Dvouletý Oliver trpěl vysokými horečkami, které se několik dní nedařilo srazit ani za pomoci antibiotik. Lékaři poté odhalili, že trpí akutní lymfoblastickou leukemií. Nádorovým onemocněním, které postihne ročně více než šedesát dětí.
Tuto diagnózu si Oliverova rodina vyslechla v dubnu. Přesně v době, kdy u nás a v dalších šesti zemích začala nová studie, která ověřuje účinnost kombinované léčby akutní lymfoblastické leukemie chemoterapií a imunoterapií hned po stanovení diagnózy.
Nyní se totiž takto kombinovaně léčí až v pokročilých fázích, tedy poté, kdy se nemoc vrátí. „Očekáváme, že snad prokážeme, že část velmi intenzivní a náročné chemoterapie bude možné nahradit méně toxickou a účinnější léčbou,“ uvádí vedoucí lékařka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol Lucie Šrámková. Výzkum potrvá deset let a zapojí se do něj deset tisíc nemocných dětí. „Snahou studie je, abychom dokázali snížit počet dětí, kterým se onemocnění vrátí,“ upřesňuje lékařka.
První dítě u nás
Malý Oliver se léčí v pražské motolské nemocnici – je prvním dítětem u nás, které se do projektu zapojilo. „Mám strach. Přeci jen standardní léčba jen chemoterapií je zajetá. Hodně ale doufám, že je to i naděje pro další děti, až se bude přesně vědět, jak moc to pomůže,“ říká chlapcova maminka.
Co je akutní lymfoblastická leukemie ● Onemocnění leukemií je nádorovým zmnožením určitých skupin bílých krvinek v kostní dřeni a většinou i v krvi. ● Leukemie se dělí na více druhů. Akutní lymfoblastická leukemie je nejčastější leukemií u dětí. ● K častým projevům nemoci patří vysoké horečky, úbytek hmotnosti, slabost, únava. |
Studie ale nezahrne všechny děti s akutní lymfoblastickou leukemií. Vynechá ty, které mají při současné léčbě chemoterapií skvělé výsledky. „Víme, že 95 procent z nich už pak nikdy s leukemií problém nemá,“ vysvětluje Šrámková.
V rámci studie se tedy budou léčit jen děti se středním až vysokým rizikem návratu nemoci. Všechny nejdříve absolvují asi dva a půl měsíce chemoterapie a pak proběhne takzvaná randomizace.
„To znamená, že polovinu z nich budeme léčit chemoterapií jako doposud a polovině dáme několik cyklů imunoterapie. Dětem ve vysokém riziku dva cykly, ve středním riziku jeden cyklus,“ popisuje Šrámková. V Motole se zatím zapojilo šest dětí.
Pro menšiny chybí dárci
Nemoc se vrací asi u deseti až patnácti procent dětí. Pokud léčba selhává nebo se jedná o nepříznivý podtyp leukemie, je nutné transplantovat kostní dřeň. Pro většinu dětí se naštěstí dárce najde. Problém je však u menšin, například Romů nebo Vietnamců, a dětí, jejichž rodiče jsou každý z jiného konce světa. „Namíchají se HLA (komplex genů), tedy znaky pro transplantaci třeba asijské a evropské, americké a evropské, a pro takového pacienta velmi obtížně hledáme dárce. Konkrétně s vietnamskými dětmi je opravdu potíž, protože když najdeme dárce, tak buď v rodině, nebo občas až v americkém registru, kde je víc lidí asijského původu,“ vysvětluje Šrámková.
V Čechách jsou dva registry – v Plzni a v Praze. Je v nich zapsáno asi 120 tisíc lidí. Kolik z nich je Romů a Vietnamců, však nikdo neví. Podle vedoucího lékaře Českého národního registru dárců dřeně a primáře hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň Pavla Jindry to může být v Plzni asi mezi padesátkou až stovkou Romů a zhruba padesát Vietnamců. „Informace původu dárců nám zákon nedovoluje evidovat,“ upřesňuje důvody nejasných dat Marie Kuříková z pražského registru.
Zlepšit situaci se nedaří ani osvětovými kampaněmi. Naposledy proběhla náborová akce v červnu v pražské vietnamské kavárně, ale dorazilo jen šest lidí. Registry tak spolupracují třeba i se spolkem vietnamských studentů medicíny MedViet. Hlavní překážky získání vyššího počtu dárců jsou zejména nezájem lidí, nízké nebo žádné povědomí o těchto registrech, ale také třeba neplatné zdravotní pojištění.
V posledních letech se nicméně stále hůř daří najít dárce i v rodině nemocných dětí. Lékaři totiž hledají mezi sourozenci, ale těch mají dnešní děti málo. „Navíc se často stává, že mají různé rodiče, ale nás zajímají jen sourozenci, kteří mají stejné oba rodiče. Z těch může být asi třetina vhodnými dárci,“ uzavírá Lucie Šrámková.
Klinika dětské hematoonkologie, kde se malý Oliver už od dubna léčí, je navíc pár dnů červe docela nová. Pro dětské pacienty je tak náročná léčba zase o něco snesitelnější. Nadační fond Pink Bubble ji a přidružené ambulance proměnil na indiánskou stezku, takže chodby a společné prostory připomínají svět prérijních indiánů a život indiánské vesnice.
„Už v roce 2014 vybudovala nadace na travnatém prostranství před nemocnicí krásnou terapeutickou zahradu a umístila na ni nejen herní prvky pro nejmenší děti, ale i minigolf a pingpongový stůl pro dospívající pacienty,“ říká primář Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol Vladimír Komrska.
