Nicholas Medforth-Mills šel s pravdou ven na sociálních sítích poté, co testy jeho otcovství potvrdily.
„Nicoleta Cirjanová po mém naléhání souhlasila s testy otcovství ohledně mého údajného dítěte. Výsledek byl pozitivní, takže jsem otcem jejího dítěte. S ohledem na skutečnosti, za kterých toto dítě přišlo na svět, a sice, že jsem neměl vztah s matkou, jsem za to převzal právní odpovědnost,“ napsal Nicholas na Facebooku.
Dodal, že chce chránit zájmy dcery Iris Anny, a proto všechny podrobnosti o ní a jejím životě zůstanou přísně soukromé. Nechce holčičku vystavovat mediálnímu tlaku nebo šikaně a už se k celé věci nebude vyjadřovat.
Nicholas je vnukem posledního rumunského krále Michala I., jenž zemřel v roce 2017. Jako jediný syn druhorozené dcery krále byl třetím v následnické linii trůnu zaniklého rumunského království po své matce a bezdětné tetě Margaritě. Titul a hodnost rumunského prince mu však dědeček odebral 1. srpna 2015 a zároveň byl odstraněný z pořadí následnictví trůnu.
„Postavení rumunského prince a nástupnictví na rumunský trůn ukládají způsob života, který je pro mě obtížné přijmout. Proto s velkou bolestí v duši věřím, že rozhodnutí Jeho Veličenstva krále je pro mě správné. Budu se v budoucnu snažit sloužit svým ideálům a principům jiným způsobem,“ uvedl tenkrát Nicholas.
Poslední rumunský král
Nicholasův dědeček, poslední rumunský král Michal I., vládl své zemi dvakrát. Poprvé usedl na trůn v roce 1927 v šesti letech. Jeho otec totiž kvůli svým záletům na trůn nastoupit nemohl. Po třech letech však přece jen Karel II. na trůn usedl.
Podruhé se stal Michal králem v září 1940 po abdikaci svého otce. Tou dobou už však Rumunsku vládl pevnou rukou proněmecký diktátor, maršál Ion Antonescu. V roce 1944, když postupující Rudá armáda překročila rumunské hranice, se král Michal I. rozhodl změnit strany a Antoneska svrhl. Rumunští vojáci poté bojovali na straně spojenců, tisíce se jich koncem války zúčastnily osvobozování Československa.
Bývalý rumunský král Michal I. ve společnosti své dcery Margarity Rumunské a svého synovce Nicholase Medforth-Millse (Bukurešť, 8. listopadu 2013)
Ani panovníkův příklon na vítěznou stranu ovšem nezachránil monarchii a nezabránil nástupu komunistů. Nicméně komunisté Michala na královském trůně přece jen tolerovali. K abdikci ho donutili na konci roku 1947 a o pár měsíců později musel opustit zemi. V exilu poté odvolal svou abdikaci, komunisté reagovali tím, že ho zbavili rumunského občanství. Michal I. také v Rumunsku přišel o veškerý majetek.
Král poté žil v Londýně, ve Florencii a Švýcarsku. Živil se jako farmář, pilot a podnikatel. Oficiálně mohl svou zemi navštívit až v roce 1992, kdy mu to povolila rumunská vláda. O čtyři roky později mu prezident Emil Constantinescu vrátil rumunské občanství.
V březnu 2016 se Michal stáhl z veřejného života. Královská rada oznámila, že je to ze zdravotních důvodů. Během svého exilu se léčil s leukémií a rakovinou. Zemřel ve Švýcarsku v prosinci 2017 ve věku 96 let.
5. prosince 2017 |
