Vláda premiéra Benjamina Netanjahua zavedla ve snaze zabránit dalšímu šíření koronaviru od neděle povinnost zakrývat si na veřejnosti ústa a nos rouškou či šálou.
Ultraortodoxní židé ignorují zákazy, virus se u nich šíří až osmkrát rychleji |
V důsledku celosvětové vysoké poptávky pro ochranných prostředcích je ale v zemi jednorázových roušek nedostatek a jsou předražené. Izraelská vláda nejprve vyslala příslušníky tajné služby Mossad, aby zajistili ochranné pomůcky v zahraničí, a Izraelcům povolila používat k zakrytí úst a nosu šály či podomácku vyrobené roušky. Následně se obrátila na místní experty.
Výsledkem jejich snah jsou roušky vyrobené z těsně tkaných bavlněných vláken. Materiál podobný prostěradlu lze prát na 60 stupňů, a roušky tak jsou určeny k opakovanému použití.
První milion roušek pro příslušníky záchranných sborů a vysoce rizikové skupiny už byl vyroben v asi deseti dílnách, včetně těch vězeňských, uvedl Amit ben Kiš, který projekt sponzorovaný izraelskými ministerstvy zdravotnictví a obrany vede.
Stát pokryl prvotní výrobní náklady, nyní je ale plánem šít další roušky, které budou na prodej za v přepočtu 50 korun za kus.
„Každá rouška vydrží desítky použití. Zakoupením pěti roušek za méně než deset dolarů (asi 250 Kč) máte na několik měsíců vystaráno,“ uvedl ben Kiš ve fabrice kibucu Cova, který leží mezi Jeruzalémem a Tel Avivem.
Koronavirus v Izraeli |
Za ním u šicích strojů rozmístěných v bezpečných vzdálenostech sedělo asi deset náctiletých, kteří si po dostudování střední školy a před zahájením povinné vojenské služby vzali rok volna na dobrovolnickou činnost. Rychlým tempem šili roušky, které se pak posílají na sterilizaci a jsou pečlivě zabaleny a opatřeny návodem k použití v několika jazycích.
Kvůli rouškám se ultraortodoxní židé nemusí oholit, rozhodla izraelská vláda |
Ben Kiš uvedl, že roušky se vyrábí v několika velikostech, tedy pro děti, mladistvé a dospělé. Šijí se také extra velké roušky, které jsou určeny pro muže s plnovousem.
Mnozí židé, muslimové a někteří křesťanští duchovní v Izraeli jako znak víry nosí plnovous. Zavedení povinnosti nosit roušky tak brzy vyvolalo otázky, jak se zajistí, aby je používaly i tyto skupiny. Kromě roušek pro policii, které jsou modré, se ostatní roušky vyrábějí z bílé látky, aby na nich byly vidět nečistoty, a lidé je tak důsledně prali.
Japonsku rozdávání roušek moc nevyšlo
K distribuci roušek pro boj s koronavirem přistoupila i japonská vláda, ovšem s ne příliš velkým úspěchem. Každá domácnost v zemi má dostat dvě roušky, které lze vyprat a znovu použít, píše server The Japan Times. Celá akce vyjde na necelých 47 miliard jenů (v přepočtu asi 10 miliard korun).
Obyvatele však zásilky ochranných pomůcek příliš nepotěšily, zejména kvůli rozměrům. „Jsou silnější než jsem čekala, navíc bych potřebovala větší. Ale nechci si stěžovat,“ řekla jednaosmdesátiletá žena z pečovatelského domu na předměstí Tokia. Podobná zařízení dostala roušky jako první.
Řada Japonců tak raději nadále využívá podomácku vyrobené roušky. Rozpaky potvrzuje také fakt, že akce již získala posměšné označení Abenomasks v narážce na název ekonomických opatření premiéra Šinzóa Abeho.
Češi v osvětovém videu učí svět nosit roušky:
