„Na tento okamžik čekalo několik generací lidí,“ radoval se archeolog Zdeněk Schenk z Muzea Komenského v Přerově.
Studna se zachovala pod vrstvou zeminy a betonovým poklopem, na kterém ještě v 70. letech 19. století stávala mechanická pumpa, jež nahradila původní rumpál.
Archeologické nálezy z letošního roku podle Schenka napovídají, že studna na Horním náměstí vznikla už na přelomu 15. a 16. století, kdy Přerov vlastnil jeden z nejvýznamnějších a nejmocnějších mužů českého království – Vilém z Pernštejna.
Sloužit přestala kolem roku 1903, kdy byl ve městě vybudován vodovod a tento zdroj vody pozbyl na významu. Doposud se ale nevědělo, zda předkové původní studnu zasypali, nebo ne.
„Nejenže jsme zjistili, že studna není zasypána, ale její konstrukce je již na první pohled v dobrém stavu. Ten, kdo zadal zakázku na její vybudování, ji nechal vystavět velmi precizně,“ podotkl Schenk.
Vědci si na studně vyzkoušeli i mapování 3D skenerem
Archeologové prvním jednoduchým měřením zjistili, že studna je hluboká asi čtrnáct metrů a dole je dodnes voda sahající do výšky zhruba tři metry.
Odkrývání prastaré studny |
„Studna zřejmě dosahuje úrovně dna řeky Bečvy,“ odhadl Schenk.
Na to, zda studnu zásobuje vodou Bečva nebo nedaleký minerální pramen, odpoví až další odborné analýzy. Do výzkumu se zapojili také pracovníci Akademie věd (AV) a Českého hydrometeorologického ústavu, kteří studnu zaměřili pomocí 3D skenování.
„Je to poměrně nová geodetická metoda, která automaticky pomocí paprsku zachycuje prostor s hustotou bodů v milimetrech. Díky tomu jsme dostali reálný 3D obraz objektu,“ vysvětlil František Kuda z Ústavu geoniky AV.
Přerovská radnice bude nyní řešit, jak s objevem a prostorem v budoucnu naloží.
„Podle prvotních jednání to zatím vypadá tak, že bychom tady studnu chtěli zachovat. Mohla by znovu být dekorativním a dominantním prvkem Horního náměstí,“ řekl náměstek primátora Michal Zácha.
