„Návrh v tuto chvíli prošel meziresortním připomínkovým řízením. Změna by se v případě schválení týkala až nemovitých věcí nabytých od 1. ledna 2021,“ upřesnil Tomáš Weiss z odboru vnějších vztahů ministerstva.
Nynější nastavení podmínek podle resortu přispívá k tomu, že se snižuje dostupnost bydlení. „Povzbuzuje to poptávku investorů po spekulativních nákupech bytů a přispívá k nezdravému růstu cen. Prodloužením lhůty z pěti na patnáct let se vlastnické bydlení podpoří a zároveň bude omezena neodůvodněná daňová výjimka,“ prohlašuje Weiss.
Vadí tvrdost i načasování
„Prodloužení odradí zejména investory, kteří chtějí nakupovat a následně prodávat se ziskem,“ potvrzuje jednatelka Fincentra Reality Andrea Daňhelová. Dnešní praxe podle ní mnohdy vypadá tak, že se investiční nemovitost minimálně pět let pronajímá. „Pokud budou investoři vědět, že se ji po nákupu nevyplatí prodat dříve než za patnáct let, mohl by nastat velký problém,“ uvádí.
Také podle některých analytiků je současná podoba návrhu příliš přísná. „Představuje to zásadní administrativní zásah. Něco podobného, jako když se v roce 2008 zvedala sazba DPH na byty,“ míní Petr Hána, senior manažer v oddělení nemovitostí Deloitte.
Otazníky vyvolává rovněž načasování návrhu. „Tento krok měl přijít v době, kdy se realitní trh přehříval. Nyní je kvůli koronavirové krizi zamrzlý a propadu cen se nejspíš dočkáme tak jako tak, takže je to trošku s křížkem po funuse,“ uvádí analytik ČSOB Petr Dufek.
Na segment investičních bytů už totiž částečně dolehlo uzavení hranic. Vzhledem k tomu, že cizinci nemohou cestovat do České republiky, zeje více než deset tisíc pražských bytů nabízených službou Airbnb prázdnotou.
„S investičními byty se v Praze v nejbližších měsících, možná letech, příliš spekulovat nebude, protože je ve velké míře skupovali cizinci na krátkodobé pronájmy. A ten trh prakticky ze dne na den přestal existovat,“ popisuje šéf pražské Maxima Reality Vladimír Zuzák.
Investoři, kteří se na krátkodobé pronájmy nezaměřují, by podle některých makléřů mohli v případě schválení návrhu ve větší míře promítat 15procentní daň do prodejní ceny. „Mohlo by tak dojít ke zvýšení cen nemovitostí, a to zejména menších, startovacích bytů, které jsou vyhledávanou investicí,“ domnívá se Jan Zachystal z realitní kanceláře Re/Max Alfa.
Rukojmí vlastní nemovitosti?
Z realitního trhu však zaznívají také obavy z toho, že opatření ministerstva financí nezasáhne pouze spekulanty. „Ti obvykle nemovitosti nakupují a obratem prodávají, takže se jich toto nařízení stejně netýká a své zisky musí zdanit. Za delší dobu než pět let prodávají nemovitosti z drtivé většiny obyčejní lidé, tudíž se toto zdanění dotkne především jich,“ míní generální ředitel Next Reality Robert Hanzl.
„Spekulanti většinou nedrží byty pět let ani teď a s platbou daně počítají už od začátku. Změna zákona tak dolehne hlavně na běžné lidi v případech, kdy budou potřebovat z jakýchkoli důvodů byt prodat,“ potvrzuje hlavní analytik developera Central Group Ondřej Šťastný.
„Majitelé se mohou stát rukojmími vlastní nemovitosti. Rozdíl mezi pořizovací a prodejní cenou bude například ve 14. roku prodeje větší než ve čtvrtém. Odvod státu tak může být mnohonásobně vyšší,“ dodává Daňhelová.
Realitní trh se zasekl. Kupující vyčkávají na slíbené zrušení daně z nabytí |
Resort financí však ujišťuje, že stávajícího osvobození vlastnického bydlení od této daně se změna nedotkne. Pokud dnes majitel prodává se ziskem nemovitost, ve které poslední dva roky prokazatelně bydlel, daň z cenového rozdílu platit nemusí. „Opatření se rovněž nijak nedotkne těch prodávajících, kteří použijí získané peníze na nákup nemovitosti k vlastnímu bydlení. To má zmírnit následky prodloužení v případech, kdy se nejedná o spekulativní nákup,“ upozorňuje Weiss.
Kdy je prodejce osvobozen od placení daně z příjmu při prodeji z nemovitostiPokud prodáváte nemovitost se ziskem, je nutné z rozdílu mezi pořizovací a prodejní cenou odvést daň. Někdy ji ale platit nemusíte.
|
Prodloužení lhůty je součástí návrhu ministerstva na zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti, kterou dnes musí hradit kupující. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) svůj záměr představila koncem března s tím, že by tento krok mohl rozpohybovat realitní trh. Vláda jej však doposud neprojednala.
V pondělí večer o něm jednali členové Národní ekonomické rady vlády (NERV), kteří však nedospěli k jednotnému stanovisku. „Vytvořily se tam dvě zhruba stejně silné skupiny s protichůdným pohledem na věc. Ti, kteří by sazbu chtěli zrušit, a ti, podle nichž je nyní potřeba provádět důležitější kroky,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda, člen NERV.
