Najít kostní dřeň pro Romy či lidi z Vietnamu je problém, říkají lékaři

  18:23aktualizováno  18:23
Dárců kostní dřeně v Praze stále není dostatek, i když se letos přihlásily rekordní tři tisíce zájemců. Ještě méně dárců je z národnostních menšin. Lékaři v Česku mnohdy seženou vhodného dárce pro nemocného až v zahraničí.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Pacienti trpící leukemií nebo některými poruchami krvetvorby by se mohli dostat rychleji k léčbě, pokud by se registr dárců rozšířil. Lékaři z nemocnic v metropoli proto shánějí dárce do pražského registru, kde mohou. Na univerzitě, ale i mezi sportovci. 

Nicméně v Česku je rozšiřování registru problematické. Základní analýzu při vstupu do registru pojišťovna neproplácí a musí ji tak platit soukromí dárci.

„Kdyby finance na testování nebyly, museli by lékaři spoléhat na globální světový registr,“ popsal Jan Fischer, ředitel nadace Kapka naděje, která pořádá náborové akce společně s Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Letošní rok je i tak pro pražský registr dárců kostní dřeně lepší než ty předešlé. Letos „naverbovali“ přes tři tisíce zájemců a celkově je v něm už 30 tisíc lidí. Stále je ale menší než druhý český registr, který je v Plzni. V něm mají 75 tisíc lidí.

„I když máme letošní rok velmi úspěšný a nabrali jsme v IKEM rekordní počet zájemců, dárci jsou potřeba stále,“ popsala koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk v Praze Gabriela Hošková.

Dárců je více například díky otci, který se snažil hledat vhodného člověka pro svého čtrnáctiletého syna – fotbalistu Matěje – trpícího chronickou formou leukemie. Během akce se přihlásilo přes tisíc lidí.

„Z toho tisíce lidí, kteří byli otestováni na konci května, už byl dokonce jeden člověk na odběru kostní dřeně, další je v přípravě a dalších deset bylo na předběžném vyšetření,“ dodala Hošková.

Takto rychlý samotný postup ale obvykle není. A šance, že člověka vyberou jako vhodného dárce, je pouze půl až jedno procento.

Nedostatkové menšiny

Když někdo onemocní nějakou chorobou, při níž je potřeba transplantovat kostní dřeň, hledá se nejdříve vhodný dárce v jeho rodině. Šance, že bude shoda mezi sourozenci, je 25 procent, u rodičů a dětí zhruba dvě procenta.

Když tato možnost nevyjde, hledá se v českém registru, kde je snazší odběr kostní dřeně i její převoz. Pokud je třeba hledat dál, obracejí se lékaři na globální seznam. Stejně jako český pacient může dostat kostní dřeň od dárce z ciziny, Čech může pomoci někomu na druhém konci světa.

„Pro každého lze najít dárce, ale když dárce není úplně shodný, transplantace je pro pacienta rizikovější,“ vysvětlil důležitost shody Petr Sedláček, vedoucí lékař transplantační jednotky z Fakultní nemocnice v Motole.

Vhodná kostní dřeň se nehledá podle krevních skupin, ale podle HLA znaků, což je systém dědičných tkáňových znaků na bílých krvinkách. Ty lidé dědí po rodičích a liší se ve světovém i regionálním měřítku. I proto je v Česku problém najít kostní dřeň pro menšiny.

„Například v Ostravě je relativně velká romská komunita, která má své interní problémy, ale není tam velké povědomí o tom, že je potřeba se zapsat do registru. Takže se často využívají dárci z Itálie,“ vysvětlil Jan Fischer z Kapky naděje.

V České republice je také velmi těžké najít dárce pro lidi s kořeny ve Vietnamu. V této asijské zemi nemají registr dárců kostní dřeně vůbec a českých Vietnamců v registru moc není.

Nábor mezi studenty

Odběr není sice příjemný, ale dá se vydržet. „Samotný výkon pro ně bolestivý není, ale po tom výkonu je může bolet zadek, protože ho mají rozpíchaný,“ popsal Sedláček.

Na Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze se proto sešlo tento týden několik desítek studentů na přednášce o tom, jak se stát dárcem kostní dřeně. Mobilní tým registru dárců tam poprvé pořádá nábor mezi studenty. Organizátoři akce doufají, že VŠE nebude poslední školou, která se akce zúčastní.

„O zapsání do registru uvažuji delší dobu a jen řeším rizika, omezení a okolnosti, které souvisí se samotným odběrem,“ popsala jedna z přítomných studentek, Barbora Bíbová, která uvedla, že do registru zřejmě vstoupí.

Studenti, kteří po přednášce ještě chvíli diskutovali s přítomnými organizátory akce, se shodli na tom, že zápis do registru dárců je snadný. Zájemce vyplní pouze krátký dotazník a zdravotník mu odebere krev. Ta následně putuje k rozboru, kde lékaři zjišťují znaky, podle kterých se hledá shoda.

Český registr dárců kostní dřeně je součástí globálního seznamu, který obsahuje 33 milionů lidí. Student pražské VŠE tak může pomoci třeba dítěti ve Spojených státech.

Dárcovství kostní dřeně

  • V pražském registru dárců krvetvorných buněk je 30 759 lidí. V globálním světovém seznamu figuruje 32 901 020 dárců. 
  • Ročně v ČR onemocní přibližně sto pacientů některým typem leukemie a tisíc lidí různými poruchami krvetvorby, které je možné léčit transplantací kostní dřeně. 
  • Úspěšnost léčby pomocí krvetvorných buněk je u dospělých pacientů 60–80 procent, u dětí pak 70–90 procent. Podmínky vstupu do registru 
  • věk 18 až 40 let, do 41. narozenin (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce) 
  • hmotnost více než 50 kg 
  • zdravotní pojištění platné v České republice 
  • dobrý zdravotní stav

Nejčtenější

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Dostali se na vysněný obor. Technická chyba, přijati nejste, oznámila škola

Budova Vysoké škola ekonomické v Praze

Téměř tři stovky uchazečů o studium na jedné z fakult pražské Vysoké školy ekonomické žily přes dva dny v přesvědčení,...

Značka v Praze mate řidiče. Porušení zákazu stojí nejmíň 1500 korun

MHD

Neobvyklá značka u supermarketu v pražské Michli mate řidiče. Někteří ji dodržují, jiní ji považují za neplatnou a...

Praha 6 vyhlásila dopravní nouzi, trpí pod náporem vozidel

Kolony v Praze během dočasného uzavření tunelu Blanka. (11. dubna 2018)

Městská část Praha 6 ve čtvrtek vyhlásila Stav dopravní nouze. Návrh odsouhlasilo 29 z 38 přítomných zastupitelů. Ti...

Trampové nechali kamaráda vozíčkáře u lomu Amerika, zůstal tam dvě noci

Vozíčkář zůstal dvě noci u lomu Amerika, nechali ho tam kamarádi. (17. 6. 2019)

U lomu Velká Amerika na Berounsku zůstal po dvě noci opuštěný vozíčkář, který se sám nedokázal dostat pryč. Podle...

Další z rubriky

Tažený autobus naboural do lampy, část sloupu dopadla na zastávku

V Praze 11 naboural odtahovaný autobus do lampy. (19.6.2019)

Na pražském Chodově dopoledne boural vůz odtahové služby, který vlekl na tyči autobus. Právě tažené vozidlo pokácelo...

Jaderný reaktor je i v Praze, pomáhá zkoumat kly mamutů či tibetské léky

Praha pokusný jaderný reaktor ČVUT. (12.6.2019)

Seriál HBO věnovaný katastrofě v Černobylu obrátil pozornost veřejnosti k jaderným zdrojům. Vedle dvou známých...

Byt 3+kk v Boleslavi byl dobrou volbou. Architektka jej výborně zařídila

Mladý muž si koupil byt 3+kk v novostavbě blízko centra Mladé Boleslavi....

Mladý muž si koupil byt 3+kk v novostavbě blízko centra Mladé Boleslavi. Prostor velký 80 m² si přál zařídit v...

Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie
Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie

Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval o tom, že stravování ve školách je zastaralé a skladba jídelníčku neodpovídá současnému způsobu života. Ze studií vyplývá, že ve školních jídelnách děti nedostávají stravu, která by odpovídala doporučení výživových hodnot a liší se i gramáž porcí. Proč tomu tak je?

Najdete na iDNES.cz