Betlém, který je k vidění v rámci vánoční výstavy na dřevohostickém zámku, znovu rozpohybovali místní řemeslníci v čele s bývalým starostou Ladislavem Sigmundem.
„Žijeme v podstatě na venkově, kde jsou lidé s betlémem spjati. Připomíná jim mládí. Když jsme jej vytáhli a začali opravovat, každý, kdo ho viděl, reagoval dojetím i nadšením. Starší lidé si pamatují si, jak u něj jako děti klečeli v kostele,“ říká kastelán zámku Jiří Kasperlík.
Mechanický betlém v roce 1960 pořídil pro dřevohostickou farnost tehdejší farář Rudolf Klimeček. Podle dodnes dochovaného účtu za něj zaplatil 12 tisíc korun.
„Betlém byl u nás v kostele vystavován a uváděn do chodu po mnoho let, avšak jeho mechanika se často kazila, chtěla odborníka a častou údržbu. A tak pan farář později betlém uschoval na půdě fary,“ vzpomněl předseda Vlastivědného spolku Žerotín v Dřevohosticích Zdeněk Smiřický.
Páter Rudolf Klimeček nastoupil do farnosti v roce 1950 po úmrtí faráře a konzistorního rady P. Artura Pospíšila.
„Ten byl velký nejen postavou – měřil přes dva metry – ale byl to i velký vlastenec, který v Dřevohosticích sloužil po celou dobu okupace. Měl i zásluhu na záchraně dřevohostického obloukového mostu u cukrovaru, který chtěl německý wehrmacht 7. května 1945 vyhodit do povětří,“ popisuje dějinné souvislosti Smiřický.
Čerpadlo z pračky a motorek z gramofonu
Nástupce, farář Klimeček, byl podle Smiřického v obci velmi oblíbený. „Měl krásný vztah k lidem a byl známý tím, že při opravách kostela všestranně pomáhal. Dokonce stavěl lešení a chodil jako svatý Josef s tesařskou sekerou,“ usmívá se Smiřický.
Podle někdejšího dlouholetého starosty Ladislava Sigmunda lidé z farnosti na popud pátera Klimečka před koupí vlastního betléma pro inspiraci objížděli všechny velké betlémy v okolí.
„Ten dřevohostický vznikl pravděpodobně podle prusinovského vzoru,“ říká Sigmund.
Přestože farář betlém koupil, místní lidé k němu spoustu věcí vyrobili sami. V jeho mechanice se tak dají najít velmi netradiční zlepšováky – například vodní mlýn, přes který teče voda do rybníka, je poháněn čerpadlem z pračky, o další pohon se zase stará motorek z gramofonu.
„Jde sice o betlém typu Svaté země s kamennými městy a nehostinnou pouští kolem, ale místní lidé si k němu přidali vlastní prvky. Proto je v betlémě například i větrný mlýn. Je to trochu slepenec, ale je náš,“ usmívá se Sigmund, který má na starosti současnou opravu, již si objednal městys.
Obci patří betlém od roku 2003, kdy jej farnost Dřevohosticím darovala. Toho roku byl dočasně vystaven během vánoční expozice, poté se pro něj na zámku hledaly stálé prostory. Betlém tak zhruba 15 let nikdo neviděl. Od letošního roku má své stále místo a stává se součástí návštěvnické trasy.
V budoucnu přibude i rozsvěcující se souhvězdí na obloze
Vzhledem k rozsahu poškození se zatím rekonstrukce dočkala zhruba polovina betléma.
„Některé figurky a mechanické věci jsou bohužel už natolik poškozeny, že je budeme muset opravovat na dvě etapy, pokračovat tedy budeme příští rok,“ doplňuje Sigmund.
Lidé se však mohou těšit na funkční vodní a větrný mlýn, apoštoly, kteří procházejí jeskyní před Pannou Marií a Ježíškem, nebo postavy vycházející z městské brány.
Obecní památka bude mít do budoucna i nová vylepšení, například rozsvěcující se souhvězdí na obloze. Ladislav Sigmund jej chce obohatit i o další české prvky jako zvoničku nebo holubník.
