Píše se červenec 1945 a oblohu nad americkou testovací oblastí v Novém Mexiku osvěcuje první člověkem způsobený jaderný výbuch. Odpálení bomby přihlíží také newyorský rodák a inženýr Oscar Seborer, který má za úkol monitorovat následnou seismologickou aktivitu v okolí detonace.
Po více než 70 letech se nyní ukázalo, že Seborer nebyl jen pouhým technikem, ale čtvrtým sovětským špionem pracujícím v americké Národní laboratoři Los Alamos.
Právě tam se pod vedením fyzika Roberta Oppenheimera ve 40. letech 20. století zrodily první atomové zbraně.
Seborer se tak zařadil k trojici dlouho známých agentů Sovětského svazu Klausu Fuchsovi, Theodoru Hallovi a Davidu Greenglassovi. Sestrou posledního jmenovaného byla Ethel Rosenbergová, která byla se svým manželem Juliem Rosenbergem v roce 1951 popravena právě za průmyslovou špionáž pro SSSR.
Také Seborer podle amerických historiků Harveyho Klehra a Johna Earla donášel Sovětům o průběhu amerického jaderného výzkumu. Historici to uvádějí ve své nedávno publikované studii s názvem „Projekt SOLO a Seborerovi: Na stopě čtvrtého sovětského špiona v Los Alamos“.
Pro SSSR vyzvídali všichni bratři
Seborer byl synem polských židovským imigrantů a v Los Alamos pracoval mezi lety 1944 až 1946. O několik let později emigroval do Sovětského svazu, kde podle dostupných infromací žil šťastně až do své smrti v roce 2015.
Podle Klehra a Haynese se do sovětských služeb postupně zapojili také jeho bratři Stuart a Max Seborerovi. Toto sourozenecké trio pracovalo pro ruskou tajnou službu KGB, která jim udělila společnou přezdívku „Příbuzní“.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
Každých z nich měl navíc podle listu The New York Times ještě vlastní krycí jméno. Oscar byl „Dar z nebes“, Stuart používal přezdívku „Kmotr“ a Max byl známý jen jako „Příbuzný“. Historici přibližně před deseti lety zjistili, že právě člověk s přezdívkou „Dar z nebes“ pracoval v době prvních testů v Los Alamos.
„Zažili jsme mnoho frustrujících okamžiků,“ popisuje pátrání po identitě tajemného „Daru z nebes“ Klehr. „Když se konečně dostanete k souborům FBI, kde jsou zajímavé věci, a najednou je několik stránek začerněno, je to nepříjemné a výrazně to zpomaluje celý proces,“ vysvětluje Klehr.
Američané měli bombu hotovou během dvou let
Výsledek ale podle něj stál za to. Historici zjistili, že Seborer vstoupil do americké armády v říjnu 1942, což byl shodou okolností měsíc, kdy nacistické Německo testovalo v Peenemunde své balisticky řízené rakety V2. Také Američané ale tou dobou pracovali na své vlastní mocné zbrani.
Armádní velení záhy zařadilo Seborera do práce na projektu Manhattan v Tennessee, odkud byl převelen do Nového Mexika. „Los Alamos bylo určitě nejdůležitějším americkým projektem druhé světové války. Za dva roky postavili celou atomovou bombu,“ popisuje Klehr.
Fyzici slibovali bombu velkou jako ananas. Boj o německou „atomovku“ |
Seborer nebyl vědec a jeho práce podle Klehra nebyla tak citlivá jako v případě Klause Fuchse nebo Theodora Halla. Jeho úkolem v Los Alamos pravděpodobně bylo dobře nastražit uši a navázat přátelské vztahy.
Přestože není jasné, proč se Seborer rozhodl pro SSSR špehovat, podle Klehra byl oddaným komunistou, který chtěl dostát svému ideovému přesvědčení. Oscar Seborer a jeho bratr Stuart, jenž rovněž pracoval v americké armádě, si své pozice sice udrželi i po druhé světové válce, nad komunisty se ale v USA pomalu stahovala mračna.
Kvůli podezření z napojení na americkou komunistickou stranu nedostal ani jeden z bratrů bezpečnostní prověrku a v roce 1951 oba emigrovali s rodinami do SSSR. Stejného roku Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel Greenglasse a porota poslala manžele Rosenbergovi na smrt.
FBI drží informace o Seborerovi stále pod pokličkou
Ačkoli FBI podle historiků o Seborerově odjezdu do sovětského bloku věděla, rozhodla se informaci o přeběhlíkovi utajit. Pocházela totiž od cenných informátorů zevnitř americké komunistické strany, kteří tam infiltrovali v rámci tajné operace SOLO. FBI nechtěla své agenty za žádnou cenu prozradit.
Ačkoli odtajněná část dokumentů o operaci SOLO nabízí podle historiků jen málo podrobností o Sobererově špionáži, vyplývá z ní, že SSSR opravdu předal určité tajné informace o americké atomové bombě.
Shodil jsem atomovou bombu na Hirošimu. Bože, co jsme to udělali! |
Největší podíl na špionáži měl však právě jaderný fyzik Fuchs. Jeho zásluhou se Sovětskému svazu podařilo pouhé čtyři roky po první americké zkoušce jaderné bomby detonovat téměř identické zařízení a ukončit tak monopol Washingtonu.
Podle historiků však zůstává řada otázek ohledně Seborerovy špionážní kariéry bez odpovědi. „Nevíme, kolik škody sourozenci Seborerovi napáchali. Pořád existuje mnoho neznámých, na které bychom chtěli znát odpověď. Pravděpodobně ale budeme oba dříve mrtví, než FBI zveřejní tajné soubory kompletně,“ uzavírá Klehr pro list The Times of Israel.
Svržení atomových bomb na Japonsko v roce 1945:
