„Musíme ho vysávat i několikrát denně, vyzkoušeli jsme nespočet opatření i všechny možné přípravky proti hmyzu. Ale i když se nám podaří část chvostoskoků odstranit, za chvíli přijdou další,“ stýská si obyvatel jednoho z postižených domů v ulici U Hájku Michal Zelený.
„Máme je v koupelně, v kuchyňské lince, na pracovním stole a dokonce i v posteli. Prodraží se mi také údržba bazénu, musím jej čistit častěji a stejně se koupat nemůžeme,“ vyjmenovává Zelený.
K němu i k dalším sousedům z ulice se chvostoskoci přesouvají z pole, které těsně sousedí s jejich zahradami. Jako první na problém upozornila Česká televize. Chvostoskoci v koloniích přecházejí dokonce i silnici a lezou i do vzdálenějších domů.
Obyvatelé novější ulice U Hájku tak nejsou jediní, které problém trápí. Jen v Moravanech jsou ještě další dvě postižené ulice – Luční a Osamělá. Všechny tři lokality sousedí s polnostmi, na nichž hospodaří Josef Malý se svou rodinnou firmou, případně druhou firmou Bobrava.
„Museli udělat něco špatně, nikdy předtím jsme takové problémy neměli. Na poli rostla řepka, tu sklidili a začalo to k nám lézt. Nejhorší je, že nedělají žádná opatření, nepomáhají nám víc, než jak jim stanovuje zákon,“ myslí si Zelený.
Nikdo nám nedá konkrétní řešení, říká zemědělkyně
Firma nepopírá, že by chvostoskoci běžně žijící v půdě do domů přešli z jejich polí, ale sama nezná řešení, jak se otravných členovců zbavit.
„Komunikuji s odborníky z univerzit, s rostlinolékaři, obvolávám Zemědělský svaz, kolegy z jiných agropodniků nebo Ústředního kontrolního a zkušební ústavu zemědělského (ÚKZUZ) a mnohé další, ale nikdo nám nedá konkrétní řešení, protože se s tím ještě nesetkali,“ říká Silvie Malá, dcera majitele, která za obě zemědělské firmy komunikuje.
„Většina nám poradí, ať něco zkusíme, ale sami nevědí, jaký to bude mít efekt. Nikdo nám nic nedá na papír, nezaručí se za výsledek. Hned, jak jsme se o problémech dozvěděli, jsme pole na naléhání lidí zdiskovali, ale to prý jen chvostoskokům zlepšilo životní podmínky pro další množení,“ dodává Malá.
Ačkoli i ona žije v Moravanech, nevítané návštěvníky doma nemá. „Sama mám panickou hrůzu z hmyzu, takže s lidmi soucítím. Opravdu bych chtěla všechno vyřešit co nejdříve,“ ujišťuje. Ale připomíná, že jako zemědělci jsou omezeni i tím, jaké prostředky na pole smějí ze zákona použít.
Celý srpen neřeším nic jiného, popisuje starostka
Kvůli neúnosné situaci v domech se mění i nálada v obci se zhruba dvěma a půl tisíci obyvatel. Starostka Helena Kadlečíková (SNK) má podle vlastních slov e-mailovou schránku plnou nejen stížností, ale také výhružných dopisů a anonymů.
„Dokonce mi v jednom z nich pisatel oznamuje, že na nás podá trestní oznámení za nečinnost. Já s kolegy na úřadě ale neřeším celý srpen nic jiného než chvostoskoka. Sháním odborníky, studuji, co je to vlastně zač, snažím se najít řešení, ale žádné účinné jsme zatím nenašli,“ krčí rameny Kadlečíková.
„Podle toho, co jsme zatím zjistili, se chvostoskokům daří ve vlhké půdě, kde mají dostatek potravy. Ale jak se oteplilo a plodina se sklidila, příhodné podmínky jim zmizely. Teď se stahují do domů, na místa, kde je alespoň trochu vlhko,“ shrnuje dosavadní poznatky starostka.
Není jediná, která se s výhrůžkami setkává. Anonymní zprávy chodí i rodině Malých. Silvie Malá objevila výhružné a urážlivé SMS zprávy v otcově telefonu v podstatě náhodou, on sám na ně nijak nereagoval.
„Zprávy byly nepodepsané, ale číslo vidět bylo. Nechci radši vědět, kdo to psal, nijak jsme po tom nepátrali,“ říká Malá.
Mírně pomohlo až ochlazení
Problém s přemnoženými a migrujícími členovci, kteří se běžně v půdě vyskytují a jsou jí dokonce prospěšní, však neřeší jenom Moravany. Podle Malé i Kadlečíkové má ÚZKUZ informace o výskytu třeba i ve Šlapanicích u Brna.
„Kolegové případ prodiskutovali, ale zatím nepřišli na příčinu migrace chvostoskoků z polí do zahrad a lidských obydlí. Vzhledem k tomu, že k těmto případům došlo a dochází na více místech v republice, domnívají se, že to nebude souviset se složením půdy,“ uvedl v jednom z vyjádření pro obec Josef Svoboda z ÚKZUZ.
O tom, co je skutečnou příčinou moravanského problému, zatím všichni jen spekulují. „Je dost možné, že chvostoskok reaguje na změny klimatických podmínek. Jsou to mé domněnky, ale experti by měli začít jednat hned, aby do budoucna nehrozilo přemnožení, podobně jako třeba s kůrovcem,“ upozorňuje Malá.
Ačkoli na chvostoskoky stoprocentně nezabírá chemický postřik, octový roztok, vápno ani vonné svíčky, řešení možná přinese sama příroda. Podle obyvatel se s ochlazením množství chvostoskoků v domácnostech mírně ztenčilo.
„Ne že by byl úplný klid, ale už k nám nelezou v takovém množství. A není to tím, že bychom našli přípravek, který je spolehlivě odpuzuje. Ochladilo se, a to je snad drží v půdě. Snad se situace co nejdřív uklidní,“ doufá další z obyvatelek ulice U Hájku, která si nepřála zveřejnit své jméno.
A v to stejné věří i starostka Kadlečíková, která by uvítala s místními smírnější komunikaci.
