Dřív kraj se stavbou linky souhlasil. Teď dal najevo, že nedovolí ani gram škodlivin v ovzduší navíc. Ministerstvu životního prostředí, které v procesu EIA posuzuje vliv rozšíření spalovny na životní prostředí, vydal nesouhlasné stanovisko.
„Záměr společnosti SUEZ vyvolává bouřlivé diskuse. Rozumím lidem, že chtějí dýchat co nejčistější vzduch. Krajská samospráva vyžaduje, aby nedocházelo k nárůstu emisí vypouštěných do ovzduší,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro životní prostředí Jarmila Uvírová.
Podle ní kraj nesouhlasí s rozšířením spalovny hlavně proto, že v novém zařízení se má likvidovat i odpad z jiných regionů.
„To je v rozporu s našimi požadavky. Navíc Ostrava je městem s trvale zhoršenou kvalitou ovzduší. Další možné zvýšení emisí škodlivin je pro nás nepřípustné,“ dodala Uvírová.
Podle technického ředitele společnosti SUEZ Petra Špičáka ostravská spalovna likviduje termicky 25 tisíc tun nebezpečných odpadů ročně. S novou linkou by zvládla až 40 tisíc tun.
„Moravskoslezský kraj novou linku potřebuje, jinak mu hrozí odpadová krize. Produkuje 340 tisíc tun nebezpečného odpadu ročně, což je nejvíc v zemi, z toho spalitelného asi 40 až 50 tisíc. Odpadu přibývá a kapacity naše i konkurence jsou naplněné,“ tvrdí Špičák.
Po prvním veřejném projednávání záměru na jaře, na kterém zazněla řada připomínek, ale ministerstvo životního prostředí vrátilo firmě dokumentaci k přepracování. Kraj firma nepřesvědčila a Ostravu teprve ne, ta opětovně nesouhlasí.
Nepomohly ani dvě změny: snížení kapacity nové linky z 20 tisíc tun na 15 tisíc tun ročně a návrh kompenzačního opatření, kterým je výměna 20 kotlů na hnědé uhlí za kotle na zemní plyn v domácnostech.
„Ostrava patří do aglomerace, kde jsou překračovány roční povolené imisní limity u znečišťujících látek PM10, PM2,5 a benzo(a)pyren. Město se snaží řadou opatření zlepšit kvalitu ovzduší. Z rozptylové studie, která je součástí dokumentace k záměru, vyplývá prokazatelný nárůst emisí nejen zmíněných látek, ale i riziko uvolňování karcinogenního arzenu do ovzduší,“ uvedla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.
Kompenzační opatření je pro město neakceptovatelné
Firma se podle ní neumí vypořádat s hlavní námitkou: proč by další linka měla vzniknout právě v Ostravě? „Už současná spalovna je největší v zemi, přitom jen třetina spalovaného odpadu vzniká v Ostravě,“ argumentovala Šebestová.
Dodala, že kompenzační opatření ve formě výměny 20 domácích kotlů je pro město neakceptovatelné, navíc by se s novou linkou zvýšilo riziko havárií. „V poslední době se staly dvě události, které měly vliv na kvalitu životního prostředí – únik toxických látek do řeky Odry a požár v areálu spalovny.“
Podle Špičáka se ale ve spalovně za 20 let provozu nestala žádná havárie s vážnými ekologickými následky. „V červnu začal hořet náklad v autě dodavatele, naši lidé to zjistili při přejímce a za pár minut oheň bezpečně uhasili. Před třemi lety unikly do řeky splašky z kanalizace, ale neuhynula jediná ryba. Dnes už se to stát nemůže. Kanalizaci jsme zaslepili a vodu recyklujeme,“ řekl Špičák s tím, že v Ostravě spalují až 80 procent odpadu z kraje, zbytek z okolních regionů, ale víc odpadu z kraje se vozí jinam.
Odborník na životní prostředí Lukáš Ženatý je přesvědčený, že kraj další spalovací linku potřebuje. Rozhodne ministerstvo životního prostředí, ale až po dalším veřejném projednávání záměru.
