Výkopový dělník se ochlazuje při práci v centru Brna. (26. června 2019)

Výkopový dělník se ochlazuje při práci v centru Brna. (26. června 2019) | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Extrémní horka nás připraví až o 80 milionů pracovních míst, varuje OSN

  • 201
Pracovníci v Evropě se v posledních dnech museli přizpůsobit vysokým teplotám. K neradosti zaměstnavatelů ovlivňují nezvyklá horka jejich pracovní výkonnost. Agentura OSN varuje, že bude hůř. Dopad tepelného stresu na globální ekonomiku bude do roku 2030 závažný a nejvíce postihne ty nejchudší.

Většina pracovníků v Evropě není zvyklá na extrémní teplo. Minulý týden si mohli vyzkoušet, jaké to může být, když se teploty teploměru vyšplhají na 40 stupňů Celsia. Horka postihla většinu kontinentu a zasáhla samozřejmě i produktivitu pracovníků.

Extrémní teplo je však již dlouho realitou pro miliony pracovníků po celém světě, především pak v některých nejchudších zemích a regionech světa. Napsal o tom Deutsche Welle.

Existuje samozřejmě rozdíl mezi pracovníkem, který musí v nepříjemném horku pracovat jen den nebo dva a pracovníkem v továrně na výrobu textilu v budově bez klimatizace či farmářem pracujícím venku při 40 stupňových či vyšší vedrech.

Tepelný stres vzniká, když teplo převyšuje míru, kterou může lidské tělo běžně snášet bez utrpení. Jak uvádí Mezinárodní organizace práce (ILO), obecně k němu dochází při teplotách nad 35 stupňů. Podle nové zprávy agentury OSN, která podporuje pracovní standardy po celém světě, se situace ještě zhorší.

Práce na teplejší planetě

Studie nazvaná „Práce na teplejší planetě - dopad tepelného stresu na produktivitu práce“, říká, že výrazný nárůst tepelného stresu by mohl do roku 2030 snížit úroveň produktivity na celém světě o ekvivalent 80 milionů pracovních míst na plný úvazek. To by znamenalo ztráty ve výši 2,1 bilionů eur. 

Podle prognóz, které počítají s celosvětovým nárůstem teploty o 1,5 stupně Celsia do roku 2100, by se takové zvýšení stalo realitou již v roce 2030. Kvůli extrémním teplotám a teplotnímu stresu by se celosvětová pracovní doba snížila o 2,2 %. 

Tento odhad sám o sobě je konzervativní. Předpokládaný globální nárůst teploty o 1,5 stupně Celsia je hluboko pod nedávnými odhady Světové meteorologické organizace OSN. Podle té by mohla teplota do konce století vzrůst o 3 až 5 stupňů. 

Nejhůře teploty zasáhnou zemědělství. Téměř jedna miliarda lidí na celém světě pracuje v zemědělství, které do roku 2030 ztratí podle předpokladů 60 % pracovních míst. Vážně bude zasaženo také stavebnictví, přičemž se očekává, že dojde ke ztrátě milionů pracovních míst.

Dalšími ohroženými odvětvími jsou environmentální zboží a služby, sběr odpadu, havarijní služby, opravářské práce, doprava, cestovní ruch, sport a některé formy průmyslové práce.

„Dopad tepelného stresu na produktivitu práce je vážným důsledkem změny klimatu, což přispívá k dalším nepříznivým dopadům, jako jsou změny deště, zvyšování hladiny moří a ztráta biologické rozmanitosti,“ řekla vedoucí oddělení oddělení výzkumu ILO Catherine Sagetová.

Nejvíce postižené jsou nejchudší regiony

Zpráva podrobně hodnotí, jak budou postiženy různé regiony světa, konkrétně Afrika, Amerika, Arabské státy, Asie a Tichomoří, Evropa a Střední Asie. Klíčovým zjištěním je, že dopad ztráty produktivity bude nerovnoměrný. Nejvíce klesne produktivita a počet pracovních míst v jižní Asii a západní Africe. Mělo by jít až o 50 milionů pracovních míst.

Letní počasí láká lidi k vodě. (12. června 2019)
V horkých dnech hledají lidé i zvířata jakoukoliv možnost osvěžení. Třeba na...

V horkých dnech hledají lidé i zvířata jakoukoliv možnost osvěžení. V práci však tuto možnost většinou nemají.

„Můžeme očekávat větší nerovnost mezi zeměmi s nízkými a vysokými příjmy a zhoršující se pracovní podmínky pro nejzranitelnější, ale i vysídlování lidí,“ řekla Sagetová, která patří mezi hlavní autory zprávy. Chudší ekonomiky mají méně zdrojů, aby se s extrémním teplem vyrovnaly. Extrémní teplo a změna klimatu tak podle zprávy posílí stávající hospodářskou nerovnováhu na celém světě. To také výrazně zvýší migraci pracovníků, kteří prchají z nejvíce postižených částí světa.

Potřebné investice a akce

Autoři tvrdí, že řešení jsou k dispozici. Vyzývají světové vlády, aby již nyní podnikly kroky k řešení rizik tepelného stresu a jejich následného dopadu na pracovníky.

„Abychom se přizpůsobili této nové realitě, je naléhavě nutné přijmout vhodná opatření vlád, zaměstnavatelů a pracovníků zaměřených na ochranu nejzranitelnějších osob,“ říká Sagetová.

Doporučuje strukturální transformaci venkovských ekonomik, aby zemědělci nemuseli v nových podmínkách pracovat tak tvrdě, stejně jako programy rozvoje dovedností a investice do infrastruktury a technologií pro boj proti účinkům tepla v různých částech světa.