky, ale dnes jsou zarostlé lupinou. Jejich biologická hodnota je pryč a jedině velmi tvrdými managementovými zásahy by se to možná podařilo vrátit zpátky,“ vysvětlil změnu postoje Milan Macháček, který k návrhu územního plánu zpracovával hodnocení vlivů na životní prostředí.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Před deseti lety tam žádná lupina nebyla. Vyskytovala se jen pod lesem a velice snadno se rozšířila tím, že se louka sekala až v srpnu místo v červenci. Zhruba pět let se nesekala vůbec. Jde o jediné odlehčení zastavěného území. Tato jediná proluka by se neměla zastavovat,“ upozornila Zdena Korytová, která s loukou sousedí.
Územní plán ještě neříká, že se v daných lokalitách stavět bude, pouze dává investorům možnost, kde objekty vybudovat.
Neratov v posledních letech zažívá stavební boom, a to v západní části obce u silnice na Orlické Záhoří. Sdružení Neratov tam v listopadu 2017 dokončilo stavbu pivovaru, nyní v sousedství staví společenský dům, který má sloužit jako zázemí svatbám a poutníkům.
U cesty ke kostelu současně roste také infocentrum a loni se vedle pivovaru otevřela obnovená lávka do Polska. V plánu je také výstavba parkoviště. Sdružení odmítá tvrzení chalupářů, že poblíž kostela chce postavit komunitní centrum.
„Je tam pozemek, kde kdysi stála budova, a diskutovalo se o něm, zda zůstane travnatý, nebo by se na něm mohlo stavět. Ale o žádném konkrétním projektu, co by tam mohlo být, nevím,“ uklidňuje mluvčí organizace Antonín Nekvinda.
Že je nyní atmosféra mezi některými chalupáři a Sdružením Neratov napjatá, dosvědčil i ohlas při veřejném projednání po poznámce Milana Macháčka, když řekl, že „nebýt sdružení, nemáme tu co dělat“. Z publika se v tu chvíli ozval smích i tlumené dovětky jako „to je neštěstí“ nebo „od toho se všichni distancujeme.“
