„Leukémii způsobuje poškození genomu, co ho ale způsobuje, se neví,“ řekl v úvodu pátečního Rozstřelu profesor Pavel Klener. Dodal, že to mohou být například viry nebo bakterie. Samotná leukémie má několik druhů.
„Příčiny jsou fyzikální, například nějaké záření, a biologické, tedy viry,“ vysvětlil profesor.
Lymfocytární leukémie převažují podle Klenera v dětském věku, kde jsou zaznamenány velké pokroky v léčbě.
„V dnešní době už se hodně dětských leukémií vyléčí. U myeloidní, tzv. dospělé leukémie je stále nejvhodnější chemoterapie,“ pokračoval profesor.
Pojišťovny si musí dobře rozmyslet, komu nabídnou léčbu, protože je velmi nákladná. Ani biologická léčba ale není bez vedlejších účinků, poznamenal Klener. „Pokroky jsou ale velké, i u myeloidní leukémie,“ dodal.
Každý pacient na onemocnění reaguje jinak, stejná léčba nezabere na všechny pacienty stejně. „Proč některé nádory zasahují spíše dětské pacienty, se zatím neví. Dají se ale lépe vyléčit,“ zopakoval Klener.
Proti leukémii se nedá bránit, nedá se jí předcházet, konstatoval profesor. Můžeme podle něj jen eliminovat podpůrné faktory, jako je kouření, kontakt s azbestem a podobně.
Leukémie se projevuje často jako chřipka, například únavou, malátností. „Někdy pacient přijde do ordinace s jiným problémem a teprve po různých vyšetřeních se zjistí leukémie,“ řekl Klener. Nejlepší je podle něj přímo vyšetření kostní dřeně, běžný krevní obraz nemusí stačit. Vyšetření odběru kostní dřeně je přitom otázkou okamžiku, místo se lokálně umrtví, popsal.
Pokud se s nemocí pacient neléčí, v těle převáží právě přebujelé bílé krvinky, které pak mají vliv na nepříznivý průběh onemocnění.
Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. Dlouhodobě se zabývá hematologií a onkologií. Kromě toho se angažuje i v politice. V letech 1989 až 1990 byl ministrem zdravotnictví a sociálních věcí, v letech 2002 až 2007 ředitelem Ústavu hematologie a krevní transfuze. V roce 2012 za svou aktivitu získal ocenění Česká hlava za průkopnictví v zavádění chemoterapie zhoubných nádorů do klinické praxe, její vysvětlování moderními poznatky molekulární biologie a založení této disciplíny v Československu. |
„I moderní léčba má ale nežádoucí účinky, které se lékaři snaží eliminovat,“ vysvětlil profesor. Tím může být ničení červených krvinek, které se dá korigovat nasazením jiných léků. Léčba tedy musí být od začátku komplexní.
S nižším věkem jsou lepší vyhlídky na vyléčení, protože buňky v těle jsou více aktivní. „Na druhou stranu jsou ale i případy, kdy se v pozdějším věku akutní leukémie zcela vyléčila,“ poznamenal Klener.
Profesor nezatracuje ani přírodní léčitele, kteří se podílejí na léčbě leukémie. Například bylinné čaje mohou zlepšit zažívání při gastronomických potížích, které toto onemocnění mohou provázet. Nezanedbatelný je podle něj také takzvaný placebo efekt. Vhodné je podle něj využít tyto služby po skončení lékařské péče.
„Transplantace kostní dřeně je stále hodně využívaná metoda léčby leukémie,“ řekl profesor. Uplatňuje se například i u léčby mnohočetného myelomu. Samotná transplantace kostní dřeně podle Klenera nebolí, je prý podobná klasické krevní transfuzi.
Dárců kostní dřeně ale v Česku i navzdory různým kampaním moc není, podotkl profesor. Ideální dárce je ve věku mezi dvaceti a čtyřiceti lety, dodal.
