V kontrolovaných letech se rozdíl mezi hodnotou výstroje, na kterou mají vojáci nárok, a penězi, které na ni obrana vynaložila, pohyboval kolem jedné miliardy korun ročně. Kvůli nízkým skladovým zásobám muselo ministerstvo v letech 2015 a 2016 omezit vydávání výstroje, kterou vojáci potřebují pro výkon služby. Systém jejího výdeje vojákům je navíc zastaralý.
Každý rok vynaložilo ministerstvo na výstroj pro vojáky zhruba o jednu miliardu méně, než kolik byla hodnota výstroje, na kterou měli vojáci nárok. V roce 2018 ministerstvo vydalo nový předpis, kterým zvýšilo hodnotu výstroje oproti roku 2017 u vojáků o 85 procent a u vojákyň o 90 procent.
Jenže rozpočet na její pořízení plánovalo ministerstvo zvýšit jen o 31 procent. Schválený rozpočet na nákup výstroje byl oproti roku 2017 dokonce o 16 procent nižší.
Je tak možné, že se bude opakovat situace z let 2015 a 2016. Tehdy muselo ministerstvo omezit výdej výstroje vojákům kvůli nízkým skladovým zásobám. Ministerstvo sice má všechny údaje, aby mohlo nákup výstroje plánovat podle potřeby, nemá ale nastaveny vnitřní postupy pro situace, kdy je některé součásti výstroje ve skladech málo. Výstroj pro krizové situace má naproti tomu zajištěnu a má i plány a postupy pro její nákup.
Podle kontrolorů je navíc způsob vydávání výstroje vojákům zastaralý. Vojáci si pro ni jezdí do čtyř výdejen – v Praze, Táboře, Brně a Vyškově. Nemohou si ji ale předem ve výdejně zamluvit. Může se tak stát, že pro ně výstroj na daném místě nebude k dispozici.
Ministerstvo přitom už od roku 2004 uvažuje o změně vydávání výstroje. Plánoval se například outsourcing vystrojování nebo „e-shop“. Nic z toho se ale neuskutečnilo. Například ve Finsku mají v několika ohledech výhodnější systém. Výstroj zajišťuje externí dodavatel, vojáci si ji objednávají přes elektronický systém a doručuje ji pošta.
Peněz bylo málo, brání se ministerstvo
„Výše rozpočtu ministerstva obrany v minulých letech neodpovídala reálným potřebám a nebylo možné pokrýt všechny potřeby v požadované výši. Tato skutečnost se odrazila i ve finančních prostředcích přidělených na zabezpečení výstroje,“ vysvětlil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Špatná situace ve výstrojních skladech byla prý také důsledkem minimálních nákupů v předchozích letech. „Například v období 2012 až 2013 byly v oblasti pořízení výstroje uzavřeny smlouvy v hodnotě pouhých 389 milionů Kč. V letech 2014 až 2016 už byla situace výrazně lepší a pořídila se výstroj za 1,2 miliardy korun.“
Otázka za miliardy: Proč chce Armáda ČR větší výsadek do BVP? |
Ministerstvo podle Pejška přijalo opatření, aby se dřívější situace neopakovala. V letošním roce má resort na výstroje připraveno 774 milionů Kč, v roce 2020 pak plánuje více než miliardu a například v roce 2022 už chce dát do výstroje 1,6 miliardy korun.
Ministerstvo obrany informovalo NKÚ, že se v budoucnu chystají změny i ve způsobu vydávání výstroje. „Od prvního ledna 2020 bude formou zkušebního provozu v lokalitě Praha spuštěn objednávkový systém výdeje výstroje, který je dílčím krokem k zavedení plnohodnotného e-shopu,“ uvedl mluvčí resortu.
Současný systém čtyř skladů hodlá ministerstvi v následujících letech rozšířit o další dvě města - Olomouc a Žatec.
