„Podobných typů dýk se na našem území podařilo zatím nalézt jen minimum. Navíc naší velkou výhodou je, že ji máme v přirozeném nálezovém kontextu včetně kostry,“ říká k cennému nálezu Martin Trefný, archeolog a ředitel roudnického Podřipského muzea, které se spolu s pražskou Českou společností archeologickou na průzkumu podílí.
Na základě dochovaných stop na ostří bychom se chtěli pokusit zjistit, k čemu byla původně používána. Makro- i mikroskopické zkoumání by také mohlo na dýce odhalit korozní otisky látek, které měl zemřelý v době pohřbu na sobě,“ dodává Trefný.
Ještě než dýka, kterou měl zemřelý původně uloženou na hrudi, dorazí ke konzervátorům, budou podle Trefného odborníci zjišťovat i to, zda je vyrobená z mědi, bronzu, nebo jiných příbuzných slitin.
Většina dosud odkrytých hrobů pochází z doby 1700 až 1600 let před naším letopočtem, tedy z období tzv. únětické kultury. Všechny směřují ze severu na jih a zemřelí v nich leží vždy na pravém boku s tváří otočenou na východ.
Záhadou pro archeology zatím zůstávají velké rozdíly v dochovanosti kosterních ostatků v jednotlivých hrobech. Některé zůstaly téměř v perfektním stavu, jiné, ač leží v těsném sousedství, obsahují například jen zbytky dlouhých kostí.
„Domníváme se, ale nemáme to ještě potvrzené antropology, že by se mohlo jednat o mladší jedince, jejichž kosti jsou náchylnější k rychlejšímu tlení,“ zmiňuje jedno z možných vysvětlení ředitel muzea.
Vědci ovšem odkryli i jeden ještě zcela nedokopaný hrob, a ten se odlišuje zcela.
„Zatím nevíme, z jakého období by mohl být. Mrtvý byl pohřbený v poloze na zádech a jeho hlava směřuje na sever. Tak se pohřbívali třeba Keltové ve 4. a 3. století před naším letopočtem, ale v hrobě jsme zatím nenalezli žádné náramky, nánožníky či spony, které by to mohly potvrdit,“ popisuje Trefný.
U Vražkova se našlo 120 archeologických objektů
„Přesnou dataci tohoto hrobu nám tak musí potvrdit až další výzkum,“ dodává Trefný s tím, že na archeology pak navíc čeká i detailní průzkum dvojhrobu, který byl také v lokalitě nalezen.
Včetně hrobů našli vědci u Vražkova celkem 120 archeologických objektů. Nejčastěji šlo o pozůstatky kůlových staveb, narazili ale i na 20 sídlištních jam, které sloužily k uchovávání potravy, či velký objekt o rozměrech 6 krát 6 metrů.
„Pokud bádání potvrdí, že šlo o chatu z téže doby, podařilo by se nám vlastně odhalit kompletní sídelní jednotku ze starší doby bronzové, která obsahovala sídliště, pohřebiště i další sídlištní objekty,“ upozorňuje Trefný.
V rámci záchranného výzkumu se archeologové pohybují jen v několik set metrů širokém pásu, kde se bude stavět komunikace. I proto nedokážou jednoznačně určit, kam až sídliště mohlo sahat. Přesnou dataci jejich objevů jim pak ověří ještě detailní rozbor v laboratořích.
