Příkladem může být podle serveru Lidovky.cz lesník Ondřej Brož, který vytvořil na Velkém Javorníku společně s podporou Biskupských lesů i Správy CHKO Beskydy celkově 28 šedesát centimetrů hlubokých jam ve starých přibližovacích linkách. Hlína se podle něj musí zhutnit, aby udržela vodu i při větších deštích.
„Lesy schnou a nějak se začít musí. Nesteče to během týdne, ale třeba za měsíc. Jsou to právě cesty, které fungují jako drenáže a po kterých z lesa mizí nejvíce vody,“ popisuje Brož opatření.
Podle něj jámy ve svahu zadržely už 150 000 litrů vody.
Lesník se přitom nechal inspirovat Štefanem Vaĺem, vizionářem, který podobná opatření včetně mokřadů a jezer již dekádu buduje na Slovensku i Ukrajině. „Kdyby se cesta narušila i na této pasece, zachráníte ji před suchem celou, včetně lesa nad ní,“ řekl Vaĺo, který se na opatření v Beskydech přijel po jeho realizaci podívat.
Sám propaguje myšlenku, že kvůli zhutněným plochám po těžbě dřeva a cestami narušeným půdním pórům přicházíme o většinu vody v lesích.
Jámy pomáhají i živočichům
Takto narušená cesta podle Brože pomalu vodu vsakuje, zarůstá a vytvoří pak vlhké prostředí, které je vhodné i pro život mnoha obojživelníků i hmyzu.
Proti suchu bojují lesníci i obnovou desítek rybníků, tůní a mokřadů |
„O tomto způsobu asanace cest jsme věděli, ale nikdo z nás neměl odvahu to v revíru zrealizovat. Pan Brož nakopl nás i celou tuto oblast,“ komentovala opatření Petra Latnerová z lesní správy Biskupství ostravsko-opavského s tím, že region nyní plánuje vytipovat a takto proděravět i další cesty.
„Můžeme takto zvrásnit asi pět procent cest. Jde ale o to, abychom to udělali správně technicky,“ uzavřela Latnerová.
Podle portálu Intersucho je nyní v Česku sucho zhruba na polovině území, výrazné až extrémní sucho se pak vyskytuje v jižních Čechách, především na Písecku, Třeboňsku, dále v Karlovarském, Pardubickém, Královéhradeckém kraji a v Jeseníkách.
„Extrémní stav evidujeme na jednom procentu území, celkově se sucho vyskytuje na 65 procentech Česka,“ uvádějí vědci.
