„Nevynáším informace z uzavřeného jednání, je to nefér, protože jde o citlivé informace,“ řekl napřed Hamáček na dotaz novinářů. „My jsme během jednání v době největší krize upozorňovali, že by bylo dobré se vyvarovat jakéhokoliv jednání, které by mohlo zkomplikovat dodávku ochranných pomůcek. Takže aby se nestalo něco, co by tu dodávku mohlo zkomplikovat, protože jsme je potřebovali do Česka dostat,“ doplnil nicméně k problematice vztahů s Čínou.
Koronavirus v Česku   |
Hamáček jinak ve čtvrtek zhodnotil práci Ústředního krizového štábu. Ten zasedal naposledy. Kvůli epidemii fungoval od poloviny března. Mimo jiné odpovídal za centrální nákup ochranných pomůcek, dával také doporučení vládě. Jednal celkem osmkrát a zúčastnili se zástupci ministerstev, záchranáři, policie, hasiči i opozice, což se stalo vůbec poprvé.
Hamáček oznámil, že vláda je připravena na případnou druhou vlnu epidemie s covid-19. „Jsme připraveni lépe, už víme, jak se virus chová, víme, co funguje, nejdeme do neznáma,“ řekl k získaným zkušenostem. „Pokud by druhá vlna přišla, tak už nebudeme pracovat za pochodu, ale víme, co dělat,“ upozornil.
„Dovezli jsme ochranné pomůcky, jednali jsme ohledně hranic, dělali jsme videohovory s hejtmany a štáb ukázal, že je nástrojem i prostředkem k řešení krizových situací. Chtěl bych všem zúčastněným poděkovat, protože za to všem patří velký dík,“ podotkl Hamáček.
Ministr bilancoval i s dalšími čísly. Podle něj úřady zaznamenaly 18 případů trestného činu šíření choroby. Hasiči rozvezli 2 000 tun materiálu, 620 hasičských aut najelo 350 tisíc kilometrů. Během uzavření hranic v rámci nouzového stavu střežili hranice dva tisíce policistů, ti provedli 970 tisíc kontrol.
Hamáček také řekl, že nyní probíhá spolupráce mezi zeměmi V4, tedy Českem, Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Každý stát V4 má zmapovat svoje možnosti, které má k výrobě ochranných pomůcek. „Budeme pak podle potřeby moci nakupovat v Polsku, Maďarsku i Slovensku,“ podotkl.
Hranice jsme hlídali dva měsíce, trénujeme na hodiny
Nouzový stav povolal do terénu a k hranicím tisíce policistů. Podle policejního prezidenta Jana Švejdara dokázali na situaci pružně reagovat.
„Pro představu - trénujeme zavedení kontrol na omezeném úseku a na omezenou dobu, která je v řádu hodin, maximálně pár dní. Teď se uzavřely celé hranice na dva měsíce. To, že se situace zvládla, považuji za velký úspěch hasičů, armády, celníků a dalších,“ vyjmenovával Švejdar, podle kterého si z toho můžeme vzít ponaučení do budoucna.
„Minimálně co se týká budování zázemí na bývalých hraničních přechodech, kde momentálně skoro žádné není a jsme odsouzeni na zahraničí,“ dodal.
Podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru by v řadách požárníků potřebovali nabrat zhruba 150 příslušníků na výjezdy. Pokud se jim to podaří, budou schopní bez problémů pokrýt celou republiku.
Jak šel čas s krizovým štábem
Původně vedl štáb bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech byl do jeho čela ustanoven Hamáček. Poté, co Hamáček vedení převzal, bylo ve štábu ustanoveno několik pracovních skupin, které se zabývaly jednotlivými odbornými problémy.
Vznikly týmy pro distribuci ochranných prostředků, pro jejich nákupy, mediální a zdravotní skupiny a skupina, která řešila dopady vládních omezení. Přibyl také ekonomický poradní tým.
Krizový štáb po skončení nouzového stavu nadále fungoval, ale pouze v omezeném režimu. Stálá pracovní skupina, která se scházela každý den, se po 17. květnu scházela jednou týdně, méně často byly i schůzky pléna štábu.
Nouzový stav vláda kvůli epidemii nového typu koronaviru vyhlásila 12. března. Trval 66 dní.
