Je to poprvé, co jsme využili strategické letouny takovým způsobem?
Nepamatuji si, že by strategické stroje byly někdy použity k dopravě takového materiálu v případě nouze nebo krizového stavu. Taková situace tady ale nebyla určitě od války. Potvrzuje se, že členství v NATO není jen zárukou v otázkách obrany a bezpečnosti, ale také při řešení krizových situací, jakou je šíření nového koronaviru.
Ukrajinské a předtím ruské letouny An-124 jsme ale v minulosti využili mnohokrát, přitom velkokapacitní stroje v Evropě mají i další spojenci. Evropa vždy mluvila o tom, že pokud se chce stát velmocí, tak bez strategických leteckých kapacit to prostě nikdy fungovat nemůže. Jediným členem v rámci NATO, který disponuje skutečnou strategickou leteckou přepravou, jsou Spojené státy a na ně se všichni ostatní spoléhají.
Jiří Verner Generálmajor Jiří Verner je někdejší elitní stíhací pilot. Jako jeden z prvních prošel přeškolením na stroje JAS-39 Gripen. Během služby v armádě nalétal přes 2 100 letových hodin v různých proudových strojích. Byl velitelem 21. základny taktického letectva v Čáslavi, působil v mezinárodním štábu velitelství NATO v Bruselu a poté také jako velitel Vzdušných sil AČR. Později se stal poradcem náčelníka Generálního štábu. |
Od roku 2003 se uvažovalo o vybudování nějakého programu, který by takové kapacity evropským spojencům zajistil. Vznikl program s letouny C-17 Globemaster, ale nějak to nezafungovalo. Nehledě na to, že stroje Globemaster jsou zkrátka pro skutečnou strategickou přepravu malé.
Není využití ukrajinských letounů jen takové suplování chybějících vlastních kapacit?Podobné přepravní kapacity z principu většina zemí nikdy mít nemůže a nebude. Takže proto Aliance záměrně volí v této i v řadě jiných schopností mnohonárodní kooperativní řešení, v tomto případě zastřešené alianční agenturou NSPA.
Program SALIS fungoval a funguje na komerční bází a země včetně Česka, které se ho účastní, si zkrátka strategickou přepravu mohou pronajmout. Za sebe, jako někdejšího velitele vzdušných sil nebo ředitele společného operačního centra, můžu říci, že to zafungovalo vždy a nikdy jsme neměli žádný velký problém.
Česká republika má pouze taktické stroje CASA, tedy jestli počítám správně – každý z nich maximálně zhruba 6 tun na vzdálenost 4 tisíc kilometrů.
Ano. Pro stroje strategické přepravy bychom našli uplatnění jen maximálně několikrát do roka. Ukrajinská společnost je schopná velice rychle a seriózně takové kapacity poskytnout. I v tomto případě naše armáda standardně požádala a podařilo se jí to. Je to skvělá práce pro obě strany, že jsou v krizové situaci schopné se rychle dohodnout.
Proč není lepší letět pro materiál několika vlastními letouny?
Máme dva dopravní letouny Airbus, ale ty jsou určeny primárně pro přepravu osob. Prostory zkrátka nejsou uzpůsobeny pro přepravu materiálu, ta je velmi omezená. Bavíme se v řádu maximálně desítek tun, pokud využijeme i prostor pro cestující. Krizově se dá využít, ale efektivita se ztrácí.
Program SALISThe Strategic Air Lift International Solution - SALIS je program pro zajištění unikátních leteckých transportních kapacit pro nadměrný náklad. V současné době je v programu devítka členských zemí NATO - Belgie, Česká republika, Francie, Německo, Maďarsko, Norsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko, které si na komerční bázi pronajímají letové hodiny obřích transportních letounů ukrajinské společnosti Antonov Logistics Salis. Program řídí alianční agentura NSPA. Podle platné smlouvy z prosince 2018 je spojencům k dispozici až pět letounů An-124 Ruslan. Přístup mají také k dalším velkokapacitním letounům Il-76 nebo ke stroji An-225 Mrija. V roce 2019 v programu SALIS spojenci využili 1 900 letových hodin. |
V tomto případě přepravy velké zásilky zdravotnického materiálu z Číny nešlo ani tak o tuny, ale o objem, který ani do několika strojů Airbus zkrátka nikdo nenatlačí. Je to jednoznačně velká časová úspora, jeden let místo deseti. A cenově se využití ruslanu v rámci celého roku pohybuje v řádu desítek milionů korun.
Asi je i logisticky lepší mít zrovna takový ostře sledovaný a očekávaný náklad pohromadě?
Samozřejmě, jedno letadlo přistane na vojenském letišti v Pardubicích, najednou se vyloží a je k dispozici k další distribuci. Podařilo se to naplánovat v několika dnech a zajistit potřebný chybějící zdravotní materiál pro první vlnu náporu. Potvrzuje se, že armáda je díky členství v Alianci a účasti v takových programech NATO v krizové situaci získat rychle adekvátní nástroje a pomoc.
