Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Hranice podle pravítka. Hlučínsko před sto lety připadlo Československu

  6:10
Region, který se dlouho odlišoval. Hlučínsko před sto lety přestalo být součástí Německa a bylo přičleněno k Československu. A přesně 4. února 1920 napochodovala do Hlučína československá armáda. Většina tamních obyvatel z toho radost neměla.
Čtvrtého února 1920 do Hlučína vstoupila československá armáda. Přijetí prý...

Čtvrtého února 1920 do Hlučína vstoupila československá armáda. Přijetí prý bylo poměrně hodně chladné. | foto: Muzeum Hlučínska

Konec půtkám, všelijakému přesvědčování a roztodivné argumentaci. Francouzský generál Henri Le Rond, předseda takzvané rozhraničovací komise, vyřešil před sto lety rozdělení okresu Ratiboř mezi nově vzniklé státy vojensky. Rozložil mapu regionu, vzal pravítko a mezi městy Ketř a Bohumín narýsoval spojnici.

„Co bylo nad čarou, tak na tom území se lidé mohli v plebiscitu rozhodnout, jestli chtějí k Německu, nebo k Polsku. Co zůstalo pod čarou, to automaticky připadlo Československu,“ popsal poněkud svérázné „porcování“ oblasti ředitel Muzea Hlučínska Metoděj Chrástecký.

Uměle vytvořená hranice měla mnohé slabiny, proto se například ještě v roce 1923 k Československu připojily obce Píšť a Hať.

Úplně spokojen nebyl nikdo. Čechoslováci chtěli nejen celé Ratibořsko, ale zvažovali i připojení průmyslové oblasti okolo města Rybnik, Němci želeli ztráty dalšího území a obyvatelé byli roztrpčení, že si nemohli sami určit svou budoucnost.

Třetího února 1920 se tedy německá posádka na hlučínském náměstí rozloučila s vedením města a hned další den napochodovalo československé vojsko. „Přijetí místním obyvatelstvem bylo poměrně chladné,“ konstatoval historik Chrástecký.

Vznikl tak region Hlučínsko, který se po několik století odlišoval a jeho jinakost přetrvávala.

V Hlučíně se koná mezinárodní konference

V Kulturním domě v Hlučíně se v úterý 4. února, tedy přesně sto let od vstupu československého vojska, koná mezinárodní konference o minulosti a současnosti Hlučínska. Vedle tuzemských odborníků se zúčastní i hosté z Polska a z Německa.

Přednášky se konají od devíti do osmnácti hodin. Konference je přístupná veřejnosti, po každém bloku se počítá s dotazy. Přímý přenos bude k vidění i na webu Muzea Hlučínska, kde je už i podrobný program.

Už v roce 1742 totiž rakouské mocnářství vedené císařovnou Marií Terezií prohrálo s Pruskem válku o Slezsko a Kladsko, takže Ratiboř i s Hlučínem pohltilo Prusko. Odtud známé pojmenování Prajzská a Prajzák, což je zkomolenina obyvatele Pruska.

„Jenže situace byla zvláštní. Region sice politicky spadal do Pruska, později Německa, ale církevně zůstal v Rakousku a patřil pod olomouckou arcidiecézi,“ upozornil Chrástecký.

Kněží tedy přicházeli z olomouckých seminářů a často byli proslovansky orientovaní. Navíc v oblasti žili takzvaní němečtí Moravci, kteří doma a v kostele mluvili moravštinou, dialektem češtiny.

Ženy psaly papeži, aby zabránil změně

„V expozici máme modlitební knížky v moravštině, v ratibořském okrese vycházely noviny v moravštině. Ostatně právě to se stalo jedním z argumentů československé delegace na mírové konferenci, když politici poukazovali na to, že i po dvou staletích v Německu lidé na Hlučínsku mluví česky,“ vysvětlil ředitel hlučínského muzea.

Jenže když se po 1. světové válce začalo proslýchat, že se část ratibořského regionu přičlení k nově vzniklému Československu, lidé rozhodně nejásali. Spíše naopak. Například zrovna v Hlučíně byla v roce 1919 velká demonstrace.

Z dobového tisku

Obyvatelé Hlučínska!

Přišla chvíle rozloučení. Smutná a zneuctívající mírová smlouva, která pokořila Německo, musí býti splněna. Všechny naše pokusy zachovati Hlučínsko Německu a vám zabezpečiti alespoň hlasovací právo úplně ztroskotaly.

Vřelé svazky, jež staletí vás poutaly k Prusku, musily býti rozvázány. Nikdy nevzdáme se naděje, že jednou opět vás uvidíme spojené s námi. Německo žije a opět sesílí. Bůh s vámi!

Noviny Reichsblatt Ratiboř, leden 1920

Mnohým obyvatelům se paradoxně nelíbilo, že jako katolíci mají být součástí státu, který považovali za pohanský. „Ženy dokonce psaly papeži, aby se zasadil o zachování Hlučínska v Německu, a ne mezi bezvěrci Čechy,“ přiblížil neklidné poválečné poměry Chrástecký.

Lidé mohli ještě takzvaně optovat k Německu, což však znamenalo, že se do roku museli vystěhovat. „Využily toho asi tři tisíce lidí, většinou to byli například učitelé nebo úředníci,“ nastínil historik.

V Německu se slušně vydělávalo

Na Hlučínsku začalo počešťování. Záhy po únoru 1920 vznikly domy pro československé úředníky, brzy se otevřelo české gymnázium. Současně přicházeli lidé z vnitrozemí.

„Problémem však byla práce. Vazby s Německem zůstaly zpřetrhány, jenže Československo mnoho příležitostí nenabízelo. Lidé často třeba na Ostravsku slýchávali, že pro Prajzáky práce není,“ zmínil Chrástecký.

Situaci dále zhoršila světová hospodářská krize a po roce 1933 začínal mít stále silnější vliv německý nacionalismus. Hlučíňané opět začali pracovat v Německu, kde si i díky výhodnému kurzu slušně vydělávali. Získali pocit, že za hranicemi se žije lépe.

Proto nebylo divu, že když po mnichovském diktátu muselo odejít československé vojsko a 8. října 1938 do Hlučína vstoupily německé jednotky, bylo město slavnostně vyzdobeno. Hlučínsko bylo přičleněno do Říše. „Lidé záhy pochopili, že hitlerovské Německo není staré Prusko. A pak začaly chodit povolávací rozkazy do wehrmachtu,“ podotkl historik.

Odsun? Na rozdíl od Sudet odešlo nemnoho lidí

Muži z Hlučínska byli žádaní, protože zatímco v Německu byla branná povinnost dlouho zakázaná, povolanci z Hlučínska měli nejméně základní znalosti z výcviku v Československé armádě.

„Z regionu s asi 45 tisíci obyvateli narukovalo 13 tisíc mužů. Zemřely nebo zůstaly nezvěstné asi tři tisíce mužů, dalších pět tisíc se vrátilo s doživotními následky,“ popsal Chrástecký.

Hlučínsko navíc utrpělo těžké ztráty na sklonku války, kdy se krajinou přehnala vojska v rámci Ostravsko-opavské operace. „Bylo to pak moc těžké, zničené životy, rozbité domy. Muži se ze zajateckých táborů vraceli mnoho let.“

Další neobvyklostí se stal poválečný odsun. Zatímco jinde v pohraničí muselo odejít až devadesát procent obyvatel, z Hlučínska za hranice nuceně zamířilo jen asi pět procent. „Bylo by totiž zvláštní, kdyby došlo k odsunu obyvatelstva, o kterém československé úřady dříve tvrdily, že má český základ,“ vysvětlil historik.

Připomeňte si osud Hlučínska v seriálu iDNES.tv Před 100 lety

10. ledna 2020

Autor:
  • Nejčtenější

Kamioňačka v zákazu předjíždění na dálnici pomalu předháněla další tři tiráky

31. května 2024  10:58

Řidičku kamionu, která na dálnici D1 na Přerovsku i přes zákaz předjížděla nedostatečnou rychlostí...

To to ale trvalo. Opravený most radní otevřeli raději až „tajně“ v noci

1. června 2024  14:34

Rekonstrukci mostu Kpt. Jaroše poblíž centra Kopřivnice provázely komplikace, kvůli kterým se její...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Liják skrz střechu vyplavil domov seniorů v Třinci, voda crčela i z lustru

4. června 2024  12:46,  aktualizováno  15:51

Velmi dramatickou noc prožili senioři v domově v Třinci - Oldřichovicích. Při prudkých lijácích...

Ikonická Ostravica se po rozsáhlé opravě otevřela, stěhují se první nájemci

5. června 2024  14:17

Po více než dvaceti letech ožil ikonický obchodní dům Ostravica Textilia. Nově poslouží tvůrcům,...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Nevydrželo ani nerozbitné vybavení. Péče o autisty obnáší i nebezpečí

1. června 2024  17:17

Mladík Gabriel chodí vždy po špičkách. Když vejdeme do místnosti, kde se nachází i se svou...

Sedlák o parťákovi Šépkovi: Doufám, že nás spolu čeká dlouhá cesta

7. června 2024  22:20

Nejlepší turnaj za dosavadní necelý rok, co spolu hrají, zažívají beachvolejbalisté Jiří Sedlák a...

Perušič mluvil o karmě za Espinho, Hermannová uznala kvalitu soupeřek

7. června 2024  19:11

Uf! Barbora Hermannová a Marie-Sára Štochlová si pořádně vydechly. Na turnaji plážových...

Častěji čistěji. V Ostravě budou jezdit tramvaje i autobusy více uklizené

7. června 2024  16:16

Zvýšená četnost mytí vozidel městské hromadné dopravy, rozšíření počtu kolejových smyček, kde se...

Kouč Hapal pokračuje u fotbalistů Ostravy, podepsal smlouvu na další sezonu

7. června 2024  13:49

Fotbalisty Baníku Ostrava povede nadále Pavel Hapal. Slezané prodloužili se čtyřiapadesátiletým...

Obstála dětská opalovací kosmetika Lirene na horkém sluníčku?
Obstála dětská opalovací kosmetika Lirene na horkém sluníčku?

Jaké jsou zkušenosti našich testerů a jejich dětí s dětskou opalovací kosmetikou Lirene? Ochránil pokročilý systém fotostabilních organických a...

Nová Miss Alabama je morbidně obézní. Vítězka váží 150 kilo, lidé se bouří

Vítězkou v soutěži National American Miss je Sara Millikenová. Třiadvacetiletá žena byla zvolena královnou krásy i...

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů. Parťákem mu po...

Hejt není názor, říká Arichteva. Žena herce Blažka jí doporučila plastiku prsou

Herečka Veronika Arichteva (38) se stala terčem kritiky manželky herce Filipa Blažka (50). Jolana Blažková (44) se...

Hana Vagnerová: Nikdo v USA neříkal, že bych měla být vdaná a mít děti

Herečka Hana Vagnerová (41) žila střídavě v Česku a USA. Aktuálně má za sebou natáčení amerického filmu s hvězdou...

Modelka Huntington-Whiteleyová se vyfotila nahá. Přestaňte, jste matka, píší jí

Britská modelka a herečka Rosie Huntington-Whiteleyová (37) zveřejnila na Instagramu fotku, na které leží zcela nahá na...