Debata se hned zkraje stočila k náhle přerušené cestě delegace ministra a potravinářských firem v Rusku. Prezident Miloš Zeman připustil, že mohlo jít o odvetnou akci vůči zprávě BIS, která kritizovala pronikání špionů do České republiky a jejich ovlivňování rozhodovacích procesů.
K tomu se příliš Toman vyjadřovat nechtěl. „Respektuji názor pana prezidenta a nemohu to vyloučit, ale prvotní asi bylo technické pochybení,“ poznamenal. „Podnikatelům jsem slíbil, že při první příležitosti misi dokončíme,“ uvedl.
Z pozice ministra zemědělství naopak označil Rusko za důležitého obchodního partnera. Do Ruska například po roce 2015 i přes sankce stouply exporty piva zhruba o padesát procent. „Exportují se tam také vejce, genetický materiál, technologie do živočišné výroby, mák a další potraviny. Stopku dostalo třeba maso, mléko a mléčné výrobky,“ vysvětloval.
Proč dovážíme brambory?
Toman v pořadu hájil české potraviny včetně výdajů na jejich marketing. Česká republika na propagaci podle něj dává ve srovnání s Německem a Rakouskem velmi málo peněz. Podotkl, že například u potravin označených značkou Klasa, je zjištěno méně prohřešků ze strany dozorových orgánů. „Máme nejkvalitnější potraviny v postkomunistických zemích,“ řekl bývalý šéf Potravinářské komory ČR.
Podporu živočišné výroby označil jako klíčovou nejen pro potravinovou soběstačnost, ale i pro kultivaci krajiny, zlepšení kvality půdy, zadržování vody a ochranu před erozí.
„Nejsme soběstační. Nevidím důvod, proč bychom měli dovážet brambory, mrkev, zelí nebo celer,“ řekl a řeč se rázem stočila k prodejní politice obchodních řetězců, vůči kterým se Toman vymezil. „Nechci se vracet k obchodním přirážkám, ale je nemravné mít na jogurtu přirážku sto procent,“ vyjádřil se.
O tématu dvojí kvality se diskutuje už několik let. Letos na jaře směrnici zakazující tuto praktiku schválil Evropský parlament. Česká vláda ovšem návrh kritizovala jako příliš mírný a vágní a rozhodla se jít vlastní cestou – tedy formou změny v zákoně o potravinách, ale také v rámci novely ministerstva průmyslu a obchodu u nepotravinářských výrobků.
Neměl by se tak opakovat scénář, kdy stejný výrobce pod stejný obalem nabízel lančmít pro německý trh z masa, ale pro ten český z drůbežího separátu. A neměla by nastat ani opačná situace, kdy bude český zákazník naopak zvýhodněn. Hrozit bude pokuta 50 milionů korun. Takové jsou základní obrysy návrhů zákona, který podle Tomana může už tento pátek začít projednávat Sněmovna v prvním čtení. „Kladně se k tomu vyjádří ČSSD, předpokládám, že i hnutí ANO a myslím, že se připojí i další,“ uvedl ministr.
Takzvanou dvojí kvalitu bude v ČR kontrolovat Státní zemědělská potravinářská inspekce. Ta bude odebírat vzorky v prodejnách i udělovat případné pokuty prodejcům. Pakliže půjde o zahraniční potravinu nadnárodní firmy, bude inspekce spolupracovat se zahraničními kolegy, aby si například vyjasnila odlišnosti ve složení verze pro Českou republiku.
Tématem Rozstřelu budou detaily chystaného zákona. Dosud například nebylo jasné, kdy ještě bude obal výrobku považován za identický a kdy už budou rozdíly takové, aby se považoval za odlišný produkt. Pro pokutování dvojí kvality jde o zásadní věc.
Smrk není sprosté slovo
Přišla řeč i na to, k čemu je dobré rozdělování polí na 30 hektarů a na téma kůrovcové kalamity, která je nadále velkou hrozbou pro české lesy.
Smrk podle ministra není sprostým slovem a bude se vysazovat dál, ale budoucí les bude vypadat jinak než ten dnešní, protože v něm bude víc listnatých stromů. Už nyní podle Tomana listnáče u nově vysazovaných ploch tvoří kolem 45 procent.
Součástí boje vlády s kůrovcovou kalamitou byly nedávno schváleny kompenzace pro vlastníky lesů za ztráty ve výši 2,5 miliardy. Ministr uvedl, že se zatím sešly žádosti o jednu miliardu a podle odhadu to může být do konce roku 1,5 miliardy. Lesníci letos vytěžili o 80 procent víc kůrovcového dřeva než loni.
Rodina ministra Tomana dlouhodobě podniká v zemědělství. Bratr současného ministra Zdeněk stojí ve vedení společnosti Agrotrade, kterou vlastní otec Miroslav Toman. Společnosti Agrotrade, kam patří například drůbežárny Xaverov a výrobce majonéz Boneco, letos kvůli možnému střetu zájmů přestal Státní zemědělský intervenční fond proplácet dotace.
