Vy sami jste v pondělí uvedli, že nejhorší zemědělské sucho za poslední půlrok má Česko za sebou. Co konkrétně to znamená?
Po srážkově bohatém únoru, nastalo teplé a srážkově chudší období a koncem dubna sucho zasáhlo až 99 procent území České republiky. Z toho výjimečné a extrémní sucho bylo na 50 procentech území. Následně především od poloviny května přišly na většinu území intenzivní srážky a zemědělské sucho, zvláště v povrchové vrstvě, ustoupilo.
A vzhledem k zásobě vody v povrchové vrstvě a výhledu počasí, ve kterém se srážky objevují, nepředpokládáme, že by se v červnu sucho opět vrátilo do dramatických hodnot ze závěru dubna.
Intenzita sucha (24. května 2020)
Intenzita sucha (10. května 2020)
Pomohlo srážkám i chladnější počasí?
Ano. Zažíváme v podstatě to samé, co v roce 2019. Je to takové deja vu, kdy situace byla velmi podobná jako v tomto roce. V obou letech pokračovaly velmi teplé a mírné zimy beze sněhu a opět nastaly časné nástupy jara. A pokud není sníh, chybí voda v půdě, neboť postupně odtávající sněhová pokrývka nesytí jen řeky, ale i půdu.
Současný květen je doposud poměrně chladný a tomu odpovídá i výpar, který je sice intenzivní, protože rostliny začaly maximálně transpirovat (transpirace – výdej vody povrchem rostlin, pozn. red.), ale přece jen není extrémní. Faktorů, proč se v květnu situace se suchem zlepšila, je tedy více. Především ale záleží na srážkách i na relativně nižších teplotách.
Medard přichází už v květnu
Je na to vysvětlení?
Většina z nás ví, co je to Medardova kápě. Je to pranostika, která se váže k 8. červnu a zní „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“. Jinými slovy naši předkové odpozorovali, že od června začíná období relativně bohaté na srážky. A zdá se, že letos Medard přišel v květnu, stejně jako loni. A to z toho důvodu, že zima končí dříve, následuje časnější jaro a proto se vše posouvá k začátku roku včetně tohoto zajímavého efektu.
Ten je způsoben tím, že na přelomu jara a léta je již pevnina Evropy silně prohřátá, teplý vzduch stoupá a na jeho místo se nasávají vlhké a chladnější vzduchové hmoty z oceánu. Ty se od pevniny zahřejí, stoupají a v nich obsažená vodní pára kondenzuje, vzniká oblačnost a začnou vypadávat srážky.
Deště doplnily vláhu do půdy. Ale jen pod povrchem, dál voda neprosákla |
Může tento posun jara způsobovat nějaké problémy?
Je to dřívější nástup vegetace. Problém je v tom, že čím dříve začne vegetace, tím se otevře delší časové okno pro vpády studeného vzduchu. I když se klima celkově otepluje, těchto extrémních situací nás nezbaví. Problém je, že když jaro začne dříve například v půlce března, za pár týdnů máme už rozkvetlou vegetaci. Ta je však na nízké teploty velmi citlivá. Letos přišly například tři vlny jarních mrazíků.
Kdybyste se zeptala jakéhokoliv ovocnáře, vinohradníka, zemědělce, zda chce, aby jaro začalo v půlce března nebo v půlce dubna, tak vám odpoví, že v půlce dubna. Navíc je tu opět problém se suchem, neboť čím dříve začne jaro, tím dříve vegetace odčerpá vodu z půdy. Ta poté může chybět v dalších měsících. Dřívější jaro je další příčina, že se objevuje častější sucho.
Bavili jsme se o tom, že zapršelo, ochladilo se a situace se u nás alespoň na chvíli zlepšila. Co by se stalo, kdyby deště nepřišly?
Kdyby od půlky května srážky nepřišly, oblasti s vyšší intenzitou sucha by se procentuálně zvětšovaly se všemi negativními dopady. I tak se dá říci, že srážky, které jsme zaznamenali v půlce května, přišly na mnoha místech pět minut po dvanácté.
Někde už například došlo k nevratnému poškození některých polních plodin. A kdyby déšť přišel o týden dva později, tak by to mělo velmi dramatické plošné dopady jak na krajinu, tak i na zemědělství. A stejně tak by se prohloubily i tak již značné problémy v oblasti hydrologického sucha. Koncem dubna jsme měli například na řece Moravě nebo Labi průtoky takové, jaké máme obvykle v srpnu. Nepochybně by velmi rychle stoupalo i riziko požárů.
Unikátní situace
Deště doplnily vláhu půdy jen do hloubky 40 centimetrů, hlouběji stále panuje extrémní sucho. Co by se muselo stát, aby se voda dostala i hlouběji?
Je to jednoduché. Potřebovali bychom minimálně ještě deset dní takovýchto frontálních systémů, které jsme tu měli přes víkend. Pro skutečné provlhčení až do jednoho metru by stačilo kolem 100 milimetrů formou vytrvalého deště. Žádné intenzivní bouřky, které hlavně na svazích rychle odtečou, ale vytrvalý mnohadenní déšť, který by se dostal až do hlubších vrstev.
Vy sami jste na Twitteru uvedli, že jde o unikátní situaci. Čím?
Když se podíváme zpět na mapy InterSucha nebo na tweet z 25. května, je to snad poprvé, co vidíme vrstvu do 40 centimetrů relativně dobře nasycenou a současně na většině území ve větších hloubkách mírné až výjimečné sucho. Takový kontrast jsem za sedm let, co InterSucho běží, neviděl.
Je nutné si uvědomit, že jde o matematický model vodní bilance, který má svá omezení. V rozlišení 500 m, v jakém pracujeme, je nereálné sbírat týdně data o půdní vlhkosti. Na druhé straně ke zpětné kalibraci využíváme mimo jiné síť několika desítek monitorovacích stanic půdní vlhkosti, tedy maxima dat, která jsou u nás dostupná.
Unikátní situace! Vrstva půdy do 40 cm půdy je vláhově na celém území v obvyklém stavu (vlevo),v hlubší vrstvě 40-100 cm je vody velmi málo (vpravo). S napětím jsme čekali, zda se voda z víkendových dešťů dostane hlouběji,ale vyschlá půda a žíznivá vegetace toho moc nepropustily. https://t.co/ZNDRRC6Vl6
Dívám se na vaše mapy z 3. května a 24. května letošního roku. Jsou to dost rozdílné pohledy. Jaký bude pohled na Českou republiku typičtější ve zbytku roku? Bude to spíše „ta červenější mapa“ nebo ta, kde převládá bílá barva?
Nacházíme se na padesáté rovnoběžce, kde předpověď počasí s vysokou spolehlivostí máme na nějakých pět šest dnů. U srážek ještě méně. Jediná možnost, jak se můžeme podívat na druhé pololetí roku 2020, které začíná za šest týdnů, je pomocí sezonních předpovědí. I ty mají úspěšnost okolo 50 procent. I když se světová klimatická centra shodují, že by Evropa měla mít druhé pololetí teplotně nadprůměrné a srážkově průměrné až podprůměrné, nakonec to může být úplně jinak. Říci, zda mapa bude spíše červená (sucho, pozn. red.), nebo bílá (obvyklý stav, pozn. red.), si v žádném případě nedovolím.
