Do už tak složitého období přišla vedení třeboňských lázní další nepříjemná zpráva. Od minulého čtvrtka nesmí areál navštívit žádný nový pacient. Lůžka jsou přitom už teď zaplněná jen z poloviny.
„Máme přes pět stovek pacientů a lůžek přibližně tisíc. Teď je jasné, že nadcházející týdny nebudou lepší,“ přiznává jednatel společnosti Slatinné lázně Třeboň Vilém Kahoun.
Ti, kteří do lázní stihli nastoupit, ale ještě své naplánované pobyty dokončí. „Poslední odjedou 14. dubna. Pak začne provoz s minimálním počtem zaměstnanců. Zůstanou hlídači, recepční a možná další nejnutnější profese, aby se lázně udržovaly,“ odhaduje Kahoun.
Jednatel proto už vypočítává první ztráty, které se vyšplhají do desítek milionů korun. „Každý den přicházíme na tržbách o 1,3 až 1,5 milionu. Ztráta za celý měsíc bude kvůli těm opatřením 18 až 22 milionů. Pokud bude tahle situace trvat delší dobu, mohli bychom se dostat do problémů. Na to je ale zatím brzo,“ vypočítává.
V areálu Lázní Aurora a Bertiných lázní nyní platí zákaz návštěv, který se vztahuje i na smluvní penziony. Ruší se také všechna kulturní a společenská představení, zavřený je i kinosál Lázní Aurora.
Veřejnost nemůže využívat wellnesscentrum Aqua viva, vstup je pouze pro ubytované klienty jako součást předepsaných léčebných procedur. Denně zaměstnanci plošně dezinfikují povrchy a podlahy.
Vedení už zkoušelo zjišťovat, jestli a případně jak bude vypadat možná kompenzace. To ale zatím nikdo pořádně neví.
O propouštění ale zatím Vilém Kahoun mluvit nechce. „Trvalo nám, než jsme stabilizovali kolektiv. Sháněli jsme maséry, lékaře a terapeuty. Nechceme přijít o kvalifikované zaměstnance, protože bychom je těžko získávali zpět,“ prohlašuje.
Místo starání se o pacienty budou zvelebovat areál
Podobně mluví i Miloslav Kožnar, generální ředitel společnosti Lázně Bechyně z Táborska. „Nechci naše lidi posílat na úřad práce. Nemůžeme si dovolit, aby se rozprchl personál, protože ten tým dáte těžko znovu dohromady,“ uznává.
Poslední pacient by měl odtud odjet v polovině dubna. Až se zaměstnanci nebudou mít o koho starat, zůstane jich v práci asi čtvrtina.
„Máme přibližně 200 pracovníků a přímo v procesu udržím tak 50 z nich. Ostatní se budou řešit například dovolenou, zrovna jsme vloni přidávali týden navíc. Musíme se nějak dohodnout,“ líčí ředitel. Ten si stěžuje na to, že kromě rozhodnutí nedostalo vedení lázní žádnou jinou zprávu.
„Nikdo nenapsal, co máme například říkat pacientům. Dozvěděli jsme se jen to, že už nesmíme přijímat nové. Ještě ten den jsme obvolávali deset lidí s tím, že je nepřijmeme. Já vím, že to je vážná situace, ale jako ředitel tohle považuji za nekvalitní komunikaci. V pojišťovnách mají home office, ale nám nejsou z ministerstva schopni nadefinovat, jak postupovat,“ zlobí se Kožnar.
Lázně podle něj nějaký čas krizi přečkají. V době prázdných lůžek se pokusí zkvalitnit prostředí, aby mohl areál nabídnout novým pacientům, kteří jednoho dne znovu přijedou, větší komfort.
Teď se tady stejně jako jinde dodržují speciální opatření. Do areálu se nedostane každý a personál nosí roušky. Podle ředitele ale uzavření lázní není jen o ekonomice.
„My přeci poskytujeme následnou péči a tu lidi i nadále potřebují. Je spousta nemocných, kterým můžeme pomoci. Jsme schopni se o ně postarat, v podstatě fungujeme jako soukromá nemocnice. Když jsme z pohledu úřadů vedeni jako zdravotnické zařízení, nechápu, proč bychom nemohli pomáhat. Teoreticky i prakticky jsme toho schopni,“ uvažuje.
V místních lázních se personál věnuje nervovým onemocněním či problémům s pohybovým ústrojím.
Stejné potíže řeší také Lázně Hotel Vráž na Písecku, kde nové pacienty přijímat také nesmí.
„Je to pro nás velký problém. Zaměstnanci musí chodit do práce, musí se vyplácet mzdy, ale příjmy nejsou. Musíme nyní dokončit pobyty v řádném termínu, které jsou nasmlouvané s pojišťovnami. Zaměstnanci pak zamíří na dovolenou a budeme čekat. Postaráme se o ně a uděláme vše pro to, abychom nemuseli propouštět,“ líčí jednatel Jiří Landa.
V současnosti tam pracuje 60 lidí. Ti pomáhají nemocným lidem či pacientům po operacích s návratem do běžného života. Landa odhaduje ztrátu na miliony korun. „Řešíme, jak situaci zvládnout. Uděláme vše pro to, abychom se s tím vypořádali,“ dodává.
