V období mezi 16. březnem a 8. dubnem byl v České republice čistší vzduch než ve stejném období před rokem. Zlepšení se dá přičíst, mimo jiné, také vládním omezení v boji s koronavirem, které částečně snížily produkci znečišťujících látek.
Přestože je složité najít jednoduchou odpověď, zda koronavirová omezení umožnili Čechům lépe dýchat, nedá se jim upřít minimálně velký podíl. Vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického úřadu Brno Jáchym Brzezina sesbíral data, která to dávají to souvislostí.
Kvalita ovzduší v období 16. března až 14. dubna 2019 (15. duben 2020).
Kvalita ovzduší v období 16. března až 14. dubna 2020 (15. duben 2020).
„Z družicových snímků jasně vyplývá, že v období 16. 3. až 8. 4. 2020 byly koncentrace NO2 výrazně nižší, než ve shodném období v roce 2019. To je vidět jak na mapě světa, Evropy, tak ČR. U České republiky ale vzhledem k velikosti území musíme být opatrní s hledáním příčin poklesu,“ uvádí vedoucí oddělení kvality ovzduší Jáchym Brzezina ve svém článku.
Méně dopravy, méně znečištění..?
Z měřících stanic ČHMÚ nešel zpozorovat rozdíl, proto Brzezina „vytáhl“ informace ze satelitních snímků družice Sentinel-5P. Z těch už vyplývá, že se v České republice v průběhu karantény snížilo znečištění dopravou. To v důsledku znamená nižší podíl znečišťujících látek z aut ve vzduchu.
Brzezina nicméně upozorňuje, že se nedá lepší kvalita ovzduší tak jednoduše dát do souvislosti s nařízenou karanténou. Vliv na to má totiž více aspektů. „Samozřejmě v tomto případě už je to tak výrazné, že to nemůže být dáno pouze meteorologií,“ řekl pro iDNES.
„Co se týká dusíku, myslím si, že to už nemůže být náhoda. Musí to být dáno i těmi opatřeními. Primárně tedy sníženou dopravou,“ dodává. Podle statistik společnosti Google prý klesla doprava v České republice o 46 procent.
Meziroční proměna znečištění ovzduší |
Další znečišťující látkou jsou prachové částice, které v České republice produkuje především vytápění. Český hydrometeorologický ústav zjistil, že v druhé polovině března jejich počet ve vzduchu naopak rapidně vzrostl.
Dá se proto předpokládat, že za tím stojí větší vytápění. To může být dáno buď tím, že jsou lidé doma, a proto topí, nebo tím, že topí obecně, protože byla v měřeném období zima. Aktuálnější data než do konce března ústav zatím nemá.
„V druhé polovině března jsme v porovnání s první polovinou viděli významné nárůsty prachových částic. Může to být dáno třeba tím, že jsou lidé víc doma, ale i tím, že se více topilo, protože byla větší zima,“ říká autor. „Ono to jde ruku v ruce. Lidé vytápěli proto, že byla větší zima. Kdyby nebyla, tak nebudou vytápět, ani kdyby byli doma,“ doplňuje.
Roli hraje více faktorů
Autor však zároveň upozorňuje na to, že za pročištěním ovzduší v ČR může stát více faktorů. Například nízká rychlost větru a teplotní inverze má za následek větší znečištění. Srážky, na druhé straně, mají za následek čistší vzduch.
Vše o koronaviru
|
Vždy proto záleží také na meteorologické situaci. „Nelze to interpretovat tak, že je ten pokles pevně daný jenom tím, že byla vyhlášená karanténa,“ říká vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ v Brně.
Přesto dodává, že data o oxidu dusíku naznačují pravděpodobnou souvislost s vládním omezením. Zatím však sesbíraná data nemají takovou výpovědní hodnotu a musí se počkat na souhrn delšího časového období.
„Nemusí se nutně jednat o pokles v důsledku opatření proti šíření nákazy koronavirem může se jednat o vliv meteorologických podmínek a celkové změny počasí typickou pro toto období. Nejpravděpodobnějším scénářem je, že se jedná o kombinaci všech zmíněných vlivů, v tuto chvíli nedokážeme jednotlivé vlivy přesně kvantifikovat,“ píše ve svém textu.
Okoronaviru.cz Na portálu najdete vědecky ověřené informace o současné pandemii a nemoci COVID-19. Články a praktické návody od expertů z Akademie věd a řady univerzit srozumitelnou formou přibližují nejnovější poznatky a studie z celého světa.  |
Zatímco Evropa jde podle meteorologa zprůměrovat a lze jasně říct, že za sníženým znečištěním vzduchu na kontinentu stojí boj s koronavirem, u konkrétního území jako je Česká republika je to složitější. Jde totiž o menší stát s velmi podobnými meteorologickými podmínkami na celém území, které na situaci mají vždy vliv.
„Abychom to mohli potvrdit v České republice, potřebujeme buď výrazně větší rozdíl, nebo menší rozdíl, ale po výrazně delší dobu,“ vysvětluje Brzezina.
„Víme, že doprava klesla, takže jde téměř stoprocentně říct, že tam ten vliv je. Já neříkám, že tam žádný vliv není, jenom říkám, že přesně nevíme, jak velký podíl na tom má karanténa,“ doplňuje.
Pokles oxidu dusíku v Evropě potvrzují také nové zprávy Evropské kosmické agentury. V době karanténních opatření klesl například podíl oxidu dusíku v ovzduší nad Madridem o 48 procent, v Paříží až o 54 procent. Údaje shromažďované od 13. března do 13. dubna potvrzují výsledky dat z období mezí 14. a 25. březnem. Tedy, že od doby, kdy se začala zavádět opatření, klesá znečištění ovzduší.
Experti v propočtech zohledňovali koncentrace oxidu dusičitého za delší časové úseky, aby do výsledků co nejméně promlouvaly výkyvy způsobené lidskou činností a počasím. Český hydrometeorologický úřad blíže zhodnotí vliv karantény na čistotu českého ovzduší po skončení současných omezení.
