Nemoc se projevovala jako chřipka či angína, ženu bolelo v krku, zvětšily se jí uzliny, měla zvýšené teploty a k tomu se jí špatně dýchalo. Myslela si, že se zvládne vyléčit doma, a tak pila čaje, v lékárně si koupila tablety a kapky a během tří dnů příznaky zmizely. Následně se však vrátily v takové síle, že už nemohla vůbec polknout a šla k lékařce.
„Ta diagnostikovala streptokoka v těle, dala mi antibiotika a vzala mi krev. Když chtěla udělat krevní obraz a zapnula přístroj, napsalo to error, zkusila to znovu a situace se opakovala. Lékařka říkala, že slouží 36 let a ještě to nezažila. Tak někam volala a tam jí řekli, že to nefunguje, protože některé hodnoty jsou tak vysoké, že je přístroj není schopen změřit,“ popisuje začátek nemoci Říhová, která pracovala jako servírka v Havířově.
Druhý den šla na další odběry krve a když se vrátila domů, volala její lékařka, aby si ihned zabalila věci a jela zpět. „Byla jsem hrozně oteklá, nemohla jsem skoro chodit. Lékařka mi řekla, že mám mnohonásobně vyšší počet leukocytů, což je známka nějaké leukémie, ale sama neví jaké, protože se s takovými výsledky nikdy nesetkala.“
Extrémně vzácné onemocnění
Ženu přijalo oddělení hematologie v nemocnici v Havířově, následně byla převezena do Fakultní nemocnice v Olomouci s informací, že trpí T-prolymfocytární leukémií, extrémně vzácným onemocněním, které se řadí mezi zhoubné nádory lymfocytů.
„Onemocnění tvoří přibližně dvě procenta všech lymfatických leukémií, častěji se vyskytuje u starších pacientů ve věku 65 let a vyšším. Typicky je leukemickými buňkami postižena periferní krev, kostní dřeň, lymfatické uzliny a slezina,“ vysvětlila lékařka Zuzana Kubová z Hemato-onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Na tamním oddělení se nyní Říhová léčí pomocí biologické léčby.
„T-prolymfocytární leukémie je vysoce agresivní leukémie a navzdory pokroku v poznatcích o biologii a patogenezi, prognóza pro toto onemocnění zůstává špatná s krátkým celkovým přežitím pacientů,“ uvedla Kubová.
Zpočátku měla Říhová nasazenou chemoterapii, kterou ale její tělo nezvládalo a tak lékaři přistoupili k biologické léčbě. Vzhledem k tomu, že lék nemá v Česku registraci pro léčbu tohoto onemocnění, byla žena zařazena do specifického léčebného programu, v jehož rámci je lék dodáván. „Teď mám biologickou léčbu od pondělí do pátku. O víkendu sledují, co se děje, když ji neaplikují. A tak ležím a čekám,“ popisuje pacientka.
Transplantace by mohla být cestou
Další možnou variantou by byla transplantace kostní dřeně od shodného dárce, který by podle slov Říhové mohl být její starší bratr.
„V současné době je nejlepší léčebnou metodou podání monoklonální protilátky alemtuzumabu a tam, kde je to z klinického hlediska možné s následnou transplantací kostní dřeně od shodného dárce. Podle publikovaných dat vede tento přístup ke zlepšení přežití u části pacientů,“ upřesnila k tomu Kubová.
Vše však závisí na výsledcích testů a také zdravotního stavu pacientky, aby mohla podstoupit náročnou transplantaci.
Ačkoliv si je vědoma nepříliš příznivé prognózy, je vděčná své rodině, která ji drží nad vodou. Dny v nemocnici se snaží krátit prací pro neziskovou organizaci Pomoc srdcem, kterou založila před 3,5 roky a během té doby už pomohla více jak 600 rodinám a matkám v nouzi.
„Pomohla jsem jim co se týká vybavení bytu, oblečení pro děti, vánočních dárků, pomáhala jsem na onkologickém oddělení nemocnice v Ostravě, kde jsme s klauny bavili děti. Mám ještě tolik plánů a ambicí, že mě to tu drží,“ nevzdává se Říhová.
