Provizorní sjezd z D35 u Ostrova je v pokročilém stádiu výstavby. | foto: Martin Švec

Chováme se ke krajině hnusně, říká farmářka. Pozemky pod D35 neprodá

  • 288
Do plánů na co nejrychlejší stavbu dálnice D35 vstoupila nová překážka. Svá pole chce před silničáři na úseku mezi Džbánovem a Litomyšlí bránit rodina, která léta hospodařila na pozemcích u Bohuňovic. Stavět by se přitom mělo už v roce 2022.

Ačkoliv silničáři minulý týden s veřejností teprve projednávali, kudy definitivně povede trasa dálnice D35 ze Džbánova do Litomyšle, už nyní je jasné, že je zaděláno na velký problém. Na jednání v Litomyšli v minulém týdnu dorazila také Zdislava Vaňousová, která spolu s manželem Janem bydlela v nedaleké obci Bohuňovice. A řekla jasně: „Pole pro dálnici rodina neprodá.“

Vaňousovi bojovali proti zvolené trase dálnice už od roku 2006, kdy zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo zásady územního rozvoje se zakotvenou D35 (tehdy R35) v jižní variantě.

Po stížnosti Jana Vaňouse Nejvyšší správní soud část dálnice kvůli chybám vymazal z mapy, to bylo v roce 2009, koridor kolem Litomyšle se do územního plánu kraje vrátil až po pěti letech.

Trasa D35 má protínat i četné pozemky, které Vaňous podle katastru nemovitostí stále vlastní. Rodina přitom již tři roky žije v Třebíči.

Poměrně poklidné jednání, při kterém se lidé mohli naposledy vyjádřit k trase dálnice, se během chvíle změnilo. Po obvyklých dotazech na ochranu před hlukem či zachování vodních zdrojů už se zdálo, že setkání spěje ke konci. 

Poté si však vzala slovo Vaňousová a atmosféra v zaplněné zasedací místnosti poněkud zhoustla. A to třeba poté, co se řeč stočila k tématu pozemků, které bude nutné vykoupit.

Přesné zábory půdy přitom budou zřejmé až v dalším stupni přípravy, kterým bude dokumentace pro stavební povolení. Nyní se teprve čeká na územní rozhodnutí, které by mělo být vydáno do konce roku a které trasu napevno umístí. 

Podle Josefa Filipiho, vedoucího odboru výstavby a územního plánování z litomyšlského úřadu, který klíčový dokument zpracovává, dorazily před jednáním námitky od pěti lidí. Se všemi připomínkami se bude muset úřad před vydáním územního plánu vypořádat.

Ale zpět k výkupům, u nichž hrozí vyvlastnění. Je totiž zřejmé, že rozlehlé lány Vaňousových dálnice s určitostí protne. Zkušenosti se složitým získáváním parcel má Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) již z přípravy dvou úseků z Opatovic přes Časy do Ostrova, které se aktuálně budují.

„Se zemědělci jsme se sice hádali tvrdě a dlouho, ale vždy jsme se dohodli. Máme problémy hlavně se spekulanty, kteří chtějí více peněz, a nikoliv hospodařit,“ zmínil šéf pardubické pobočky ŘSD Bohumil Vebr, který se coby zástupce investora ujal role oponenta.

Když pozemky neprodáme, tak je ukradnou, říká farmářka

Na dotaz Vaňousové, kde chce ŘSD shánět náhradní pozemky, jí bylo sděleno, že ŘSD žádné volné nemá, protože pozemky nesměňuje, ale vykupuje.

„To znamená, že když vám to neprodáme, tak vy nám to ukradnete,“ namítla Vaňousová, načež jí bylo odpovězeno, že je rozdíl mezi koupí a krádeží.

„My vám to prostě neprodáme,“ prohlásila vzápětí rázně Vaňousová.

Na obdobné případy se vztahuje takzvaná mezitímní držba, což je nový zákonný nástroj, pomocí kterého chtějí silničáři urychlit přípravu vybraných staveb. Mezi ně se řadí právě i D35. Přijatá novela umožňuje stavět i na cizím pozemku, o který se vedou spory, přičemž o finanční náhradu se obě strany soudí, aniž by to ovlivňovalo průběh stavby.

Trasa budoucí dálnice D35 v úseku Džbánov - Litomyšl.

Úsek má měřit více než 7,5 kilometru. Zatímco většinu přítomných zajímaly detaily ohledně protihlukových opatření či ochraně proti ztrátám spodní vody, Vaňousová horovala proti stavbě samotné.

„Řeší se tu voda, hluk, a jak je vše drahé, ale zapomněli jste dobře a zdravě uvažovat. Jak jsou ty polnosti rozsekané, to je s prominutím strašná prasečina. Je to hrozný pohled pro člověka, který se o to tady staral a zasvětil tomu celý svůj život,“ prohlásila Vaňousová.

Byla si přitom vědoma toho, že s trasou se už nehne. „Vím, že je to něco, co již nejde otevřít,“ narážela na téma trasování sever vs. jih. „Všechny vaše námitky, které tu vznášíte, jsou zbytečné. Kdybyste se tehdy postavili za mého manžela, nemuseli jsme tu dnes sedět,“ upozornila žena ostatní.

Její manžel Jan se jednání nezúčastnil. Podle ženy ani „lidsky nemohl“. Sám přitom kdysi navrhoval trasu, která by vedla blíže Litomyšli a jeho pozemkům by se vyhnula. Částečně by doprava proudila tunelem, čímž by se nenarušily lány na povrchu.

„Pole, které zdevastujete, bude navěky pryč a nikdo z vás si to neuvědomuje. Chováme se ke krajině všichni strašně hnusně, a to jen kvůli našemu pohodlí. Potřebujeme jen jezdit, a proto se to dělá,“ prohlásila se zjevnou ironií Vaňousová a začala popisovat život před stěhováním.

„Zrušili jsme soukromé hospodaření, manžel měl naprosto prosperující podnik. Investovali jsme do toho šílené peníze, které do dneška splácíme. Všechno jsme tady nechali. Majetek nám zůstal, ale museli jsme odejít, protože člověk tu šílenou byrokracii neunesl,“ dodala.

Dálnici chce mlčící většina, namítal zástupce ŘSD

Na to obratem zareagoval Vebr, který se s jejím postojem pochopitelně neztotožňoval.

„Nejsou tu lidé, kteří bydlí podél stávající komunikace I/35, kudy jezdí denně 20 tisíc vozidel. Stavba je v jejich zájmu, a ten bohužel převážil nad tím vaším, kterým je ochrana krajiny. Takhle to je a není to žádná byrokracie. Mlčící většina, která na tato jednání nechodí, stavbou není dotčená. Dálnice se staví hlavně pro lidi, kteří tady nesedí,“ řekl Vebr, který s Vaňousem jednal v minulosti několikrát.

Na projednání územních řízení, kterých se kvůli D35 na všech úsecích konalo už mnoho, vysílá takřka výhradně své podřízené. Tentokrát dorazil osobně a před nespokojenou menšinovou částí účastníků řízení hájil stavbu dálnice.

Dodal, že mu chodí stížnosti od lidí, kterým vadí současný provoz u jejich domů. Chtějí také snížit hluk a emise.

„Já vás chápu, že je to nespravedlnost, ale za tu nemůže nikdo ze zde přítomných. Vstupujeme do území, které je chráněno územními plány. Dálnici do něho umístil kraj a město Litomyšl. Můžete desetkrát říkat, že chcete severní variantu, ale ta neprošla. V zásadách územního rozvoje kraje je tato varianta a v ní se musíme pohybovat,“ dodal Vebr.