Vedení Žďáru nad Sázavou se rozhodlo odložit úpravy okolí městské tvrze a kostela svatého Prokopa u náměstí. Ušetří tím 27 milionů korun. Práce měly začít již v květnu.
Možné ztráty se podle starosty Martina Mrkose (Žďár - živé město) zatím nedají určit.
„Strategií teď je omezit výdaje. Až se život vrátí do normálních kolejí a sečtou se dopady, bude se lépe plánovat,“ uvedl Mrkos s tím, že k otázce rekonstrukce Tvrze by se Žďárští mohli vrátit ve třetím čtvrtletí tohoto roku.
Nutné škrty v letošním rozpočtu odsouhlasilo rovněž třebíčské zastupitelstvo. „Předběžný odhad propadu příjmů je 40 milionů korun. Tím pádem jsou nutné škrty,“ zdůvodnil třebíčský starosta Pavel Pacal (STAN).
„Zrušili jsme pro letošek zbytné investice nemající vliv na fungování města, jako je například revitalizace parku na Hrádku, přístavba hvězdárny, rekonstrukce knihovny v Okružní ulici, rekonstrukce semaforů nebo projektové dokumentace na budoucí investiční akce,“ dodal Pacal.
Podle něj byly tyto akce odloženy na příhodnější čas, a to maximálně o dva roky.
To, co není zásadní, musí počkat, tvrdí i v Brodě
Úpravu rozpočtu si schválili i zastupitelé v Havlíčkově Brodě. Původně měli Brodští svůj rozpočet vyrovnaný, teď odsouhlasili korekci na příjmové stránce, kde došlo ke snížení o 20 milionů korun.
Přehodnocovat se budou i náklady na výdajové stránce. „Nijak významně bychom nechtěli omezovat investice. Spíše bychom měli hledat úspory v provozu a odložit pouze investice, které nejsou zásadní. Ovšem to, co je důležité, si určitě přeje realizovat. Jsou to opravy komunikací, investice do školských zařízení či stavba jihovýchodního obchvatu,“ přiblížil havlíčkobrodský starosta Jan Tecl (ODS) s tím, že bude záležet i na rozhodnutí zastupitelů.
A změny v rozpočtu chystá kvůli dopadům nouzového stavu i krajská Jihlava. Magistrát chce najít úspory ve výši asi 100 milionů korun.
„Náš rozpočet jsme původně stavěli jako silně proinvestiční. Nyní však budeme muset znovu projít veškeré investice, kterých se to dotkne. Ale bude se to týkat i běžných výdajů na radnici, kde rovněž hledáme úspory,“ konstatovala primátorka Karolína Koubová (Fórum Jihlava).
„Zároveň hledáme možnosti, jak posílit příjmovou stránku rozpočtu. Já to beru jako velkou výzvu, která nás staví do pozice, že musíme o rozpočtu přemýšlet úplně jinak,“ připomněla primátorka.
Nový sjezd z jihlavského přivaděče bude později
První návrhy změn rozpočtových opatření budou předloženy jihlavským zastupitelům v květnu.
K investicím, kterých se nečekaný výpadek v příjmech dotkne, patří stavba sjezdu z tahu I/38 na ulici Romana Havelky a oprava starého Brněnského mostu, jež se o rok odloží.
Nejistou budoucnost má například propojení ulic Brněnská a Kosovská nebo oprava Hybrálecké ulice. Pravděpodobně se přeruší opravy dalších historických domů v centru města - jeden z nich vyjde průměrně na 10 až 50 milionů korun.
Investičními prioritami stávající koalice však i nadále zůstává výstavba Horácké multifunkční arény, Centrálního dopravního terminálu a revitalizace Masarykova náměstí.
V Meziříčí jsou rádi za přebytky z minulých let
O rozpočtu a investicích diskutovali tento týden také zastupitelé ve Velkém Meziříčí. Počítají tam s výpadkem daňových příjmů ve výši 25 až 35 milionů.
„Na zastupitelstvu jsme schválili přebytek z hospodaření loňského roku ve výši 27 milionů korun, který dáváme do rezerv, aby pokryl tento výpadek. Pro nás by tedy nastalá situace neměla znamenat žádné výrazné omezení. Spíš to je varování a impulz k tomu, abychom v rozvahách a plánování byli skromnější,“ pravil starosta Meziříčí Alexandros Kaminaras (Společně VM).
Přesto některé méně důležité investice jsou odložené či zastavené.
„Zůstávají akce, které jsou realizačně započaté z loňského roku, jako například rekonstrukce sítí v ulicích a následné opravy povrchů vozovek či chodníků,“ ujistil Kaminaras.
Z investic, které vedení města odložilo kvůli výpadku v příjmech, patří rozšíření městské knihovny. Zastupitelstvem byl po převzetí architektonické studie také zastaven projekt na relaxační centrum a krytý bazén.
„Není to až tak ve vazbě na výpadek daňových příjmů, ale spíš v tom smyslu, že by to byla nesmyslná ekonomická zátěž pro město naší velikosti,“ vysvětlil meziříčský starosta.
Pelhřimov ani Chotěboř zatím příliš akcí neškrtají
Pelhřimov se zatím na odsouvání investičních záměrů nechystá. „Neplánujeme ani významné škrty v rozpočtu,“ řekl starosta města Ladislav Med.
Radnice už má vysoutěžené některé zakázky, kde už k úsporám došlo. „Spíš budeme čekat, jak se projeví státní rozpočet s ohledem na sdílené daně. Ale to se uvidí nejdřív v létě. Všechny akce, které jsme měli naplánované, budou. Zatím nebyl důvod je rušit,“ pravil Med.
K největším letošním investičním akcím patří například vybudování inženýrských sítí na výstavbu nových domů ve Skrýšově za 46 milionů korun. Dalších 36 milionů bude určeno na rekonstrukci travnatých hřišť.
Zatím optimistická ekonomická data má na stole starosta Chotěboře Tomáš Škaryd. „Příjmy jsou plněny, nevidíme tam propad. Žádná opatření tedy zatím nepřijímáme, i když jsme dvě drobné zbytné akce zrušili. Jedná se o jednu projektovou dokumentaci a dále akci na opravu kanalizace v šatnách zimního stadionu. Ušetřili jsme tím celkem 1,5 milionu korun,“ poznamenal Škaryd.
Kraji jen za duben chybí 50 milionů korun
Úspory ve výši téměř 222 milionů korun hledá také Kraj Vysočina. Aktuálně mu chybí na straně příjmů jen za měsíc duben plánovaných téměř 50 milionů korun.
Za první čtvrtletí roku 2020 má sice na účtech od státu téměř stejnou sumu jako o rok dříve, to však nekoresponduje s naplánovanými příjmy schváleného krajského rozpočtu, na které jsou nastaveny krajské výdaje.
„Úspory kraj důsledně hledá jen ve svých kapitolách s tím, že se nepromítnou do provozních příspěvků krajských příspěvkových organizací,“ informoval po jednání Rady Kraje Vysočina Martin Kukla, náměstek hejtmana pro oblast ekonomiky a majetku.
