Tvrdí, že tak pomáhá ostatním lidem, kteří se bojí říci pravdu o své sexuální orientaci. A chystá protidiskriminační projekt podporující menšinové skupiny lidí, kteří vybočují z většinové společnosti.
„Dřív jsem natáčela různé skeče a challenge, ale neviděla jsem v nich smysl. Našla jsem se až po svém coming outu, kdy jsem se rozhodla věnovat videím o lesbách, gayích, bisexuálech a transgender osobách,“ říká Klementová, která se v těchto dnech účastní festivalu Prague Pride.
Proč natáčíte videa o LGBT komunitě?
Do komunity patřím a znám spousty lidí, kteří nevědí, jak sebe sami mají nazývat. Takoví lidé často trpí depresemi, cítí se špatně v okruhu lidí, ve kterém žijí. Svými videi se snažím lidi podpořit a ujistit je, že nejsou na tento „problém“ sami. První video jsem natočila o bisexualitě a to v době, kdy jsem ještě nebyla veřejně přiznaná. Zjistila jsem, že pokud člověk nemluví z vlastních zkušeností, tak ho lidé neberou vážně. Než jsem se pustila do natáčení LGBT videí, tak jsem si o komunitě hodně načetla, dívala jsem se na různá videa a psala jsem o této problematice seminární práci. Nejsem odborník, ale myslím si, že toho vím hodně, abych se mohla podělit s ostatními.
V čem si myslíte, že vaše videa pomáhají?
Za tu dobu, co jsem na YouTube, mi psalo hodně lidí, že jsem jim pomohla veřejně přiznat sexuální orientaci. Že se díky mně o to začali zajímat. Dost často mi píšou soukromé zprávy na sociální sítě a prosí mě o radu.
Chystáte se videa o LGBT nějak posunout dál, aby zaujala ještě širší publikum?
Ano. Plánuji si pronajmout studio na pár videí a udělat další LGBT sérii, která se bude od té předešlé hodně lišit. Chci dát prostor lidem, kteří patří do komunity LGBT, tedy lesbám, gayům, bisexuálům a transexuálům, kteří mají o této problematice co říci. Jsou totiž skupiny, o kterých nemůžu mluvit ze svých vlastních zkušeností. Proto svým hostům budu klást otázky a oni na ně budou před plátnem odpovídat.
Část lidí tvrdí, že bisexualita neexistuje, že lidé pouze experimentují. Co si o tom myslíte vy?
Znám příběhy o mladých slečnách, které o sobě tvrdí, že jsou bisexuální a pak se nakonec ukáže, že to jen předstíraly, protože je to populární. Bisexualita je trend, něco jako milník mezi heterosexualitou a homosexualitou. Pravý bisexuál ale není mladá holka, která se líbá někde v klubu a tvrdí o sobě, jak je bisexuální, ale je to člověk, který si dokáže představit vztah nebo sexuální soužití se stejným i opačným pohlavím. Myslím si, že je dnes těžké poznat, kdo je opravdu bisexuálem, a kdo to jen předstírá. Pro mě osobně bisexualita znamená, že se mi může líbit jak holka, tak kluk. Zaměřuji se na osobnost člověka, ne na pohlaví.
Jaké stereotypy se vážou na LGBT komunitu?
Lidé si myslí, že lesbičky nosí flanelovou košili a nestarají se o sebe. Zjednodušeně řečeno, domnívají se, že lesby nemají rády holčičí věci a gayové zase klučičí. Podle mě je to úplný nesmysl. Já jsem bisexuálka a vůbec mě to nezměnilo. Ať už má člověk jakoukoli orientaci, tak se podle mě nedá říct, co bude a nebude mít rád.
Ve svém videu „Proč se nemůžu vdát“ upozorňujete na to, že manželství se v České republice dá uzavřít jen mezi páry opačného pohlaví. Přála byste si to jinak?
Ano, snažím se o tom mluvit ve svých videích. V Česku se homosexuální lidé nemůžou vzít, jen uzavírají registrované partnerství. Jenže registrované partnerství a manželství se od sebe dost liší. Nejsou zaručená stejná práva. Osobně v tom vidím velký problém. Zvažuji, že se v budoucnu odstěhuji do zahraničí, někam, kde se budu moci se svou přítelkyní vzít.
Věnují se LGBT i další youtubeři v Česku?
Našla jsem tak tři až čtyři youtubery, kteří to zkoušejí. Nikdo ale vyloženě známý. Youtubeři jako jsou Kovy a Bára Votíková patří do LGBT komunity, ale nenatáčejí o tom videa.
Tento týden se koná další ročník Prague Pride. Účastníte se letos festivalu?
Ano, s mojí přítelkyní tam budeme prodávat vlajky. Zúčastnila jsem ho i minulý rok. Podle mě festival hodně pomáhá LGBT komunitě. Alespoň se lidé cítí sami sebou a můžou jít s barvami ven.
Zmínila jste se, že připravujete sérii videí o lidech, kteří vybočují ze společnosti. O co přesně půjde?
Chystám natáčení několika protidiskriminačních videí, ve kterých budou vystupovat různí lidé, kteří představují určitou menšinovou skupinu ve společnosti. Cílem je povzbudit všechny, aby se nebáli být sami sebou. Ve videích bude vystupovat například dívka z islámské komunity, někdo z LGBT skupiny, nebo třeba i youtuber.
Jak do této kategorie spadá youtuber?
I oni se potýkají s diskriminací. Existuje rivalita mezi youtubery, ale i mezi lidmi, kteří je nemají rádi. Tihle lidé si ze svých neoblíbenců dělají legraci a ponižují je. Naopak ti, co sledují youtubery, si myslí, že je znají a ví o nich všechno, jenže to tak není. Youtuber není automaticky jejich kamarád, když ho jednou za týden vídají na obrazovce. Chci ukázat opravdový život youtuberů, ve kterém se navzájem kvůli sledovanosti diskriminují. Youtubeři si dělají naschvály, například o sobě navzájem natáčejí videa, aby získali zhlédnutí. Svět youtuberů funguje jako třída na střední škole. Najdete tam oblíbence, barbíny, lidi, kteří jdou jen za zhlédnutím a pak ty, kteří se pídí po hlubším smyslu videí.
Kam byste se zařadila vy?
Já se do toho nechci zaškatulkovat. Kdybych se měla zařadit do „střední školy YouTube“, tak bych raději zvolila samostudium.
Natočil už o vás nějaký youtuber zesměšňující video?
Naštěstí ne. Ale dříve, když jsem jezdívala na akce se slavnějšími youtubery, tak jsem tam úplně nezapadala. Stalo se mi, že jsem šla na pódium a lidé po mě začali pískat, ať vypadnu a smáli se mi, proč tam jsem. To nebylo příjemné.
