„Ve stanici aktuálně máme více než čtyři sta zvířat. Období od května do července bývá nejhektičtější, je nejvíce mláďat,“ uvedl zástupce vedoucího záchranné stanice Jan Kašinský.
Přechodný domov v Bartošovicích aktuálně mají například mláďata poštolek a sov, které právě teď ošetřovatelé začínají vypouštět do volné přírody.
Stále tam jsou i mláďata veverek, jejich období rozmnožování je poměrně široké a ještě teď do rukou ošetřovatelů míří jejich mladé. Starají se také o ježky, zajíce, srnčata či pěvce, jako jsou drozdi či kosi.
„V tomto období můžeme mluvit o vrcholu celého roku. Například 1. července jsme přijali během jednoho dne 21 zvířat,“ doplnil Kašinský.
Denní jídelníček zvířecího osazenstva tak čítá na pět set kusů jednodenních kuřat a 170 myší pro dravce a sovy, půl kila kočičích granulí pro krkavcovité a ježky a tři čtvrtě kila králičích granulí pro zajíce, králíky a morčata, necelé kilo zrní, litr kozího mléka, jež se dává srnčatům, dvě až čtyři deci moučných červů, piškoty, ovesné vločky, zrní, ořechy, seno a trávu či ryby pro místní čápy a vydru.
„Větším dravcům dáváme jednou až třikrát týdně místo kuřat holuby nebo křepelky. Jeden holub vydá asi za osm až dvanáct kuřat,“ doplnil zástupce vedoucího.
Nakrmit početné osazenstvo však znamená potravu nejen nakoupit, ale také naporcovat, namíchat a postupně krmit, v některých případech i lahví či po soustech. A pak zase všechno pouklízet.
„Je to spousta práce a piplání,“ komentoval Kašinský. Na kolik takový jednodenní jídelníček celkově vyjde, stanice vyčíslené nemá, usuzovat lze jen podle jednotlivých položek. Třeba za myši stanice denně vydá víc než tisícovku.
