Archeologický průzkum v lokalitě Kralický háj odstartovala připravovaná stavba nového výrobního areálu soukromé společnosti.
„Prozkoumali jsme a zadokumentovali 827 terénních archeologických situací reflektujících nebývale intenzivní pravěké a středověké osídlení. Většina sídlištních objektů souvisí s rozsáhlou osadou nejstarších moravských zemědělců, lidu kultury s lineární keramikou,“ popsal Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.
„Jde o stavební komplexy nadzemních staveb, neolitických dlouhých domů obklopených hospodářským zázemím,“ dodal.
Archeologové zde našli zbytky keramiky, kamenné, broušené a štípané nástroje, ale i předměty vyrobené z kostí nebo zbytky koster. Nejvýznamnějším nálezem byl zlomek keramické nádoby bukovohorské kultury, která pochází z jihovýchodního Slovenska a přilehlé části Maďarska.
„Tento objev se řadí ke spíše ojedinělým moravským dokladům kulturních kontaktů s uvedenou oblastí,“ vysvětluje Fojtík.
Dva hroby skrývaly bronzové spony, nápažníky či náramky
Rozsáhlé vykopávky odhalily také několik sídlištních jam s keramikou kultury jordanovské z pozdní doby kamenné a aktivity platěnické kultury starší doby železné, které doprovází i velmi cenný nález bronzové spony s čížkovitou hlavicí.
Nálezy z průmyslové zóny |
„Tato spona je zhruba desátým exemplářem z území Moravy a významně zpřesňuje chronologický rozsah zdejšího halštatského osídlení,“ popisuje Fojtík.
Podle něho je nález pozoruhodný, protože ozdobná spona je předmětem z prostředí tehdejších společenských elit.
Nejzajímavějším objevem posledního archeologického průzkumu je ovšem skupina deseti keltských kostrových hrobů, která tvoří menší ploché pohřebiště starší doby laténské kolem čtvrtého století před Kristem.
„Dva pohřby, v obou případech náležející jedincům ženského pohlaví, dívce na prahu dospělosti a mladší ženě, nám poskytly exkluzivní výbavu v podobě bronzových spon a kruhových šperků rukou a nohou. Šlo o nápažníky, náramky a nánožníky. Tyto se řadí k předním funerálním památkám doby laténské v prostoru celé střední Moravy,“ dodal archeolog.
Doklady zaniklé středověké osady Rakousky
Mohutné osídlení lokality Kralického háje na východě dnešního Prostějova pokračovalo i ve středověku. Při vykopávkách archeologové narazili například na poměrně ojedinělou jímku se zbytky výdřevy, která připomněla zaniklou středověkou osadu Rakousky.
Vesnice musela počátkem 16. století ustoupit rybníkům, které zase dokládá několik sloupových jam se zbytky masivních dubových sloupů. Experti se domnívají, že sloupy měly sloužit ke zpevnění rybničních hrází.
V minulosti archeologové ve stejné lokalitě narazili také na důkazy jiné zaniklé středověké osady Stará Ves u Prostějova, kterou potvrdila válcovitá jímka vyztužená vykotlaným a vypáleným dubovým kmenem. Šlo patrně o pozůstatek koželužského řemesla. Nálezy tak potvrzují, že život na východě dnešního Prostějova byl v minulosti velmi rozmanitý.
„Našli jsme například i studnu s kamenným roubením, a dokonce i suterén domu, kde byly soubory keramiky z poloviny šestnáctého století. Po konzultaci s historiky tyto nálezy předběžně spojujeme s daňčí oborou a bažantnicí zřízenou v prostoru Kralického háje Vratislavem II. z Pernštejna,“ popisuje postupné odhalování minulosti archeolog Fojtík.
