Tři roky bojoval Břetislav Hnízdil ze Stračova na Hradecku s kůrovcem. Správce obecního lesa nejprve trpělivě odstraňoval jeden napadený smrk za druhým.
Když pak loni na podzim viděl, že vyřezávání jednotlivých stromů nepomáhá, rozhodli se v obci pro radikálnější zásah. Ve zhruba 35hektarovém lese vytvořili několik holin a vytěžili přes tři tisíce metrů krychlových dřeva. Zůstalo jen několik smrků a další dřeviny, hlavně duby a modříny.
Podle Hnízdila to byla jediná možnost, jak se kůrovce zbavit, což ostatně potvrdilo i několik kontrol, které přístup posvětily.
„Když smrky pokácíte a hned zlikvidujete, myslíte si, že je to dobré. Jenže kůrovec se objevil na druhé straně lesa, pak na třetí. Nespal jsem z toho, tři roky jsem brouka honil. Ale loni jsme se rozhodli, že to vezmeme hákem a začneme s obnovou lesa,“ vzpomíná Hnízdil při chůzi mezi dvěma holinami severně od místní části Klenice.
Pro obec to byl riskantní plán. Ceny dřeva totiž kvůli kůrovcové kalamitě dlouhodobě padají. Jenže nebylo na co čekat. Obec odhaduje ztrátu minimálně na 2,4 milionu korun. Zatímco před kalamitou se dřevo prodávalo i za 2 400 korun za kubík, nyní má obec potíže ho udat za třetinovou sumu.
O dřevo není zájem, obec Stračov na něm prodělává
„První polovinu dřeva jsme prodali ještě za slušnou cenu, takže jsme se nedostali do ztráty. Museli jsme slevit asi o 800 korun za metr krychlový. V současnosti je však na trhu s dřevem výrazný přetlak,“ popisuje starosta Stračova Luděk Homoláč.
Z vydělaných peněz musela obec zaplatit harvestor a vyvážecí soupravu. Další desítky tisíc spolykala asanace dřeva. Veškerá vytěžená kulatina se musela postříkat přípravkem proti šíření kůrovce.
Pro obec s třemi sty obyvateli, která si dosud příjmy z prodeje dřeva vylepšovala rozpočet, jde o ekonomickou ránu. Navíc musí počítat s výdaji na obnovu lesa a stavbu oplocenek. Do minusu se však zřejmě nedostane.
Kraj podpoří drobné vlastníky, ti ale nemají čas na žádosti
Drobní vlastníci lesů, jejichž výměra nepřekračuje 50 hektarů, se totiž mohou ucházet o dotace na boj s kůrovcem, které letos vypsal Královéhradecký kraj. Ten rozděluje 10 milionů korun na těžbu a přiblížení napadeného dřeva k asanaci a také na stavbu oplocenek.
Drobní vlastníci lesů, jichž je v kraji přes 10 tisíc, mohou na těžbu získat 150 korun za kubický metr dřeva, což pokryje zhruba třetinu nákladů. Na oplocenky pak 70 korun za metr.
„Zvolili jsme podporu, která by měla vlastníky motivovat k co nejrychlejšímu kácení kůrovcového dřeva. Je třeba, aby se stromy kácely zazelena a nikoliv, kdy už jsou suché. Musí se to udělat ve chvíli, kdy je kůrovec ještě ve dřevě. Když vyletí, je opatření bezpředmětné,“ vysvětluje krajský radní pro životní prostředí a zemědělství Karel Klíma (KDU-ČSL).
Kdo s broukem nebojuje, dostane pokutu. Jako v Doubravici
Kromě kraje podporuje majitele lesů i stát. Ten přispívá na obnovu lesa, chemickou ochranu vytěženého dřeva, jeho odkornění a přípravu na expedici. Ošetření dřeva je kvůli kůrovcové kalamitě povinné. Jinak by hrozilo, že brouk vyletí z klád třeba ve chvíli, kdy kmeny leží na kamionu nebo vlaku, a napadne stromy v okolí.
Kdo povinnost bojovat s kůrovcem nedodrží, může se dočkat vysoké pokuty. Česká inspekce životního prostředí loni uložila sankci 250 tisíc korun společnosti New Dobrawitz z Doubravice u České Skalice za to, že nezajistila včasné zpracování kůrovcového dříví a kůrovec se vyrojil do okolních lesů.
Problém je, že zájem o krajskou dotaci je zatím malý. Hejtmanství dosud eviduje jen 87 žádostí, mezi které rozdělilo nebo ještě rozdělí 2,5 milionu korun, tedy pouhou čtvrtinu z vyčleněné sumy. Žádat se může až do konce října.
„Čekali jsme větší zájem, ale faktem je, že nástup kůrovce v letošním roce je velmi silný a vlastníci to nestíhají. Nemají kým ani jakým způsobem stihnout kácení včas. Nejvíce žádostí proto máme z obcí, protože mají administrativní kapacitu na zpracování dotace,“ říká Karel Klíma.
Potíže jsou v celém kraji, větší vlastníci nedosáhnou na dotace
Kraj chce drobné vlastníky lesů podporovat i v příštím roce. Problémy s kůrovcem mají lesníci na celém území kraje. Ohniska jeho výskytu jsou v Krkonoších, Orlických horách, na Hradecku, Hořicku, Novopacku i na Náchodsku.
„Uvidíme letos na podzim, ale počítám, že na starých mýtních porostech letos nebudeme daleko ke čtvrtině zasažených stromů,“ odhaduje šéf městských lesů v Novém Městě nad Metují David Rek.
O podobných objemech hovoří i další vlastníci lesů v Orlických horách. Ti větší, včetně Nového Města, však nedosáhnou na krajské dotace a mají proto problémy s financováním obnovy lesa. O vytěžené dřevo totiž na trhu prakticky není zájem. Část produkce proto putuje do zahraničí, třeba do Polska nebo Číny.
„Číňané mají prázdné kontejnery, kterými do Evropy přivezli zboží. Ty se naloží dřevem a pošlou zpátky. Problém ale je, že chtějí dvanáctimetrové klády. Tak velké my nemáme,“ popisuje Břetislav Hnízdil.
