Muzeum by vystavilo i unikátní sbírku dalšího opavského rodáka, cestovatele Jiřího Blaty. Opavský magistrát proto zvažuje odkup.
„Aktuálně připravujeme projekt, který načrtne využití celého objektu. Bavíme se o muzeu afrického umění s důrazem na osobnost Joy Adamsonové, které by vzniklo díky světově unikátní sbírce Jiřího Blaty. Muzejní činnost samotná ale Bredu nenaplní. Spolupracujeme také se Slezskou univerzitou a možností využití pro její Tvůrčí fotografii,“ uvedl primátor Opavy Tomáš Navrátil.
Projekt vzniká po dohodě s ministerstvem kultury, které Opavě přislíbilo pomoc s nákladnou rekonstrukcí. Konkurzní správce Bredu momentálně nabízí za 55 milionů korun. Stavba je však ve špatném stavu a její opravy se odhadují na dalších 300 až 500 milionů.
Město si zájem otestuje
„Pokud bude budova v majetku města a bude existovat studie na její využití v kulturní oblasti, můžeme najít masivní podporu, aby se projekt dostal do národního investičního plánu,“ sdělil ministr kultury Lubomír Zaorálek.
Poté, co Opava ministerstvu svůj projekt představí a obě strany se dohodnou, hodlá město jednat o odkupu. „Jsem předběžně v kontaktu s insolvenčním správcem i majitelem, pro kterého správce prodej řeší,“ upřesnil Navrátil.
Zároveň si Opava otestuje, jaký mají lidé o africké umění zájem.
„V současné chvíli jsme v kontaktu s panem Blatou a připravujeme výstavu, kterou bychom rádi zjistili zájem veřejnosti a načerpali informace do projektu samotného muzea. Muzeum nemůže být pouze statické. Inspirací nám může být například Dolní oblast Vítkovice, kde se setkávají rodiny s dětmi a mají tam celý den co dělat. To je myšlenka, se kterou chceme pracovat,“ nastínila náměstkyně primátora Hana Brňáková.
Město zvažuje i lví rodinný park
Sbírka Jiřího Blaty čítá tisíce předmětů, které ukazují umění i každodennost afrických etnik. Vznikala několik desítek let a obsahuje od obřadních soch a rituálních masek přes tradiční africké oděvy, šperky, keramiku a zbraně i třeba lžíce či dýmky. Jiří Blata zároveň v Africe nafotil tisíce snímků.
Joy Adamsonová 
|
„Opava má v tomto smyslu velkou tradici. Pochází odtud Joy Adamsonová, která je pojmem v celém světě. Také etnograf a antropolog Pavel Šebesta, který napsal například antropologii Pygmejů. I oni by v muzeu měli svůj odkaz,“ popsal před časem MF DNES své záměry Blata.
Opava se Joy Adamsonovou chystá připomenout i dalšími projekty. Nyní vyhlásila výtvarnou soutěž na obnovu parku Joy Adamsonové v centru města, pracuje s myšlenkou velkého lvího rodinného parku.
„Aby se stal místem pro aktivní trávení volného času a relaxace všech generací,“ sdělila Brňáková.
Adamsonová žila v Opavě 12 let
S africkými motivy Opava počítá i v akvaparku, který se chystá postavit nedaleko koupaliště. Dokonce se pracuje s potenciálním názvem Joy park.
„Joy Adamsonová, kterou celosvětově proslavil film Volání divočiny, patří mezi nejslavnější opavské rodáky vůbec. Její život byl spjat s Afrikou,“ řekl primátor.
Adamsonová prožila v Opavě prvních dvanáct let života. Pobyt na Opavsku ovlivnil její vztah k přírodě, prázdniny trávila nedaleko řeky Moravice, kde si podle svého autobiografického románu Volání divočiny slíbila, že bude přírodu chránit. Na letošní rok připadá 110. výročí jejího narození a zároveň 40. výročí její smrti.
