Případem se už zabývá policie a Krajská veterinární správa. Viníkům hrozí až pět let vězení a několikamilionová pokuta.
„Podmínky pro život krav byly tragické. Krávy měly výkaly po kolena, doslova se v nich brodily, telata se do výkalů bořila téměř po břicho. Zvířata si nemohla lehnout do suchého, všude močůvka a strašlivý zápach,“ popsala situaci předsedkyně Hlasu zvířat Tereza Plicka.
Tuny hnoje skončily za hřbitovem
Organizace chov zdokumentovala na video a posléze podala podnět úřadům. Těm trvalo 17 dní, než se jim do chovu podařilo dostat na kontrolu. Podle zákona je však nutné chovatele a vlastníka nemovitosti o šetření předem vyrozumět, ten o kontrole věděl a nedostatky odstranil. Tuny hnoje vyvezl na obří haldu kousek za hřbitovem ve Svoru.
„V místě proběhl velký úklid jen pár hodin po nahlášení kontroly. Bylo tam osm chlapů, tři traktory a za dopoledne vyvezli desítky valníků. Našim spolupracovníkům vyhrožovali a hrozili zničením telefonů a kamer,“ vylíčila Tereza Plicka.
Úřady tak již zásadní pochybení nezjistily. Našly však několik ušní známkou neoznačených krav, majiteli tedy zakázaly zvířata kamkoliv přesouvat.
„Odstranili závady, co se týče životních podmínek skotu a chybějících známek. Tím to ale neskončilo. Zatím čekáme na zjištění z České plemenářské inspekce, ale už teď můžeme říct, že s majitelem pravděpodobně zahájíme správní řízení za chov neoznačených zvířat i špatné podmínky chovu,“ informoval MF DNES šéf Krajské veterinární správy (KVS) v Liberci Roman Šebesta.
Za porušení veterinárního zákona mu pak KVS může uložit pokutu do výše několik milionů. Další pokutu může chovatel dostat o městského úřadu v Novém Boru, pokud se prokáže, že porušil zákon na ochranu zvířat proti týrání.
Firma čerpá na chov zvířat dotace
Spolek Hlas zvířat je však přesvědčen, že týrání krav nebylo jediným přečinem, kterého se ve Svoru dopustili. „Existuje tu nejen podezření ze spáchání trestného činu týrání zvířat, zanedbání péče o zvíře z nedbalosti, ale také dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie,“ vyjmenovává Tereza Plicka.
Firma, která zde krávy chová, totiž podle veřejně dostupných zdrojů čerpá na chov kraj evropské dotace, které se za několik let vyšplhaly do výše 60 milionů korun.
„Když odhlédneme od obrovského utrpení, které chov v těchto podmínkách působí zvířatům, je naprosto nemorální i vůči občanům České republiky, že jsou dotace využívány pro chov zvířat v takovýchto podmínkách,“ dodává k případu advokát Robert Plicka, z advokátní kanceláře Plicka & Partners, která na chovatele podala trestní oznámení. Tím se policie již zabývá.
„Oddělení hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování v současné době prověřuje podmínky chovu skotu i další okolnosti spojené s tímto podnikáním. Zatím jsme nikoho neobvinili,“ podotkla mluvčí českolipské policie Ivana Baláková. Za přečin týrání zvířat, kterého se majitel dopustí na větším počtu zvířat, náleží trestní sazba až pět let vězení.
Msta bývalého zaměstnance, zní z firmy
Kravín patří podle obchodního rejstříku firmě ROVS se sídlem v Jeřmanicích v Podještědí. Krávy chová na několika místech v českolipském okrese, podmínky v ostatních družstvech jsou podle Hlasu zvířat podobné. Majitelka firmy je na dlouhodobé dovolené v zahraničí, za firmu hovořila zootechnička Lenka Nešlehová.
„Je to hon na čarodějnice. Bývalý zaměstnanec, který tu kradl a už nastoupil do vězení, se nám chtěl pomstít. Počkal si, až tu bude co natočit, a udal nás Hlasu zvířat,“ říká zootechnička. Ta následně pozvala redakci MF DNES, aby se přesvědčila, v jakém stavu krávy jsou.
„Měly slámovou podestýlku i žlaby plné vody. Zvířata ve venkovním výběhu pak sice byla trochu špinavá od bláta, ale zjevně spokojená a dobře živená,“ referoval fotograf MF DNES Ota Bartovský.
Zootechnička nicméně připustila, že krávy byly ve špatném ustájení. Zdůraznila však, že jen přechodně. „Nebylo to v pořádku, to přiznávám. Permanentně takto ale nežijí. V zemědělství je problém s lidmi, navíc je léto, jsou termíny na sekání, na záda nám dýchá Zemědělský intervenční fond, jsme pod tlakem, sháníme krmení,“ zdůvodnila, proč delší čas neměly krávy vyvezený hnůj.
Nařčení z týrání zvířat pak rezolutně odmítla. „My tu krávy chováme na maso. Tedy chceme, aby do jateční váhy dorostly co nejrychleji. Kdybychom je tu týrali, byli bychom sami proti sobě,“ dodala Lenka Nešlehová.
