Výbuch jaderné pumy většinu města srovnal se zemí a v okruhu pěti kilometrů od centra exploze zůstalo stát jen pětaosmdesát staveb včetně dvou, které nechala v roce 1913 postavit hirošimská armáda a podle listu The Independent je využívala jako továrnu na vojenské oblečení.
Po bombardování budovy sloužily jako provizorní nemocnice, protože patřily mezi největší zachovalé stavby v jinak zcela zdevastovaném městě.Po válce v budovách bydleli vysokoškolští studenti. V současnosti se stavby nevyužívají a nejsou přístupné veřejnosti. Hirošimská prefektura uvedla, že chce do roku 2022 zbourat dvě ze tří budov, protože jsou ve špatném stavu a v případě silného zemětřesení hrozí jejich zhroucení.
Třetí budovu chce vláda zachovat. Odborníci by měli nejprve zpevnit její chatrnou strukturu a posléze zahájit další opravné práce, které ji mají před zemětřesením ochránit. Obyvatelé Hirošimy nicméně chtějí, aby město zvážilo zachování všech tří budov, které mají velkou historickou hodnotu.
Mezi lidmi, kteří se zasazují o zachování všech budov, jsou také přeživší bombardování. „Mohou sloužit jako místo osvěty. Mohli by pomoci v kampani za zrušení atomových zbraní,“ myslí si devětaosmdesátiletý Iwao Nakaniši.
Two buildings that survived the A-bomb in Hiroshima to be demolished despite opposition
https://t.co/qrmkcROHEs
https://t.co/Z8W1jm7Qvl https://t.co/ZL0CQfZW9c
„Vzhledem k jejich historickému významu při zprostředkování tragédie budoucí generaci, nemůžeme s demolicí souhlasit. Jsme ostře proti,“ uvedl.
Zmíněné dvě budovy zůstaly stát mimo jiné díky tomu, že byly postaveny z železobetonu. Stále jsou na nich vidět poškození od výbuchu na kovových oknech a dveřích.
Výbuch jaderné bomby v Nakasaki zabil 6. srpna 1945 přibližně 70 tisíc lidí a dalších 35 tisíc zranil. V následujících letech si nemoci způsobené ozářením vyžádaly dalších nejméně 140 tisíc lidských životů. Japonsko šest dní po americkém útoku kapitulovalo, čímž oficiálně skončila druhá světová válka.
Kromě zmíněných staveb odolala bombardování například i budova Hirošimského prefekturálního paláce dnes známého jako Hirošimský památník míru. Tuto stavbu navrhl český architekt Jan Letzel. Budova se nacházela přibližně 160 metrů od místa výbuchu bomby.
