V Krkonošském národním parku (KRNAP) v loňském roce lesníci vytěžili přes třicet tisíc krychlových metrů kůrovcového dříví, letos to bude nejméně o deset tisíc kubíků více. Pomoc skautů je proto v těchto dnech vítaná. Od června do konce srpna se jich na horách vystřídá téměř stovka.
O víkendu se do Špindlerova Mlýna sjela parta sedmi junáků z Třebechovic pod Orebem a z Brna. V sobotu vyrazili na Hromovku sázet mladé buky, v neděli se vydali do Svatého Petra, kde v lese u Judeichovy cesty vedoucí pod Kozími hřbety vyfasovali loupáky na kůru a v nadmořské výšce 930 metrů se pustili do boje s kůrovcem.
„Ještě před třemi lety jsme tady měli přezimovací obůrku pro zvěř, v loňském roce nám tu vzniklo kůrovcové oko a je tady i letos. Protože jsme v dostatečné nadmořské výšce, kůrovec je zde v takovém vývojovém stádiu, že se stále vyplatí napadené kmeny oloupat. Na mechanickou asanaci je potřeba v krátkém časovém úseku hodně lidí. Těch máme nedostatek a tyto práce nesnesou odklad,“ vysvětluje vedoucí územního pracoviště Špindlerův Mlýn Petr Slavíček.
Ze země zvedá kousek kůry a ukazuje labyrint kanálků, které vydlabaly larvy lýkožrouta.
„Samička naklade vajíčka, ze kterých se vyvíjí další generace kůrovce. Snažíme se zabránit, aby se množily. Pokud se pokácený strom odkorní, larvy se odříznou od zdroje potravy a zahynou,“ popisuje Petr Slavíček.
Jinak by brouk za několik dní vylétl a napadl další stromy. Odkorněné kmeny se odvážejí na pilu. V nižších nadmořských výškách, kde už je lýkožrout ve vyšším vývojovém stádiu, musejí lesníci nasadit motorové loupáky, které brouka v kůře rozsekají.
Každý skaut zvládne za jeden den odkornit zhruba dva kubíky napadaného dřeva. Kromě dřevěné násady s kovovým ostřím pracují i s obracákem, kterým otáčejí těžší kmeny. Tenčí stromy obracejí rukama.
„Jedním z naších hesel je Sloužit! Řekli jsme si, že se pojedeme podívat do Krkonoš a zkusit pomoci, i když to trochu vypadá jako boj s větrnými mlýny. Je to celkem dřina. Když je ale strom už trochu vyschlý, jde to docela dobře,“ říká vedoucí skupiny roverů z Třebechovic Viktor Charvát, který se s partou usadil v roubence Správy KRNAP v Labském dole. Nejmladšímu z nich je 17 let.
Když získám správný grif, rameno už tolik nebolí
Jakub Hruška přijel do Krkonoš s přítelkyní autobusem a vlakem z Brna. „Vadí nám, jaká je v lesích situace, a přímo nás to ovlivňuje. Máme tábořiště u Třebíče, okolní lesy jsou kvůli kůrovci zdevastované, a proto jsme se také chtěli zapojit,“ poznamenává.
Přestože je odkorňování kmenů hlavně chlapská práce, s loupákem si obratně počínají i skautky. „Je to náročnější, než jsem čekala, ze začátku jsem se s tím trochu prala, ale pomalu získávám grif. Když máte správný úhel, jde to mnohem lépe, zvykne si i rameno a pak už tolik nebolí,“ prozrazuje Tereza Pavlíková z třebechovického oddílu.
Nároky lesníků na skauty nejsou přehnané. „Snažíme se je nepřetěžovat. Člověk, který není zvyklý a pracuje v plném nasazení, má za tři hodiny mozoly a druhý den by toho už moc neudělal,“ říká Petr Slavíček.
V neděli dorazila do Špindlerova Mlýna další parta skautů, která bude v práci pokračovat. Podle vedoucího špindlerovského pracoviště Správy KRNAP je v lesích okolo známého lyžařského střediska situace s kůrovcem o něco horší než loni. „Obavy máme hlavně z příštího roku, kdy se to projeví,“ upozorňuje.
Pomáhá i nabídka pro samovýrobce, kubík je za desetikorunu
S nápadem pomoci v Krkonoších v boji s lýkožroutem přišli skauti. Vedení národního parku oslovilo Junáka – českého skauta, následovala celorepubliková výzva pro členskou základnu, na kterou zareagovaly desítky zájemců.
„Pomoc Krkonoším pro nás spojuje dva z důležitých principů, které jsou v srdci skautingu: ochranu přírody a službu společnosti. Příroda je pro skauting základním životním prostorem, díky ní prožíváme nejrůznější dobrodružství a máme příležitost vnímat její krásu,“ vysvětluje starosta Junáka – českého skauta Josef Výprachtický.
První jeho členové přijeli do Krkonoš pracovat ve druhé polovině června, naplánované „turnusy“ mají až do konce srpna.
„Podle plánu by nám mělo pomoci téměř sto skautů v sedmnácti skupinách. Pracují v celých Krkonoších, nejvíc ve střední a východní části hor, kde je problém s kůrovcem nejaktuálnější,“ poznamenává mluvčí Správa KRNAP Radek Drahný. Ochranáři dobrovolníkům poskytují nářadí a ubytování.
Aby polámané stromy, které jsou pro kůrovce velmi atraktivní, správa parku dostala z lesů co nejrychleji, v polovině května podpořila individuální těžbu palivového dříví na ploše 1300 hektarů. Samovýrobcům nabídla kubík za symbolickou desetikorunu. Běžná cena je přitom sedmkrát vyšší.
„Zájem byl výrazně větší než v minulých letech. Množství dřeva, které samovýrobci z hlediska celkového objemu těžby zpracují, je sice zanedbatelné, ale i taková pomoc je v tuto chvíli významná,“ zdůrazňuje mluvčí.
