Že jich je opravdu hodně, potvrzuje předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.
„Osobně i telefonicky se na nás obrací celá řada lidí, jak mají zabránit škodám na zahradách. Dochází k poškozování nejen listů, ale mnohdy i výhonů stromů,“ přibližuje Pokorný, který je zároveň ředitelem Pomony Těšetice na Znojemsku, kde jen sady a vinice zabírají sto hektarů.
Mšice řádí zejména na jabloních a slivoních, ale i jinde. „Letos je s nimi dost velký problém v meruňkách, kde jsem je dřív nezažil,“ poukazuje Karel Blaha, který má v Sadech Starý Lískovec v Brně na starosti ochranu a agrotechniku sadů.
Velké kolonie mšic snad na všech plodinách, které zahrádkáři pěstují, zaznamenala i Jaroslava Zajdáková z Českého zahrádkářského svazu Hodonín.
„Na podnoži stromkových rybízů, jost a angreštů se ukrývají na spodní straně vrcholových listů a vytvářejí shora viditelné červené ‚puchýřky‘. Přenašečem mšic jsou mravenci, kteří se živí jejich nasládlými výkaly. Jestliže uvidíme lezoucí mravence po kmeni stromu do koruny a zpět, s určitostí je strom napaden mšicemi,“ odhaluje Zajdáková, která popisuje kalamitní napadení mladých větviček nejen zmíněných druhů, ale i třešní, hrušní a broskvoní.
Ušetřena není ani zelenina, choulostivé jsou především okurky, fazole a mrkev.
„U petržele mravenci staví dokonce hliněné kupky, kterými chrání mšice před jejich nepřáteli. Navečer, při západu slunce, můžeme pozorovat mraky poletujících mšic nad porosty brambor nebo máku. Jiné druhy napadají okrasné rostliny, růže nebo jiřiny,“ líčí Zajdáková.
Menší pěstitelé trpí víc
Mšice vylučuje při sání toxiny, které mohou poškodit ovoce deformacemi, způsobit neplodnost napadených výhonů v příštím roce nebo přispět k přenosu závažných virových onemocnění stromů, například toho, jemuž se říká šarka.
Škody jsou markantnější v zahrádkách než ve velkých sadech, kde věnují monitoringu škůdců mnoho hodin práce. Menší pěstitelé takové možnosti a zkušenosti nemusejí mít. A než se rozhodnou stromy postříkat, měli by je důkladně prohlédnout.
„Často se stává, že lidé přinesou vzorky větviček, kde je jasně patrné poškození mšicí, ale mšice samotná již na vzorcích není. Je to tím, že generace škůdců jsou už okřídlené a přeletěly na jiné hostitelské rostliny, nebo je částečně eliminovali jejich přirození nepřátelé. Po pozdním zjištění škůdce následky bohužel zůstávají,“ upozorňuje Pokorný.
V sadech na drobného škůdce reagují až v době, kdy si s jeho množstvím neporadí přirození nepřátelé, tedy slunéčka sedmitečná, zlatoočka nebo škvoři. Ve Starém Lískovci do meziřadí vysévají pásy celoročně kvetoucí směsky, v níž žijí mšice i jejich lovci.
„Takže dáváme šanci přírodě nám pomoct. Letos to nefunguje, mšice nás svou invazí přetlačila,“ stýská si Blaha.
Podle Zajdákové zasahují zahrádkáři vedle výluhů z kopřiv, kostivalu, vratiče nebo kapradě také ekologickými postřiky. Jestliže ani ty dostatečně neuchrání úrodu, nastupují insekticidy.
Obaleče matou sexuální feromony
Pozornost musejí sadaři věnovat i dalším škůdcům, především u jabloní. U nich a také u slivoní nastupuje období, kdy škodí obaleči, kteří způsobují červivost jablek.
Proti nim těšetické nebo lískovecké sady používají metodu matení pomocí sexuálních feromonů. Ty sad provoní, takže sameček cítí samičku, ale nemůže ji fyzicky najít a spářit se s ní. A kde nejsou vajíčka, nejsou ani vylíhnutí škodliví červi.
„Metoda funguje na větších plochách nad tři hektary, ale když to člověk navěsí na deset stromků, efekt je naprosto opačný a samečka si tam v podstatě naláká, takže to není vhodné pro zahrádkáře,“ varuje Blaha.
Obavy panují i kolem vrtule. Ta už létá a škodit pravděpodobně bude na třešních, višních a nově na ořešácích.
„Nově se vyskytující vrtule je na našem území krátkou dobu. Přiletěla z jižních států a likviduje podstatnou část plodů ořechů,“ informuje Pokorný.
