Od smrti legendárního rabína nedávno uplynulo 410 let. V Mikulově jej připomíná hned několik pamětních desek rozesetých po městě.
„V tomto domě, v bývalém Zemském rabinátu Moravy a Slezska, v letech 1553–1573 žil a působil Jehuda Löw ben Bezalel. První zemský rabín Moravy a Slezska, duchovní vůdce, učenec a kabalista, pedagog. Pověst sice Maharalovi připsala stvoření Golema, umělého člověka, těžiště jeho zásadního působení však leží v rozsáhlém souboru duchovních, talmudických, pedagogických a etických spisů,“ píše se například na pamětní desce na dnešním hotelu Tanzberg.
Další je umístěná na obřadní síni židovského hřbitova, významu rabiho Löwa je věnována i expozice ve zdejší synagoze.
Výčet rabiho zásluh na pamětní desce je nepochybně pravdivý, otázkou však zůstává, zda se skutečně vše odehrálo v Mikulově.
„Není jisté, zda rabi Löw v Mikulově vůbec působil. Byl sice moravským zemským rabínem a ti měli v Mikulově sídlo, ovšem neví se přesně od kdy,“ vysvětluje Josef Šuba, historik Regionálního muzea v Mikulově.
Dopis se obracel na rabiho Löwa do Slavkova
V posledních letech se podle něj objevily nové informace z historických pramenů, které působení „Golemova tvůrce“ v Mikulově zpochybňují.
„Objevil se například dopis jistého Žida, který se obracel na významné židovské osobnosti Moravy té doby. A obracel se i na rabiho Löwa, ovšem do Slavkova. Má se za to, že působil i tam,“ podotýká Šuba.
Vznikla tedy nová teorie, že moravští zemští rabíni v polovině 16. století neměli stálé sídlo. Centrum rabinátu bylo vždy tam, kde rabíni zrovna žili. Do Mikulova se pak zemský rabinát trvale přestěhoval až v 17. století, kdy byl rabi Löw již dávno po smrti.
„Působení rabiho v Mikulově nebylo vyvráceno, ale ani potvrzeno. Informací o jeho mikulovském působení je málo, a tak je trochu zahalené tajemstvím,“ říká historik.
Do Mikulova každopádně legendárního rabína řadí třeba i Židovská obec v Praze, která si ho připomněla předminulý týden při výročí jeho úmrtí.
Právě do Prahy se Löw přestěhoval za vlády Rudolfa II. a stal se vrchním rabínem. Založil a vedl v pražském židovském ghettu talmudistickou školu ješivu nebo upravil pravidla pro spolek Chevra kadiša. Byl autorem významných děl, která jsou dodnes vydávána.
Ačkoli v Praze strávil pouze část svého života, je tam pohřben a v židovské literatuře je vždy nazýván „Pražský Maharal“.
