Návštěvu přivítal doktor Uzel právě na místě, které na jaře ožívá a hraje nejrůznějšími odstíny barev až do podzimu. Keře a dřeviny před lety vybrala a rozmístila zahradní architektka tak, aby zahradu zdobily květy postupně po celou sezonu.
Dokonale upravený trávník působí dojmem hebkého koberce. To je zásluhou nejen Radima Uzla, ale také robota, který po zahradě denně zdatně „běhá“.
 |
„Mám automatickou sekačku, která v jedenáct hodin vyjede a seká celý den. To, že se nemusí odvážet tráva, je velkou výhodou, a navíc má trávník i automatický postřik. Když sekačce dochází energie, vyčmuchá si cestu k dobíjecí stanici a sama se dobije. Jsou tu také naváděcí dráty, které jí vymezují, kde má sekat. Čili s tím trávníkem nemusím dělat nic,“ pochvaluje si Radim Uzel.
Přece jen však narazil na jednu starost. Čas od času vzhled trávníku „zkazí“ odolné pampelišky, s nimiž majitel svádí neustálý boj a mnohdy nepomáhá ani postřik.
Vedle okrasné funkce má zahrada Uzlových také funkci užitkovou. Za živým plotem se skrývají záhonky, na nichž Radim Uzel pěstuje zeleninu. „V skrytu mám schované svoje pěstitelské úspěchy – deset salátů, pět kedluben, dvě rajčata, dvě papriky a pažitku. Zasel jsem i dva řádky kopru, ale bohužel mi nevzešel,“ posteskl si a prozradil, že má rád koprovou omáčku. Jinak se stromům, keřům i dalším rostlinám na zahradě velmi dobře daří. Dokonce i téměř uschlá třešeň se vzepjala osudu.
„Stará vykotlaná třešeň, která byla podepřená klackem a nechal jsem ji tu jako takový artefakt, pustila jednu větev. Nevím, z čeho bere mízu, ale podívejte se, co bude třešní,“ pochlubil se tím zázrakem sexuolog.
Na své zahradě se pyšní také červeným japonským javorem a těší se, až rozkvete další rododendron a katalpa. Její vůně je cítit široko daleko, je pověstná odpuzováním nepříjemných komárů a rovněž rychlým růstem. „Katalpu jsme před čtrnácti lety zasadili jako proutek a dnes je z ní takový obrovský strom,“ obdivuje Uzel sílu dominantního stromu.
Dvě odpočinkové zóny
Po práci nejen na zahradě je radost odpočívat v tak krásném prostředí plném květů a zeleně, a proto je tady i romantické zákoutí s posezením, kde nesmí chybět ani patřičná dekorace.
„Tady je možno sedět, číst a nikdo vás tu neotravuje. Pozoruhodné jsou tu dvě zahradní plastiky, které dělal můj přítel, keramik Pošva,“ prozradil Radim Uzel. Další odpočinkovou zónou je terasa přiléhající k domu. „Na houpací křeslo jsem hrdý.“
Terasu přes sezonu zdobí vistárie přezdívaná také modrý déšť. „Až to obroste, budou tam viset takové hroznovité květy. Vistárie se musí každý rok krotit, kdybychom ji nestříhali, tak nám zboří barák. To je neuvěřitelné,“ řekl s humorem.
Před čtrnácti lety, kdy se Uzlovi do domu na levém břehu Berounky nastěhovali, nebylo na zahradě zhola nic. „Bylo to oraniště a v rohu, kde je teď lavička, bylo smetiště. Ovocné stromy jsme vytrhali. Zůstala třešeň, ořech v rohu zahrady je původní a líska. Pivoňky jsou taky ještě původní,“ zavzpomínal na někdejší vzhled zahrady uznávaný sexuolog, který nedávno oslavil osmdesátku.
Dům ve stylu dvacátých let
Vysněný dům si manželé Uzlovi pořídili před čtrnácti lety a vyžádal si velkou rekonstrukci, která se opravdu zdařila. Původní styl domu byl zachován, ale přesto dostal úplně nový kabát.
„Dům byl postaven ve dvacátých letech minulého století. Je to takové větší tři plus jedna. Dříve to byly dvě bytovky. Vybudovali jsme dva záchody a dvě koupelny, takže máme každý svou sólo koupelnu. Máme velký obývák s jídelním koutem a nahoře je ložnice a pracovna. Přistavěli jsme garáž, kůlnu a terasu,“ popsal stručně Radim Uzel změny, jimiž prošel jejich dům a kde žije po boku manželky Heleny.
„Měli jsme zlatou svatbu, a když to řeknu v domově důchodců, tak tleskají. Netleskají mně, ale ženě,“ prozradil se smíchem doktor Uzel. On sám tráví spoustu času v pracovně, v níž píše své úspěšné knihy nejen o sexu.
Do pracovny s terasou a inspirativním výhledem vede krásné schodiště, které zdobí spousta zajímavých obrázků. „To je vzácnost, jsou to původní lidové malby na skle, které sbíral můj dědeček. Všechny jsou staré sto padesát let a víc,“ pochlubil se Radim Uzel s dědictvím po předcích.
V pracovně stojí velká knihovna, své místo tady našly obrazy rodičů a dědečka i řada zajímavých dekorací včetně suvenýrů z cest. Přestože doktor Uzel už medicínskou praxi pověsil na hřebík, je stále uznávaným a vyhledávaným soudním znalcem, pedagogem a rovněž spisovatelem.
„Napsal jsem asi čtrnáct knih, většinou o sexu. Nedávno jsem oslavil osmdesátku a řekl jsem si, že jako poslední knížku v životě napíšu životopis, už mám tři čtvrtiny hotové,“ pochlubil se sexuolog, kterému by jen málokdo hádal jeho skutečný věk.
Ačkoliv před pracovnou doktora Uzla stojí rotoped, jízdu na něm vytrvale odmítá. Co se tedy zasloužilo o jeho dobrou kondici a mladší vzhled?
„Jsou dvě příčiny. Je to dané geneticky, protože celý život vypadám o patnáct let mladší, což v mládí přinášelo těžký stres. Na maturitním tablu jsem vypadal jako z mateřské školy. Když jsem promoval, vypadal jsem jako puberťák a ženské na gynekologii říkaly, aby na ně nepouštěli toho kluka. Po promoci jsem si nechal narůst vousy, ale nic to nepomohlo. Na stará kolena však sklízím ovoce této genetické dispozice. A zadruhé jsem nikdy v životě nedělal žádný sport. Všichni mí kamarádi, zejména ti velcí sportovci, jsou už mrtví nebo na vozíku a já jediný jsem si zachoval zdraví,“ svěřil se s nadsázkou.
