Jeho nejvyšší soutěž zatím míjí. Jde svou cestou. Sedm roků trénoval Zábřeh ve třetí lize, naplňuje ho, když vidí, že se pod ním mladí hráči posouvají dál.
A velkou radost mu také udělal postupem do bundesligy Union Berlín, za který rodák z Leštiny pět let hrál. Nejen o tom vypráví v rozhovoru pro MF DNES.
Ceníte si výhry nad Sigmou, nebo jste také přikládal hlavní váhu kondiční stránce zápasu?
První dva týdny nabíráme kondici a hledáme hráče. Mají prostor během dvou týdnů, aby se předvedli, a pak se rozhodneme, jestli tady zůstanou, nebo ne. Teď každý dává důraz na kondici, takže bych to nijak nepřeceňoval. Bylo vidět, že kluci jsou unavení, tak jak ti naši. Na výsledek bych důraz nedával.
Proč si myslíte, že trenér Látal Olomouci pomůže?
Jsem o tom stoprocentně přesvědčený. Latoš má svoji kvalitu. To dokazoval v předchozích působištích, kde byl úspěšný. Sigmu zvedne.
Co jí může dát především?
Latoše znám jako spoluhráče. Obrovsky poctivý kluk s velkým důrazem na agresivitu.
V Sigmě jste spolu stihli dva roky, než odešel do Německa.
To už si přesně nevybavuji, kolik jsme toho spolu stihli, než odešel do Německa a než jsem šel do Německa pak já. Ale pracuje na tom, aby jeho fotbal byl poctivý, aby nikdo nic nevynechal, aby to hráči odmakali na sto dvacet procent.
Momentky z přípravného utkání mezi Olomoucí a Vítkovicemi.
Jak velkou radost vám udělal Union postupem do bundesligy?
Měl jsem tam jet na rozhodující baráž se Stuttgartem, ale pozvánku jsem dostal pozdě. Spousta lidí mi volala, že to bylo fantastické utkání. Já to Unionu přeju. Dostal jsem pozvání, abych se tam objevil na nějakém bundesligovém zápase.
Co pro klub postup znamená?
My jsme byli vždycky v ústraní Herthy. Byl to malý klub. Teďka vybudovali nový stadion, má famózní fanouškovskou základnu. Už na nás ve druhé bundeslize byl stadion vyprodaný. Teď si nedovedu představit, co se tam děje, když budou hrát první bundesligu. To by vyprodali i dva stadiony.
Jakých bylo pět let v Unionu?
Nádherných. Vzpomínám na to. Krásné město, stadion, lidi byli famózní. Fanoušci s námi jezdili všude. Do Frankfurtu jich jely tři tisíce.
Mají na bundesligu tým?
Je to těžké. Rozpočet mají nějakým způsobem omezený, ale co jsem v kontaktu s těmi lidmi, tak to mají založené na tom, že hledají chtivé hráče. Nemohou si sáhnout na top hráče, ale budou to mít založené na týmovém výkonu.
Jako vy všech vašich trenérských angažmá. Ve Vítkovicích tomu není jinak, že?
Přišel jsem, když sportovně sestoupily. Měl jsem představu, s jakými hráči chci pracovat, takže spousta hráčů odešla. Obměnili jsme to. Hráli jsme s hodně mladým kádrem, ke konci jsme měli věkový průměr 21,7. Hrávali i dva tři dorostenci. Rád pracuji s dravými mladými hráči, kteří se chtějí posunout.
Gólová radost fotbalistů Vítkovic v přípravném utkání.
Třeba do Ostravy. Jak specifická je práce ve městě a na jednom stadionu, kde je jednička Baník?
Samozřejmě že Baník je jednička a vždycky bude, to je jasné. My se snažíme s Baníkem spolupracovat, protože jsme na jednom stadionu. Snažíme se mladým hráčům v přechodu do dospělého fotbalu, kdy ještě nemají na první ligu, dát ve Vítkovicích polštář, kontakt s mužským fotbalem, druhou ligou, aby se výkonem dostali do Baníku. A to je ku prospěchu věci jak pro Vítkovice, tak pro Baník.
A vás to naplňuje, že?
Vždycky, když hledám hráče, tak říkám, že nechci tenistu, že fotbal je o týmové práci, tak si vybírám charakterově hráče, které znám. Vytipuji si ho, jezdím se na něho dívat. Není to tak, že by přišel neznámý hráč. Chci ho poznat v mistrovských utkáních, potom se ptám okolí, jak se hráč chová v normálním životě, zajímá mě jeho rodinné zázemí. Chci hráče, který bude pracovat pro tým, Vždycky budeme táhnout za jeden provaz.
Tak to ve Znojmě nebylo? Skončil jste tam náhle a na veřejnost to působilo jako reakce na to, že vám nadřízeného měl dělat sportovní ředitel Leoš Kalvoda...
Tak to vůbec nebylo. S Leošem máme normální vztah. Bylo to spíš o tom, že jsme se s vedením nedohodli, jakou cestou bychom se chtěli ubírat.
Konec ve Znojmě a pak? Nemám zapotřebí se nabízet, tvrdí Balcárek |
Čili zásadní překážka.
Přesně tak.
Můžete to rozvést?
To nechci.
Dal vám za pravdu sestup Znojma?
Mě to spíš mrzí. Byl jsem tam půl roku, byl fantastický, měli jsme 25 bodů, hráli jsme famózní televizní utkání se Spartou, kdy jsme prohráli jen 0:1. Poznal jsem spoustu lidí, kteří jsou srdcaři Znojma. Mrzí mě, jakým způsobem tam fotbal skončil.
Stíháte ještě chodit na zápasy Sigmy?
Jistě. Já mám obrovský akční rádius. Hráváme v pátek, takže jsem v Karviné, v Opavě, na Baníku, v Olomouci. Jezdím po první, druhé, třetí lize a divizi. Mám velký přehled od první ligy po divizi.
Také se o vás v Olomouci několikrát mluvilo jako o možném trenérovi. Teď jste nebyl mezi kandidáty za kouče Jílka?
Ne, ne, nic se ke mně nedostalo.
A je váš sen vrátit se jednou do Sigmy coby trenér, jako se to nyní stalo Radoslavu Látalovi?
Pro každého, kdo trénuje, je srdcová záležitost vrátit se do klubu, kde hrával. Ať znám kluky ve Spartě, nebo Olomouci. To jsou přirozené věci.
